PROFILPELAJAR.COM

Richard hrabě Belcredi
Richard hrabě Belcredi
	Richard hrabě Belcredi
Předseda Správního soudního dvora Rakouska
	Ve funkci:; 1881 – 1895
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karl von Stählin
Nástupce	Friedrich Schönborn
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1881 – 1902
Panovník	František Josef I.
5. předseda ministerské konference Rakouského císařství
	Ve funkci:; 27. červenec 1865 – 7. únor 1867
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alexandr Mensdorff-Pouilly
Nástupce	Friedrich Ferdinand von Beust
3. český místodržitel
	Ve funkci:; 1864 – 1865 (už v letech 1863–1864 pověřen správou)
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ernst Leopold von Kellersperg (pověřen správou)
Nástupce	Antonín Lažanský z Bukové (pověřen správou)
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1871 – 1872
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1864 – 1865
Panovník	František Josef I.
Hlava (šéf) zemské vlády Rakouského Slezska
	Ve funkci:; 10. října 1862 – 28. dubna 1863 ; (už 29. března 1861 do 10. října 1862 pověřen správou)
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Gustav Ignác Chorinský (úřad sloučen s moravským místodržitelstvím)
Nástupce	Hermann von Pillersdorff
Poslanec Slezského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1860 ? – ???
Narození	12. února 1823; Jimramov; Rakouské císařství
Úmrtí	2. prosince 1902 (ve věku 79 let); Gmunden, Horní Rakousy; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hrobka Belcrediů
Choť	Anna z Weldenu
Rodiče	Eduard Belcredi ; Marie z Fünfkirchenu
Děti	Ludvík Egbert ; Marie Karolína ; Karolína Kristýna
Příbuzní	Egbert Belcredi (sourozenec); Karel Belcredi, Jindřich Belcredi a Richard Belcredi (vnoučata)
Alma mater	Univerzita Karlova; Vídeňská univerzita
Profese	soudce, právník a politik
Ocenění	1878 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1040) ; Královského uherského řádu sv. Štěpána velkokříž
Commons	Richard Belcredi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard hrabě Belcredi (12. února 1823 Jimramov^[1] – 2. prosince 1902 Gmunden^[2]) byl rakouský politik z moravské větve původně italského šlechtického rodu Belcrediů; ministerský předseda Rakouska a český místodržící.

Život

Pocházel ze starého lombardského patricijského rodu povýšeného v roce 1769 do hraběcího stavu a později usazeného na Moravě. Narodil se na zámku Jimramov jako mladší syn Eduarda Belcrediho (1786–1838) a Marie, rozené hraběnky Fünfkirchenové (1790–1860). Richard Belcredi studoval v Litomyšli gymnázium a v Praze a Vídni práva. V roce 1844 vstoupil do státních služeb jako konceptní praktikant u moravskoslezského gubernia, ještě téhož roku byl přidělen ke krajskému úřadu v Brně a od roku 1846 působil jako krajský komisař v Olomouci. V revolučním roce 1848 ze státní služby vystoupil a několik let žil ve Štýrském Hradci, kde se soukromě nadále vzdělával. Do státní správy se vrátil v roce 1854 jako krajský ve Znojmě, odkud byl v roce 1860 přeložen do Opavy na pozici místodržitelského rady a provizorního zemského hejtmana. V letech 1861–1863 byl zároveň poslancem Slezského zemského sněmu a Říšské rady (1861–1865). V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska (v jiných korunních zemích monarchie se tato funkce nazývala místodržícím).^[3] Ve Slezsku se prosadil jako vynikajicí řečník s právnickým přehledem obohaceným o zkušenosti ve státní správě.

