Karel Vilém z Auerspergu

Karel Vilém z Auerspergu
Ministerský předseda Karel Vilém z Auerspergu
Ministerský předseda Karel Vilém z Auerspergu
8. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce(Karel) Vilém II. z Auerspergu
NástupceKarel Maria z Auerspergu
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1872 – 1883
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJiří Kristián z Lobkowicz
NástupceJiří Kristián z Lobkowicz
Ministerský předseda Předlitavska
Ve funkci:
30. prosince 1867 – 8. září[zdroj?] nebo 24. září[1] 1868
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFriedrich Ferdinand von Beust
NástupceEduard Taaffe
Předseda Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1879
PředchůdceFrantišek Serafín z Kuefsteinu
NástupceFerdinand z Trauttmansdorffu
Ve funkci:
1868 – 1869
PředchůdceJosef František z Colloredo-Mannsfeldu
NástupceFrantišek Serafín z Kuefsteinu
Ve funkci:
1861 – 1867
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceJosef František z Colloredo-Mannsfeldu
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
18. dubna 1861[1] – 4. ledna 1890
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883[1]
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1861 – 1865[1]
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození1. května 1814
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. ledna 1890 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče(Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
PříbuzníAdolf Karel z Auerspergu a Alexandr Teobald z Auerspergu (sourozenci)
SídloPraha III
Profesepolitik a státní úředník
Náboženstvířímskokatolické[1]
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1852)
Čestné občanství města Litoměřice (1868)
CommonsKarl Wilhelm Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel (Carlos) Vilém Filip kníže z Auerspergu (německy Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg; 1. května 1814 Praha – 4. ledna 1890 Praha[2]) byl česko-rakouský šlechtic a politik, předseda rakouské vlády (1867–1868).[3] Jako příslušník starého šlechtického rodu dosáhl řady dalších titulů, hodností a vyznamenání. V Čechách vlastnil velkostatek Vlašim. Jeho mladší bratr Adolf Karel Daniel (1821–1885) byl předsedou rakouské vlády v letech 1871–1879.[4]

Život

Zámek Vlašim, hlavní sídlo knížete Karla Auersperga

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů. Narodil se v Praze jako čtvrtý potomek a prvorozený syn knížete (Karla) Viléma II. (1782–1827).

Studoval práva v Praze a poté procestoval několik evropských zemí. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice Metternicha.[5] Po roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady a v letech 1861–1867 jejím prezidentem.[5] Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem. Později byl znovu předsedou Panské sněmovny (1868–1869 a 1871–1879), souběžně nadále zasedal v Českém zemském sněmu.

V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna[6] a o rok později byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1863 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako hlava rodu Auerspergů byl též uživatelem dalších čestných hodností a titulů.[7]

Majetkové a rodinné poměry

Po otci byl dědicem panství Vlašim a dalších statků. K velkostatku Vlašim patřilo 4 864 hektarů půdy a v době jeho otce byla hodnota vyčíslena na jeden milión zlatých.[8] Zámek Vlašim prošel za knížete Karla Auersperga stavebními úpravami, protože rodina zde příležitostně sídlila.[9]

Ve Vlašimi se 18. srpna 1851 oženil s uherskou šlechtičnou Ernestinou hraběnkou Festetiscovou z Tolny (1831–1901),[10] pozdější c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Její starší sestra Johanna se později provdala za Karlova bratra Adolfa. Manželství Karla a Ernestiny zůstalo bezdětné,[11] dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách se stal synovec Karel Alexandr (1859–1927).

Díky sňatkům svých starších sester byl Karel spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883). Karlův mladší bratr Alexandr (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. generálmajora.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Auersperg, Karl (Carlos) Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
  4. ↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 587
  5. ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36
  6. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  7. ↑ Heslo Auersperg in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1874; Gotha, 1874; s. 90 dostupné online
  8. ↑ Majetek knížete Karla Auersperga in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online
  9. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532–533
  10. ↑ Matrika oddaných 1833–1858, rok 1851, kniha Vlašim 16, pag. 151 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 49 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

Ministerští předsedové Předlitavska
Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)
Vláda Karla Auersperga (1867–1870)
Předseda vlády Předlitavska
Karel Vilém z Auerspergu (30. prosince 1867 – 24. září 1868)
Eduard Taaffe (24. září 1868 – 15. ledna 1870; provizorní)
Ignaz von Plener (15. ledna 1870 – 1. února 1870; provizorní)
Ministři Předlitavska
Karl Giskra (vnitro) • Rudolf Brestel (finance) • Leopold Hasner (kult a vyučování) • Eduard Herbst (spravedlnost) • Ignaz von Plener (obchod) • Alfred Potocki (zemědělství) • Eduard Taaffe (zeměbrana) • Johann von Berger (bez portfeje)
Společní ministři Rakousko-Uherska
Friedrich Ferdinand von Beust (zahraniční věci) • Franz von John (válka) •→ Franz Kuhn von Kuhnenfeld (válka) • Franz Karl von Becke (finance) •→ Friedrich Ferdinand von Beust (finance)
Předsedové Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Střední znak habsburských dědičných zemí
Nejvyšší maršálek Českého království
Albert z Nostitz-Rienecku (1861–1863) • Karl von Rothkirch-Panthen (1863–1866) • Albert z Nostitz-Rienecku (1866–1867) • Edmund z Hartigu (1867) • Adolf z Auerspergu (1867–1870) • Albert z Nostitz-Rienecku (1870–1871) • Jiří Kristián z Lobkowicz (1871–1872) • Karel Vilém z Auerspergu (1872–1883) • Jiří Kristián z Lobkowicz (1883–1907) • Ferdinand Jiří z Lobkowicz (1907–1913)
 Znak království Českého