Curium
|
|
↓ Periodická tabulka ↓
|
|
Obecné
|
Název, značka, číslo
|
Curium, Cm, 96
|
Cizojazyčné názvy
|
lat. Curium
|
Skupina, perioda, blok
|
7. perioda, blok f
|
Chemická skupina
|
Aktinoidy
|
Vzhled
|
stříbřitý
|
Identifikace
|
Registrační číslo CAS
|
7440-51-9
|
Atomové vlastnosti
|
Relativní atomová hmotnost
|
247,070
|
Atomový poloměr
|
174 pm
|
Kovalentní poloměr
|
(169 ± 3) pm
|
Iontový poloměr
|
Cm2+: 119 pm Cm3+: 100 pm Cm4+: 90 pm
|
Elektronová konfigurace
|
[Rn] 5f7 6d1 7s2
|
Oxidační čísla
|
II, III, IV
|
Elektronegativita (Paulingova stupnice)
|
1,3
|
Ionizační energie
|
První
|
6,1 eV
|
Druhá
|
11,9 eV
|
Třetí
|
21,0 eV
|
Látkové vlastnosti
|
Krystalografická soustava
|
nejtěsnější hexagonální
|
Molární objem
|
18,05×10−3 dm3/mol
|
Mechanické vlastnosti
|
Hustota
|
0 °C 13,68 g/cm3 20 °C: 13,55 g/cm3
|
Skupenství
|
pevné
|
Tlak syté páry
|
1 515 °C: 1 Pa 1 709 °C: 10 Pa
|
Termodynamické vlastnosti
|
Teplota tání
|
1 340 °C (1 613,15 K)
|
Teplota varu
|
3 110 °C (3 383,15 K)
|
Specifické teplo tání
|
1 508 J/K
|
Elektromagnetické vlastnosti
|
Měrný elektrický odpor
|
1,25 μΩm
|
Standardní elektrodový potenciál
|
Cm3+ + 3 e− → Cm: −2,06 V
|
Magnetické chování
|
antiferomagnetický → paramagnetický (přechod při 52 K)
|
|
Bezpečnost
|
Radioaktivní
|
I
|
V (%)
|
S
|
T1/2
|
Z
|
E (MeV)
|
P
{{{izotopy}}}
|
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
|
Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.
Curium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Fyzikálně-chemické vlastnosti
Curium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé barvy, která se působením vzdušného kyslíku mění na šedavou. Vyzařuje α a γ záření a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v mocenství Cm3+.[1]
Historie
Curium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním 239Pu částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso, kteří jej pojmenovali po objevitelích radia, manželích Marií a Pierru Curieových.
- 239
94 Pu + 4
2 He → 242
96 Cm + 1
0 n
Chemická identifikace nového prvku (izotopu 242Cm) byla provedena metalurgickou laboratoří Argonne chicagské university. Ve formě elementárního kovu bylo curium poprvé připraveno v roce 1951.
Izotopy
Je známo 20 izotopů curia, z nichž jsou nejstabilnější 247Cm s poločasem rozpadu 15,6 milionů let a 248Cm s poločasem rozpadu 348 tisíc let. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 9 000 let a většina z nich dokonce méně než 33 dní.
Všechny izotopy curia jsou radioaktivní. Z biologického hlediska představuje největší riziko schopnost curia akumulovat se v kostní tkáni, kde jeho radioaktivita působí poruchy krvetvorby – brání vytváření červených krvinek.
Využití
Tepelná energie uvolňovaná samovolným rozpadem jader 242Cm může dosahovat až 120 W/g a činí tak z tohoto izotopu potenciální energetický zdroj v radioizotopovém termoelektrickém generátoru. Tento izotop má poločas rozpadu pouze 160 dní, což znemožňuje jeho dlouhodobější využití. Izotop 243Cm vykazuje poločas rozpadu 30 let, 244Cm přibližně 18 let a jejich energetický výkon se pohybuje pouze kolem 1–3 W/g. Navíc jsou všechny uvedené izotopy silným γ-zářiči s vysokým zdravotním rizikem, a proto se jejich praktické uplatnění prakticky neprosadilo.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
- Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu curium na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo curium ve Wikislovníku