Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este

Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841, autor portrétu Josef Kriehuber
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841, autor portrétu Josef Kriehuber
Rodné jménoFerdinand Karl Joseph von Österreich-Este
Narození25. dubna 1781
Milán
Úmrtí5. listopadu 1850 (ve věku 69 let)
Ebenzweier, Horní Rakousy
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
Alma materTereziánská vojenská akademie
Povolánívoják
OceněníŘád zlatého rouna
Královský uherský řád sv. Štěpána
Vojenský řád Marie Terezie
RodičeFerdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Marie Beatrice d'Este
RodRakouští-Este
PříbuzníMarie Ludovika Beatrix Rakouská-Este, Marie Tereza Rakouská-Este, Marie Leopoldina Rakouská-d'Este, František IV. Modenský, Karel Ambrož Rakouský-Este a Maxmilián Josef Rakouský-Este (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este (25. dubna 1781, Milán5. listopadu 1850, Ebenzweier, Horní Rakousy) byl rakouský arcivévoda, princ modenský a polní maršál z vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este.

Původ

Byl třetím synem arcivévody Ferdinanda Karla Antonína, syna královny Marie Terezie, a Marie Beatrice d'Este, dcery modenského vévody Ercola III. Jeho nejstarší sestra Marie Tereza se stala sardinskou královnou a nejmladší sestra Marie Ludovika rakouskou císařovnou.

Do roku 1796 žila rodina se šesti dětmi v Miláně a po jeho dobytí Napoleonem ve Vídeňském Novém Městě, navštěvoval vojenskou akademii. Už od mládí chtěl být vojákem a jako dvanáctiletý vlastnil 3. husarský pluk.

Vojenská kariéra

Po ukončení studia, vstoupil v roce 1799 do armády a zapojil se do bojů proti Francii. Ještě v témže roce se jako velitel zúčastnil bitev u Pfullendorfu, Stockachu a Mannheimu. Další boje ho čekaly r. 1800 v Německu u Biberachu za což obdržel rytířský kříž Marie Terezie. V bitvě u Štoků v prosinci roku 1805 ještě porazil generála Wreda, nicméně válka byla ukončena dva dny před tím, porážkou Rakouska a jeho spojenců u Slavkova.

Poté převzal generální velení v Čechách a na Moravě, kde zřizoval zeměbranu. V roce 1809 velel rakouské armádě v Haliči v boji proti Polsku. O šest let později se stal velitelem záložní armády ve Francii. Roku 1816 byl generálním velitelem v Uhrách. V letech 18321846 působil v Haliči jako civilní a vojenský guvernér a mimo to byl v letech 18341838 císařským komisařem v Sedmihradsku, kde zažehnal povstání. V roce 1836 byl povýšen na polního maršála.

Smrt

Po roce 1838 odešel z armády a přesídlil do Modeny ke svému synovci Františku V. Modenskému. Zemřel svobodný roku 1850 u svého bratra Maxmiliána v Ebenzweieru. Pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Leopold I.
 
 
Karel VI.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
'Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este'
 
 
 
 
 
Rinaldo d'Este
 
 
František III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Šarlota Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Ercole III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Filip II. Orléanský
 
 
Šarlota Aglaé Orléanská
 
 
 
 
 
 
Františka Marie Bourbonská
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
 
 
 
 
 
Carlo II. Cibo-Malaspina
 
 
Alderano I. Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Teresa Pamfili
 
 
Marie Tereza Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Camillo III. Gonzaga
 
 
Richarda Gonzagová
 
 
 
 
 
 
Matylda d'Este
 

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy