Šinano (japonsky信濃) byla japonská válečná loď, sloužící v císařském námořnictvu za druhé světové války. Původně byla rozestavěna jako v pořadí třetí bitevní loďtřídy Jamato, později byla přestavěna a v roce 1944 dokončena jako letadlová loď. Pojmenována byla podle staré japonské provincie Šinano. Těsně po zařazení do služby byla – ještě ne zcela dokončená – ráno 29. listopadu 1944 potopena ponorkou USS Archerfish (SS-311). Zachráněno bylo přes tisíc námořníků a civilistů a 1435 přišlo o život, včetně kapitána. Zůstává největší válečnou lodí potopenou ponorkou.[4][5]
Pozadí vzniku a stavba
Stavba Šinano začala v květnu 1940, ale během léta 1941 byla přerušena, aby byla ušetřena pracovní síla a zdroje před japonským vstupem do války. Po katastrofální ztrátě čtyř letadlových lodí (Akagi, Kaga, Hirjú, Sórjú) v bitvě u Midway, byla Šinano vybrána jako vhodná pro přestavbu na letadlovou loď. Byla největší letadlovou lodí až do doby, než byla o 11 let později zavedena americká třída Forrestal.
Šinano byla projektována jako podpůrná letadlová loď, poskytující servis a palivo letounům z dalších letadlových lodí. Proto měla jen málo vlastních operačních letounů. V hangárech naopak nesla mnoho letounů na náhradu ztrát ostatních nosičů.
Dne 11. listopadu 1944 vyplula Šinano ze svého doku v Jokosuce a 19. listopadu 1944 byla zařazena do služby.
Služba
Schéma zobrazující místa zásahu torpéd a následného zaplavení: Červená ukazuje prostory zaplavené okamžitě, oranžová zaplavené pomalu a žlutá úmyslně zaplavené, aby se kompenzoval náklon lodi
Už 28. listopadu vyplula Šinano v doprovodu tří torpédoborců 17. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců) daisa (大佐 ~ námořní kapitán) Kiiči Šintaniho z Jokosuky. Mířila do přístavu Kure, kde mělo být zkompletováno její vybavení. V té době ještě nebyla testována ani její čerpadla, ani spolehlivost vodotěsných přepážek. I její posádka měla jen malé zkušenosti s prováděním záchranných prací.
Ve chvíli, kdy byla Šinano na moři jen několik hodin, zpozorovala ji americká ponorka USS Archerfish (třída Balao). V 3:17 ráno 29. listopadu Archerfish vypálila na Šinano salvu šesti torpéd, z nichž čtyři zasáhla. Torpéda, nastavená na malý ponor, ji zasáhla na citlivém místě mezi protitorpédovou obšívkou a čarou ponoru. Loď pokračovala v plavbě do 6:00, kdy ztratila energii. Nezkušená posádka nebyla schopna zabránit pronikání vody do lodi, navíc loď trpěla množstvím nedodělků, a proto se v 11:00 potopila. Zemřelo 1400 z 2400 členů posádky. Loď se potopila po zásahu čtyřmi torpédy, přestože se předpokládalo, že bude mnohem odolnější. Poválečné vyšetřování komisí amerického námořnictva dospělo k závěru, že ke ztrátě Šinano přispělo chybné řešení napojení její protitorpédové obšívky na hlavní boční pancíř.[6]
Dne 31. srpna 1945 byla Šinano vyškrtnuta ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[2]
Odkazy
Poznámky
↑Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
↑MIZOKAMI, Kyle. The Sad Tale of the Imperial Japanese Carrier Shinano: A terrible ship that met a terrible end [online]. nationalinterest.org, 2019-10-09 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (anglicky)
ENRIGHT, Joseph F.; RYAN, James W. Shinano!: The Sinking of Japan's Secret Supership. New York: St. Martin's Press, 1988. Dostupné online. ISBN9780312909673. (anglicky)
