Chlorid erbitý

Chlorid erbitý
Vzhled
Vzhled
Chlorid erbitý pod fluorescenčním světlem
Chlorid erbitý pod fluorescenčním světlem
Obecné
Systematický názevChlorid erbitý
Anglický názevErbium(III) chloride (systematický název)
Erbium trichloride
Německý názevErbium(III)-chlorid
Sumární vzorecErCl3 (bezvodý)
ErCl3·6 H2O (hexahydrát)
Vzhledfialové hygroskopické monoklinické krystaly (bezvodý)
růžové hygroskopické krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS10138-41-7
10025-75-9 (hexahydrát)
PubChem66277
Vlastnosti
Molární hmotnost273,62 g/mol
381,71 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání776 °C (bezvodý)
rozklad (hexahydrát)
Teplota varu1 500 °C
Rozpustnost ve voděrozpustný (bezvodý)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
mírně rozpustný v ethanolu (hexahydrát)[1]
Struktura
Krystalová strukturamonoklinická (typu AlCl3)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[2]
Varování[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid erbitý je anorganická sloučenina se vzorcem ErCl3. Vytváří také hexahydrát se vzorcem ErCl3·6 H2O.

Výroba

Bezvodý ErCl3 se vyrábí z hexahydrátu zahříváním v chloru nebo chlorovodíku:

ErCl3·6 H2O → ErCl3 + 6 H2O.

Alternativní metodou výroby je reakce snadno dostupného Er2O3 s přebytkem NH4Cl za vzniku (NH4)3ErCl6, amoniaku a vody:

Er2O3 + 12 NH4Cl → 2 (NH4)3ErCl6 + 6 NH3 + 3 H2O.

Tato sůl je stabilní vzhledem k hydrolýze, a tak je tepelně rozkládána za sníženého tlaku při vzniku bezvodého chloridu erbitého se ztrátou plynného amoniaku a chlorovodíku:

4 (NH4)3ErCl6 + 3 O2 → 2 Er2O3 + 12 NH3 + 12 HCl.

Použití

ErCl3 se používá na přípravu kovového erbia.

Použití jako katalyzátor

Chlorid erbitý se také používá jako silný katalyzátor při acylaci alkoholů a fenolů a může být lehce recyklován a znovu použit bez významné ztráty aktivity.[3]

Reakce

ErCl3 reaguje s hydroxidy za vzniku hydroxidu erbitého:

ErCl3 + 3 XOH → Er(OH)3 + 3 XCl.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erbium(III) chloride na anglické Wikipedii.

  1. LIDE, David R. Handbook of Chemistry and Physics. 87. vyd. [s.l.]: CRC Press, 1998. ISBN 0-8493-0594-2. S. 4–57. 
  2. a b Erbium trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CSIRO PUBLISHING - Australian Journal of Chemistry