PROFILPELAJAR.COM

1809
	Doprava;
	Kultura;
	1809 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1808 \| 1810 →

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1805 • 1806 • 1807 • 1808 • 1809 • 1810 • 1811 • 1812 • 1813 ► ►►

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

16. ledna – Francouzská armáda zvítězila nad armádou Spojeného království v bitvě u La Coruñi.
4. března – Čtvrtým americkým prezidentem se stal James Madison.
13. března – Při státním převratu byl sesazen švédský král Gustav IV. Adolf.
21.–22. dubna – Francouzská armáda zvítězila nad rakouskou v bitvě u Eggmühlu.
21.–22. května – Rakouská armáda zvítězila nad francouzskou v bitvě u Aspern a Esslingu.
6. června – Na švédský trůn nastoupil Karel XIII.
5.–6. července – Francouzská armáda zvítězila nad rakouskou v bitvě u Wagramu.
10.–11. července – Rakouská a francouzská armáda se střetly v bitvě u Znojma.
27.–28. července – Anglo-portugalská a španělská armáda se střetla s francouzskou armádou v bitvě u Talavery.
16. srpna – V Berlíně byla založena Humboldtova univerzita.
17. září – Rusko a Švédsko uzavřeli Fredrikshamnský mír, kterým Švédsko ztratilo území dnešního Finska. Skončila Finská válka a vzniklo Finské velkoknížectví.
8. října – Klemens Wenzel von Metternich se stal rakouským ministrem zahraničí.

Probíhající události

1803–1815 – Napoleonské války
1804–1813 – Rusko-perská válka
1804–1813 – První srbské povstání
1806–1812 – Rusko-turecká válka
1806–1814 – Kontinentální blokáda
1808–1809 – Finská válka
1808–1814 – Španělská válka za nezávislost
1809–1810 – Mauricijské tažení

Vědy a umění

Napoleon Bonaparte udělil cenu 12 000 franků Nicolasi Appertovi za vhodný způsob konzervace potravin, který zlepšil zásobování napoleonských armád.
Francouzský přírodovědec Georges Cuvier popsal rod Pterodactylus.
Francouzský přírodovědec Jean-Baptiste Lamarck vydal Filozofii zoologickou (Philosophie zoologique), ve které nastínil základy evoluční teorie.
Francouzský farmaceut Louis Nicolas Vauquelin poprvé izoloval surový nikotin.
Filolog Josef Dobrovský vydal v Praze Zevrubnou mluvnici českého jazyka, v níž položil gramatické základy novodobé spisovné češtiny.^[1]

Narození

Česko

1. ledna – František Josef Görner, arciděkan v Horní Polici († 24. října 1883)
22. února – Petr Matěj Fischer, mecenáš a smíchovský starosta († 24. května 1892)
10. dubna – Wilhelm Horn, malíř a fotograf († 15. října 1891)
20. dubna – František Plaček, právník a politik († 2. září 1888)
5. května – Matěj Havelka, právník, politik a básník († 19. června 1892)
7. května – Josef Vilém z Löschneru, lékař, rektor Univerzity Karlovy († 19. dubna 1888)
13. června – František Antonín II. z Thun-Hohenštejna, šlechtic, podporovatel umění a politik († 22. listopadu 1870)
18. července – Vojtěch Hřímalý starší, varhaník a hudební skladatel († 26. října 1880)
12. září – Franz Stangler, statkář a politik německé národnosti († 21. září 1893)
2. října – Antonín Emil Titl, kapelník a hudební skladatel († 21. ledna 1882)
22. října – August Corda, mykolog a fytopaleontolog († září 1849)
30. října – Moric Fialka, důstojník v rakouské armádě, novinář a překladatel († 13. června 1869)
23. listopadu – Vincenc Mastný, podnikatel a politik († 14. března 1873)
? – Karel Daniel Gangloff, lesník a vynálezce († 1879)

