PROFILPELAJAR.COM

Lawrencium
(262)	Lr
	103
	↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Lawrencium, Lr, 103
Cizojazyčné názvy	lat. Lawrencium
Skupina, perioda, blok	3. skupina, 7. perioda, blok f
Chemická skupina	Aktinoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS	22537-19-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	262,11
Iontový poloměr	Lr2+: 112 pm,; Lr3+: 94 pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 7s2 5f14 7p1
Oxidační čísla	III
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	1,3
Ionizační energie
První	443,8 kJ/mol
Druhá	1428,0 kJ/mol
Třetí	2219,1 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Skupenství	předpokládané pevné
Bezpečnost
	; Radioaktivní
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.

Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Historie

Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru ¹⁰B a ¹¹B a bylo získáno lawrencium ²⁵⁷Lr s poločasem přeměny kolem 4 sekund.

252
98 Cf + 11
5 B → 258
103 Lr + 5 1
0 n

Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.

Roku 1967 byl v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámen pozorovaný vznik izotopu lawrencia ²⁵⁶Lr po reakci jader americia ²⁴³Am s atomovým jádrem kyslíku ¹⁸O.^[zdroj?]

243
95 Am + 18
8 O → 256
103 Lr + 5 1
0 n

Izotopy

Dodnes je známo celkem 16 izotopů lawrencia, z nichž je nejstabilnější ²⁶⁶Lr s poločasem přeměny 11 hodin:^[1]

Izotop	Rok objevu	Reakce	Poločas přeměny
²⁵¹Lr			?
²⁵²Lr	2001	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,3n)	0,36 s
²⁵³Lr	1985	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,2n)	1,49 s
²⁵³Lr^m	2001	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,2n)	0,57 s
²⁵⁴Lr	1985	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,n)	18,4 s
²⁵⁵Lr	1970	²⁴³Am(¹⁶O,4n)	31,1 s
²⁵⁶Lr	1961 ? 1965 ? 1968 ? 1971	²⁵²Cf(¹⁰B,6n)	27 s
²⁵⁷Lr	1958 ? 1971	²⁴⁹Cf(¹⁵N,α3n)	≈4 s
²⁵⁸Lr	1961 ? 1971	²⁴⁹Cf(¹⁵N,α2n)	4,1 s
²⁵⁹Lr	1971	²⁴⁸Cm(¹⁵N,4n)	6,2 s
²⁶⁰Lr	1971	²⁴⁸Cm(¹⁵N,3n)	180 s
²⁶¹Lr	1987	²⁵⁴Es + ²²Ne	39 min
²⁶²Lr	1987	²⁵⁴Es + ²²Ne	4 h
²⁶³Lr			?
²⁶⁴Lr			?
²⁶⁵Lr			?
²⁶⁶Lr			11 h

Odkazy

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10.

Literatura

N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.