V dubnu 1863 byl povolán jako místodržitelský viceprezident do Prahy, kde se o rok později stal skutečným místodržitelem Českého království (1864–1865).^[4] Po rezignaci na poslanecký mandát ve Slezsku byl v doplňovacích zemských volbách v Čechách v únoru 1864 zvolen i na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou.^[5] Rezignoval v říjnu 1865.^[6] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách v září 1871.^[7]

„Ministerstvo tří hrabat“

Poté, co se císař František Josef I. v roce 1865 zklamán odklonil od liberálů kolem ministerského předsedy Antona von Schmerlinga kvůli neustálým turbulencím (viz Dějiny Rakouska), věnoval se osobě Richarda Belcrediho, známého svým konzervativismem a jmenoval jej státním ministrem a ministerským předsedou.^[8]^[9] Ve vládě zároveň vedl správu ministerstva policie.^[10] Zprávu, že byl požádán, aby se ujal funkce státního ministra v čele vlády, přijal jako osobní oběť a ujal se jí pouze z pocitu zodpovědnosti věrného úředníka. Poté napsal své ženě: „císař je mnou přímo posedlý a prohlásil, že v této neveselé době plné nebezpečí ve mně spatřuje čestného muže, na kterého by se mohl bezvýhradně spolehnout. Kéž dostojím jeho očekávání a neodmítnu jedinou jeho naději“.

Ve funkci předsedy vlády proslul jako národnostně smířlivý politik se souhlasem pro zřízení samostatné správy jednotlivých zemí Rakouského císařství, souběžně prosazoval restruktualizaci výkonné a soudní moci. Do jeho politického programu decentralizace hodila vidle prusko-rakouská válka v roce 1866, kdy byl odsouzen k několikaměsíční nečinnosti, potýkal se s odporem centralistů a jeho bývalá popularita v Čechách značně utrpěla. Jako odpůrce rakousko-uherského vyrovnání nakonec na funkci prvního ministra rezignoval v únoru 1867.^[11]

Po odchodu z úřadu předsedy ministerské konference žil několik let v Ženevě, po návratu do Rakouska působil v letech 1881–1895 jako prezident Správního soudního dvora ve Vídni.^[12]^[13] V roce 1881 byl zároveň jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Na půdě Panské sněmovny přednesl v roce 1882 projev k tématu rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou část, tímto vystoupením znovu získal přízeň Čechů.^[14]

V posledních letech života pobýval v Gmundenu v Horním Rakousku, kde zemřel na mrtvici 2. prosince 1902 ve věku nedožitých osmdesáti let. Pohřben byl v rodové hrobce v Jimramově.

Tituly a ocenění

Jako příslušník staré šlechtické rodiny byl v roce 1857 jmenován c. k. komořím^[15] a ve funkci českého místodržitele obdržel v roce 1863 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[16] Byl nositelem několika vysokých státních vyznamenání, byl nositelem pruského Řádu koruny (1863) a po rezignaci na post ministerského předsedy obdržel v roce 1867 velkokříž Řádu sv. Štěpána.^[17]^[18] V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.^[19]^[20]

Manželství a potomci

Oženil se 17. srpna 1854 ve Štýrském Hradci s baronkou Annou von Welden (1834–1918), dcerou generála Ludwiga Weldena.^[21]^[22] Měli spolu syna a dvě dcery.^[23]

1. Ludvík Egbert (4. 2. 1856 Znojmo – 6. 9. 1914 Líšeň), c. k. komorník, tajný rada, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, manž. 1885 Marie von Franckenstein (25. 12. 1859 Mnichov – 9. 8. 1938 Gmunden)^[24]^[25]
2. Marie Karolína (6. 5. 1858 Znojmo – 22. 1. 1912 Bordighera), manž. 1882 Maximilián svobodný pán von Vittinghoff (7. 7. 1854 Budíškovice – 29. 10. 1926 Alland), c. k. rytmistr^[24]
3. Karolína Kristýna (20. 11. 1863 Praha – 29. 7. 1923 Gmunden), dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni^[24]