Svět

1. ledna – Achille Guénée, francouzský advokát a entomolog († 30. prosince 1880)
4. ledna – Louis Braille, francouzský vynálezce, učitel nevidomých († 6. ledna 1852)
6. ledna – Oto Petzval, uherský matematik († 28. srpna 1883)
11. ledna – Cesare Mattei, italský léčitel 19. století († 3. dubna 1896)
13. ledna – Friedrich Ferdinand von Beust, saský a rakouský politik († 23. října 1886)
15. ledna – Pierre-Joseph Proudhon, raně socialistický myslitel († 19. ledna 1865)
19. ledna – Edgar Allan Poe, americký spisovatel († 7. října 1849)
3. února – Felix Mendelssohn-Bartholdy, německý hudební skladatel († 4. listopadu 1847)
12. února
- Charles Darwin, anglický přírodovědec († 19. dubna 1882)
- Abraham Lincoln, prezident USA († 15. dubna 1865)
21. února – Teofil Kwiatkowski, polský malíř († 14. srpna 1891)
3. března – Joseph John Ruston, britský konstruktér a podnikatel působící v Čechách († 2. března 1895)
15. března – Joseph J. Roberts, první prezident svobodného afrického státu Libérie († 24. února 1876)
19. března – Fredrik Pacius, finsko-německý hudební skladatel († 8. ledna 1891)
23. března – Hippolyte Flandrin, francouzský malíř († 21. března 1864)
24. března
- Joseph Liouville, francouzský matematik († 8. září 1882)
- Mariano José de Larra, španělský romantický prozaik († 13. února 1837)
27. března – Baron Haussmann, francouzský městský architekt a pařížský prefekt († 11. ledna 1891)
1. dubna – Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel († 4. března 1852)
6. dubna – Bedřich Schwarzenberg, arcibiskup v Salcburku a v Praze († 27. března 1885)
15. dubna – Hermann Grassmann, německý matematik a fyzik († 26. září 1877)
23. dubna – Karel Hesenský, německý šlechtic a hesenský princ († 20. dubna 1877)
15. června – Alexander Moody-Stuart, skotský teolog (31. července 1898)
6. července – Alexandre-François Debain, francouzský výrobce hudebních nástrojů († 3. prosince 1877)
8. července – Ljudevit Gaj, chorvatský politik a spisovatel († 20. dubna 1879)
13. července – John Plumbe, fotograf a železniční stavitel († 28. května 1857)
20. července – Adolf von Tschabuschnigg, předlitavský spisovatel, ministr spravedlnosti, ministr kultu a vyučování († 1. listopadu 1877)
1. srpna – William Travis, plukovník texaské armády v období Texaské revoluce († 6. března 1836)
6. srpna – Alfred Tennyson, anglický básník († 6. října 1892)
27. srpna
- Hannibal Hamlin, 15. viceprezident USA († 4. července 1891)
- Heman A. Moore, americký politik († 3. dubna 1844)
4. září
- Luigi Federico Menabrea, italský inženýr, matematik, generál, politik a diplomat († 24. května 1896)
- Juliusz Słowacki, polský dramatik, básník a filozof († 3. dubna 1849)
6. září – Bruno Bauer, německý teolog, filozof a historik († 13. dubna 1882)
27. září – François Jules Pictet, švýcarský zoolog a paleontolog († 15. března 1872)
3. října – Thomas Martin Easterly, americký fotograf († 12. března 1882)
7. října
- Elijah Williams, anglický šachový mistr († 8. září 1854)
- Johann Heinrich Blasius, německý ornitolog († 26. května 1870)
9. října – Adolphe Franck, francouzský filozof († 11. dubna 1893)
15. října
- Chačatur Abovjan, arménský spisovatel a národní buditel († 14. dubna 1848)
- Alexej Vasiljevič Kolcov, ruský romantický básník († 10. listopadu 1842)
19. října – Eduard Isaac Asser, nizozemský průkopník fotografie († 21. září 1894)
27. října – Petr Donders, nizozemský misionář v Surinamu († 14. ledna 1886)
17. listopadu – Elizabeth Eastlake, britská historička umění a kreslířka († 2. října 1893)
29. listopadu – Gabriel Ferry, francouzský spisovatel († 5. ledna 1852)
29. prosince
- Albert Pike, americký právník, spisovatel a voják († 2. dubna 1891)
- William Gladstone, britský premiér († 19. května 1898)
? – Robert Cornelius, americký průkopník fotografie († 1893)
? – Hugh Welch Diamond, průkopník britské psychiatrie a fotograf († 21. června 1886)
? – Evan James, velšský tkadlec a básník († 30. září 1878)
? – Hugh Alexander Kennedy, anglický šachový mistr († 22. října 1878)
? – Abdul Kerim, osmanský maršál († 1883)

