PROFILPELAJAR.COM

chlorid samaritý
	hexahydrát chloridu samaritého
	Sm3+ Cl−
Obecné
Systematický název	Chlorid samaritý
Anglický název	Samarium(III) chloride
Německý název	Samarium(III)-chlorid
Sumární vzorec	SmCl3
Vzhled	světle žlutá pevná látka (bezvodý) ; krémově zbarvená pevná látka (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS	10361-82-7; 13465-55-9 (hexahydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-797-0
PubChem	61508
SMILES	Cl[Sm](Cl)Cl
InChI	InChI=1S/3ClH.Sm/h3*1H;/q;;;+3/p-3 ; Key: BHXBZLPMVFUQBQ-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost	256,7 g/mol
Teplota tání	682 °C
Teplota varu	rozkládá se
Teplota změny krystalové modifikace	000 °C (000 °F; 000 K)
Hustota	4,46 g/cm3 (bezvodý)
Rozpustnost ve vodě	92,4 g/100 ml (10 °C)
Struktura
Krystalová struktura	hexagonální (bezvodý) ; jednoklonná (hexahydrát)
Bezpečnost
	; GHS07
H-věty	H315, H319
P-věty	P264, P280, P302+352, P305+351+338, P321, P332+313, P337+313, P362
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid samaritý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem SmCl₃.

Příprava

Chlorid samaritý lze připravit z chloridu amonného, přičemž nejprve vzniká komplexní pentachlorosamaritan amonný (NH₄)₂[SmCl₅]. Lze ji připravit reakcí s oxidem samaritým při teplotě 230 °C:^[1]

10 NH₄Cl + Sm₂O₃ → 2 (NH₄)₂[SmCl₅] + 6 NH₃ + 3 H₂O

Komplexní sloučenina se při následném zahřání na teplotu 350 - 400 °C rozkládá za vzniku chloridu amonného a bezvodého chloridu samaritého:^[1]

(NH₄)₂[SmCl₅] → 2 NH₄Cl + SmCl₃

Lze jej také připravit reakcí kovového samaria nebo uhličitanu samaritého s kyselinou chlorovodíkovou. Při reakci s chlorovodíkem vzniká bezvodý chlorid samaritý:^[2]^[3]

2 Sm + 6 HCl → 2 SmCl₃ + 3 H₂

Sm₂(CO₃)₃ + 6 HCl → 2 SmCl₃ + 3 CO₂ + 3 H₂O

Vlastnosti

Chlorid samaritý je světle žlutá pevná látka, která snadno absorbuje vodu za vzniku hexahydrátu.^[4] Chlorid samaritý krystalizuje v hexagonální soustavě typu chloridu uranitého s prostorovou grupou P6₃/m (číslo 176). Hexahydrát krystalizuje v jednoklonné soustavě s prostorovou grupou P2/n (číslo 13). Při 110 °C ztrácí krystalovou vodu.^[5]

Chlorid samaritý je středně silná Lewisova kyselina, která se podle teorie HSAB řadí mezi tvrdé. Vodný roztok chloridu samaritého lze využít k přípravě fluoridu samaritého:

SmCl₃ + 3 KF → SmF₃ + 3 KCl

Využití

Chlorid samaritý se využívá při přípravě kovového samaria. Bezvodý chlorid samaritý je smíchán s chloridem sodným nebo vápenatým za vzniku eutektické směsi, jejíž elektrolýzou vzniká kovové samarium.^[6]^[7]

Chlorid samaritý lze také využít jako startovní bod pro přípravu jiných samaritých solí. V organické chemii jej lze využít například pro cyklizace.^[8] Bezvodý chlorid samaritý lze využít k přípravě organokovových sloučenin samaria.^[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Samarium(III) chloride na anglické Wikipedii a Samarium(III)-chlorid na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b MEYER, Gerd; GARCIA, Eduardo; CORBETT, John D. The Ammonium Chloride Route to Anhydrous Rare Earth Chlorides—The Example of Ycl 3. Příprava vydání Harry R. Allcock. 1. vyd. Svazek 25. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-61874-4, ISBN 978-0-470-13256-2. DOI 10.1002/9780470132562.ch35. S. 146–150. (anglicky)
↑ DRUDING, Leonard F.; CORBETT, John D. Lower Oxidation States of the Lanthanides. Neodymium(II) Chloride and Iodide 1. Journal of the American Chemical Society. 1961-06, roč. 83, čís. 11, s. 2462–2467. Dostupné online [cit. 2024-09-19]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01472a010. (anglicky)
↑ CORBETT, J. D. Reduced Halides of the Rare Earth Elements. Rev. Chim. Minérale. 1973, roč. 10, s. 239. Dostupné online [cit. 2024-09-19]. (anglicky)
↑ LANTHANIDES AND ACTINIDES, F. T.; LANTHANIDES AND ACTINIDES, P. Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry. Příprava vydání Edelmann. Svazek 6: Lanthanides and Actinides. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 1997. Dostupné online. ISBN 978-3-13-103071-9, ISBN 978-3-13-184231-2. DOI 10.1055/b-0035-108383.. (anglicky)
↑ ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. [s.l.]: Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. S. 634. (německy)
↑ GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology 1600 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-022056-7. (anglicky)
↑ Rare Earth Samarium Products available. web.archive.org [online]. 2011-07-21 [cit. 2024-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21.
↑ SCHMITTEL, Michael; STRITTMATTER, Marc. Cyclization of carbonyl substituted enyne-allenes: C2-C6-cyclization induced by heat or by addition of samarium(II) iodide, samarium(III) chloride, or boron trifluoride. Tetrahedron. 1998-11-05, roč. 54, čís. 45, s. 13751–13760. Dostupné online [cit. 2024-09-19]. ISSN 0040-4020. DOI 10.1016/S0040-4020(98)00847-3.
↑ KOBAYASHI, S. (Shu); ANWANDER, R. (Reiner). Lanthanides : chemistry and use in organic synthesis. [s.l.]: Berlin ; New York : Springer Dostupné online. ISBN 978-3-540-64526-9. S. 119–154.