Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (8. prosince 1756 Vídeň – 27. červenec 1801 zámek Hetzendorf Vídeň ) byl velmistrem Řádu německých rytířů v letech 1780 – 1801 a münsterským biskupem v letech 1784 – 1801.
Narodil se jako nejmladší syn/poslední dítě ze šestnácti potomků císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského , čímž byl již od dětství předurčen pro duchovní stav . Kromě toho, že byl kolínským arcibiskupem a münsterským biskupem, stal se roku 1769 koadjutorem velmistra řádu německých rytířů , svého strýce Karla Alexandra Lotrinského a roku 1780 se stal sám velmistrem tohoto řádu, jehož byl posléze reformátorem. Byl vyznavač idejí osvícenství a mecenáš kultury a umění (umožnil například mladému Beethovenovi studovat u Josepha Haydna ).
Ke konci života byl Maxmilián František upoután na lůžko – trpěl otylostí, spavostí , depresemi a srdeční nedostatečností . Zemřel po dlouhé nemoci 26. července 1801 na zámku Hetzendorf u Vídně. Jako člen habsburské dynastie byl pohřben v tzv. Nové kryptě císařské hrobky kapucínského kláštera ve Vídni, jeho srdce však je uloženo v loretánské kapli vídeňského kostela sv. Augustina .
Vývod z předků
Reference
↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage .
Literatura
Externí odkazy
Rakouští arcivévodové 1. generace Znak rakouské císařské rodiny 2. generace 3. generace 4. generace 5. generace 6. generace 7. generace 8. generace 9. generace 10. generace 11. generace 12. generace 13. generace 14. generace 15. generace 16. generace
Habsburské Toskánsko Uhersko
17. generace
Potomci Karla I. Toskánští Falčtí
18. generace 19. generace S: také španělský infant T: také toskánský princ M: také modenský princ P: také portugalský infant B: také belgický princkurzívou jsou rakouští panovníci