Úmrtí

Česko

6. ledna – Jaroslav Schaller, piaristický kněz, historik a topograf (* 6. března 1738)
12. března – Dominik Oesterreicher, pozdně barokní malíř (* 2. srpna 1750)
26. července – Leopold I. Berchtold, cestovatel a filantrop (* 19. července 1759)
14. září – Jan Karásek, vůdce loupežnické bandy (* 1764)
2. prosince – František Faustin Procházka, kněz, spisovatel a knihovník (* 13. ledna 1749)
? – Anton Suske, sochař a dřevořezbář (* 1741)

Svět

16. ledna – John Moore, britský generál (* 13. listopadu 1761)
23. února – Dirk van der Aa, nizozemský malíř (* 1731)
1. března – Marie Leopoldina ze Šternberka, kněžna z Lichtenštejna (* 11. prosince 1733)
7. března
- Jean-Pierre Blanchard, francouzský průkopník balonové vzduchoplavby (* 4. července 1753)
- Johann Georg Albrechtsberger, rakouský skladatel (* 3. února 1736)
25. března – Anna Sewardová, anglická spisovatelka (* 12. prosince 1747)
27. března – Joseph-Marie Vien, francouzský malíř (* 18. června 1716)
17. května – Leopold Auenbrugger, rakouský fyzik (* 19. listopadu 1722)
31. května
- Joseph Haydn, rakouský skladatel (* 31. března 1732)
- Jean Lannes, francouzský maršál (* 10. dubna 1769)
- Stevan Sinđelić, srbský vojvoda (* 1771)
4. června – Nicolai Abraham Abildgaard, dánský malíř (* 11. září 1743)
8. června – Thomas Paine, americký spisovatel (* 29. ledna 1737)
21. června – Peter von Vécsey, rakouský generál (* 13. června 1768)
6. července
- Antoine Lasalle, francouzský generál (* 10. května 1775)
- Joseph Armand von Nordmann, rakouský podmaršálek (* 31. srpna 1759)
7. července – Constantin d'Aspre von Hoobreuck, rakouský podmaršálek (* 1767)
22. července – Jean Senebier, švýcarský pastor a přírodovědec (* 6. května 1742)
2. září – Karel Ambrož Rakouský-Este, arcivévoda rakouský, arcibiskup ostřihomský (* 2. listopadu 1785)
9. září – August Ludwig von Schlözer, německý historik (* 5. července 1735)
13. září – Traugott Bartelmus, slezský luteránský duchovní (* 25. prosince 1735)
11. října – Meriwether Lewis, americký cestovatel, voják a politik (* 18. srpna 1774)
30. října 1738 – William Cavendish-Bentinck, britský státník (* 14. dubna)
14. listopadu – Andrej Kralovanský, slovenský pedagog, literární pracovník, přírodovědec a entomolog (* 27. prosince 1759)
31. prosince – Franz Ignaz Beck, německý skladatel (* 1734)

Hlavy států

Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814)
Osmanská říše – Mahmut II. (1808–1839)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
Rusko – Alexandr I. (1801–1825)
Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
Španělsko – Josef Bonaparte (1808–1813)
Švédsko – Gustav IV. Adolf (1792–1809) do 29. března / Karel XIII. (1809–1818) od 6. června
USA – Thomas Jefferson (1801–1809) do 3. března / James Madison (1809–1817) od 4. března
Papež – Pius VII. (1800–1823)
Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Reference

↑ MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0789-8. Kapitola VII. Praha v období Národního obrození (1784-1849).