|
Chlorid molybdenitý
| chlorid molybdenitý |
|---|
 |  | | Obecné |
|---|
| Systematický název | Chlorid molybdenitý |
|---|
| Anglický název | Molybdenum(III) chloride |
|---|
| Německý název | Molybdän(III)-chlorid |
|---|
| Sumární vzorec | MoCl3 |
|---|
| Vzhled | tmavě červená paramagnetická pevná látka |
|---|
| Identifikace |
|---|
| Registrační číslo CAS | 13478-18-7
12139-45-6 |
|---|
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-775-9 |
|---|
| PubChem | 83515 |
|---|
| ChEBI | CHEBI:30626 |
|---|
| SMILES | Cl[Mo](Cl)Cl |
|---|
| InChI | InChI=1S/3ClH.Mo/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: ZSSVQAGPXAAOPV-UHFFFAOYSA-K |
|---|
| Vlastnosti |
|---|
| Molární hmotnost | 202,30 g/mol |
|---|
| Teplota tání | 410 °C (rozkládá se) |
|---|
| Hustota | 3,58 g/cm3 |
|---|
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
|---|
| Měrná magnetická susceptibilita | +43,0·10−6 cm3/mol |
|---|
| Struktura |
|---|
| Krystalová struktura | α: jednoklonná
β: jednoklonná |
|---|
| Hrana krystalové mřížky | α: a = 609,2 pm, b = 974,5 pm, c = 727,5 pm
β: a = 611,5 pm, b = 981,4 pm, c = 1190,6 pm |
|---|
| Bezpečnost |
|---|
 GHS07 | | H-věty | H315, H319, H335[1] |
|---|
| P-věty | P261, P264, P264+265, P271, P280, P302+352, P304+340, P305+351+338, P319, P321, P332+317, P337+317, P362+364, P403+233, P405, P501[1] |
|---|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Chlorid molybdenitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem MoCl3.
Příprava
Chlorid molybdenitý lze připravit redukcí chloridu molybdeničného vodíkem[2], chloridem cínatým (s vyšším výtěžkem)[3], nebo kovovým molybdenem:[4]
- MoCl5 + H2 → MoCl3 + 2 HCl
- MoCl5 + SnCl2 → MoCl3 + SnCl4
- 3 MoCl5 + 2 Mo → 5 MoCl3
Vlastnosti
Chlorid molybdenitý je měděně červený až hnědý prášek, který lze skladovat při pokojové teplotě v inertním plynu. Na vlhkém vzduchu pomalu hydrolyzuje a oxiduje. Je nerozpustný ve vodě, zředěné kyselině chlorovodíkové, acetonu, tetrachlormethanu, benzenu a ethanolu, ale je rozpustný ve zředěné kyselině dusičné a koncentrované kyselině sírové. Při teplotě nad 410 °C disproporcionuje na chlorid molybdenatý a chlorid molybdeničitý.[5]
Chlorid molybdenitý existuje ve dvou polymorfech označovaných alfa (α) a beta (β). Polymorf alfa krystalizuje v jednoklonné krystalové soustavě typu chloridu hlinitého s prostorovou grupou C2/m (číslo 12) a mřížkovými parametry a = 609,2 pm, b = 974,5 pm, c = 727,5 pm, β = 124,6°. Má oktaedrickou koordinační geometrii. Polymorf beta krystalizuje také v jednoklonné soustavě s prostorovou grupou C2/c (číslo 15) a mřížkovými parametry a = 611,5 pm, b = 981,4 pm, c = 1190,6 pm, β = 91,0°.[4][6] Chlorid molybdenitý existuje také ve formě trihydrátu.[5]
Komplexy s ethery
Chlorid molybdenitý tvoří etherové komplexy MoCl3(thf)3 a MoCl3(Et2O)3. Jsou to béžové paramagnetické pevné látky. Obě mají oktaedrická centra molybdenu. Diethyletherový komplex se připravuje redukcí roztoku Et2O s MoCl5 práškovým cínem.[7] Starší postupy zahrnují postupnou redukci zahrnující izolaci Mo(IV)-thf komplexu.[8]
Hexa(terc-butoxy)dimolybdenitý komplex lze připravit záměnnou reakcí z MoCl3(thf)3:[9]
- 2 MoCl3(thf)3 + 6 LiOBu-t → Mo2(OBu-t)6 + 6 LiCl + 6 thf
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Molybdenum(III) chloride na anglické Wikipedii a Molybdän(III)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c PubChem. Molybdenum trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COUCH, Dwight E.; BRENNER, Abner. Preparation of trichloride and tetrachloride of molybdenum. Journal of Research of the National Bureau of Standards Section A: Physics and Chemistry. 1959-09, roč. 63A, čís. 2, s. 185. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0022-4332. DOI 10.6028/jres.063A.013. PMID 31216151. (anglicky)
- ↑ LARSON, Melvin L.; NANNELLI, Piero; BLOCK, B. P. II. Preparation of Some Metal Halides Anhydrous Molybdenum Halides and Oxide Halides—a Summary: Molybdenum(II) Halides. Příprava vydání Robert W. Parry. 1. vyd. Svazek 12. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-470-13171-8, ISBN 978-0-470-13243-2. DOI 10.1002/9780470132432.ch29. S. 165–178. (anglicky)
- ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie, Svazek 3. Stuttgart: Enke, 1981. 732 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87823-2. S. 1531. (německy)
- ↑ a b JEHN, Hermann; KURTZ, Wolfgang; SCHNEIDER, Dietrich. Mo Molybdenum. [s.l.]: Springer Science & Business Media 407 s. Dostupné online. ISBN 978-3-662-06327-9. S. 281. (anglicky)
- ↑ HILLEBRECHT, H.; SCHMIDT, P.J.; ROTTER, H.W. Structural and scanning microscopy studies of layered compounds MCl3 (M = Mo, Ru, Cr) and MOCl2 (M = V, Nb, Mo, Ru, Os). Journal of Alloys and Compounds. 1997-01, roč. 246, čís. 1-2, s. 70–79. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. DOI 10.1016/S0925-8388(96)02465-6. (anglicky)
- ↑ MARIA, SéBastien; POLI, Rinaldo; GALLAGHER, Kimberley J. Ether Complexes of Molybdenum(III) and Molybdenum(IV) chlorides. Příprava vydání Gregory S. Girolami, Alfred P. Sattelberger. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-74487-1, ISBN 978-1-118-74499-4. DOI 10.1002/9781118744994.ch03.. S. 15–18. (anglicky)
- ↑ DILWORTH, Jonathan R.; RICHARDS, Raymond L.; CHEN, Grace J.‐J. The Synthesis of Molybdenum and Tungsten Dinitrogen Complexes. Příprava vydání Robert J. Angelici. 1. vyd. Svazek 28. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-52619-3, ISBN 978-0-470-13259-3. DOI 10.1002/9780470132593.ch7. S. 33–43. (anglicky)
- ↑ BRODERICK, Erin M.; BROWNE, Samuel C.; JOHNSON, Marc J. A. Dimolybdenum and Ditungsten Hexa(Alkoxides). Příprava vydání Gregory S. Girolami, Alfred P. Sattelberger. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-74487-1, ISBN 978-1-118-74499-4. DOI 10.1002/9781118744994.ch18.. S. 95–102. (anglicky)
Externí odkazy
|
|