Zajímavost

V roce 1888 byla na jeho počest pojmenována jedna z významných pražských ulic, spojující Letnou s Holešovicemi jako Belcrediho třída. Tento název jí vydržel až do německé okupace a pak ještě krátce po skončení války. Od roku 1990 nese ulice jméno Milady Horákové.^[26]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, snímek 00360
↑ Přehled představitelů státní správy ve Slezsku na webu worldstatesmen dostupné online
↑ Přehled představitelů státní správy v Čechách na webu worldstatesmen dostupné online
↑ Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2.
↑ Fremden-Blatt, 6. 10. 1865, s. 3.
↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 303, 585
↑ Přehled představitelů státní správy Rakouska na webu worldstatesmen dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 127 dostupné online
↑ Československé dějiny v datech, Praha, 1987; s. 305
↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 87.
↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 276 dostupné online
↑ Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1896); s. 650–651 (heslo Belcredi) ISBN 80-7185-057-8
↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 112 dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 110 dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 43 dostupné online
↑ Richard Belcredi v Encyklopedii dějin města Brna
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, Zvláštní otisk Zpravodaje Heraldika a genealogie; Praha, 1991; s. 269
↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
↑ Ludwig von Welden na webu geni.com dostupné online
↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 66 dostupné online
↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 83–84 dostupné online
↑ ^a ^b ^c http://patricus.info/Rodokmeny/Belcredi.txt
↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
↑ ANDRLE, Petr. OSOBNOST: Klidná síla šlechetnosti…. neviditelnýpes.lidovky.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.

Literatura

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 33.
KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 70–71 ISBN 978-80-88304-18-0
POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 59–63 (heslo Belcredi) ISBN 978-80-85955-53-8
ŠÚSTKOVÁ, Hana. Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861–1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) – Supplementum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2006. 112 s. ISBN 80-7368-512-4.
URBAN, Otto: Česká společnost 1848–1918; Praha, 1982; 690 s.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 349–350.
VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2011; s. 48–49 ISBN 978-80-7286-183-5

Externí odkazy

Richard Belcredi na webu Rakouského parlamentu
Richard Belcredi in: Encyclopedia Britannica
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Belcredi na Wikimedia Commons

Předsedové ministerské konference
Předchůdce: Alexandr Mensdorff-Pouilly	1865–1867 Richard Belcredi	Nástupce: Friedrich Ferdinand von Beust

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, snímek 00360

[3] Přehled představitelů státní správy ve Slezsku na webu worldstatesmen dostupné online

[4] Přehled představitelů státní správy v Čechách na webu worldstatesmen dostupné online

[noví64-02-5] Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2.

[rez65-10-6] Fremden-Blatt, 6. 10. 1865, s. 3.

[7] ttp://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm

[8] Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 303, 585

[9] Přehled představitelů státní správy Rakouska na webu worldstatesmen dostupné online

[10] Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 127 dostupné online

[11] Československé dějiny v datech, Praha, 1987; s. 305

[12] MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 87.

[13] Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 276 dostupné online

[14] Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1896); s. 650–651 (heslo Belcredi) ISBN 80-7185-057-8

[15] Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 112 dostupné online

[16] Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 110 dostupné online

[17] Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 43 dostupné online

[18] Richard Belcredi v Encyklopedii dějin města Brna

[19] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, Zvláštní otisk Zpravodaje Heraldika a genealogie; Praha, 1991; s. 269

[20] Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online

[21] Ludwig von Welden na webu geni.com dostupné online

[22] Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 66 dostupné online

[23] Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 83–84 dostupné online

[:0-24] ttp://patricus.info/Rodokmeny/Belcredi.txt

[25] LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.

[26] ANDRLE, Petr. OSOBNOST: Klidná síla šlechetnosti…. neviditelnýpes.lidovky.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

PROFILPELAJAR.COM

Richard Belcredi

Život

„Ministerstvo tří hrabat“

Tituly a ocenění

Manželství a potomci

Zajímavost

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Read other articles:

Heart East

List of executive actions by Donald Trump

شلال بيشه

Håsum (parochie)

St. Nikolaus (Köln-Sülz)

Lara Grangeon

Garfield, Arkansas

Tiburcio (santo)

Seragam penjara

Kaiafas Lake

Nuclear Science and Techniques

維基百科爭議列表

Daniel Dunklin

هيدرية الماء العذب

Travis Scott videography

Jacob Zuma

The War of the Simpsons

The Boy Friend (1971 film)

Idioma wayú

Selección de fútbol de China