25mm protiletadlový kanón typu 96 九六式二十五粍高角機銃 96-šiki 25-miri kókaku kidžú
25mm kanón v dvojhlavňovém uspořádání ukořistěný Američany na Guamu v roce 1944. Zásobníky jsou odstraněny, ale jeden je položen na bedně s municí na pravé straně.
Typ	protiletadlový a protitankový kanón
Místo původu	Japonské císařství
Historie služby
Ve službě	1936 – 1945
Používána	Japonské císařské námořnictvo
Války	Druhá čínsko-japonská válka Druhá světová válka
Historie výroby
Konstruktér	modifikace 25mm kanónu Hotchkiss
Navrženo	1935
Výrobce	Jokosucký námořní arzenál
Výroba	1936 – 1945
Vyrobeno kusů	33 000[1]
Základní údaje
Hmotnost	115 kg samotná zbraň bez zásobníku Komplet: 785 kg jednohlavňový 1100 kg dvouhlavňový 1800 kg trojhlavňový
Délka	2296 mm celkem[1]
Délka hlavně	1500 mm[1]
Obsluha	Jednohlavňové: 3 muži Dvouhlavňové: 7 mužů Tříhlavňové: 9 mužů[1]
Typ náboje	Jednotný Délka granátu: 10,2 cm protipancéřový 11,2 cm explozivní 11 cm zápalný Hmotnost granátu: 260 g protipancéřový 240 g explozivní 250 g zápalný 250 g stopovka[1]
Ráže	25 mm
Princip střelby	odběr plynů z hlavně
Zpětný ráz	11 cm[1]
Náměr	-10° až +85°[1]
Kadence	220–260 ran/min teoreticky 110–120 ran/min praktická[1]
Úsťová rychlost	900 m/s[1]
Účinný dostřel	6800 m při elevaci 45° 7500 m při elevaci 50° Proti letadlům při elevaci 85°: 3000 m efektivní 5500 m maximální[1]
Maximální dostřel	7500 m při elevaci 50°[1]
Zásobování municí	Schránkový zásobník na 15 nábojů[1]

25mm protiletadlový kanón typu 96 byl japonský víceúčelový automatický kanón s hlavní délky 60 ráží (1500 mm), používaný za druhé světové války. Původně byl navržen jako protiletadlová a protitanková zbraň podle francouzského vzoru. V jedno- až trojhlavňovém uspořádání se používal v pozemních instalacích i jako lehká protiletadlová zbraň prakticky na všech japonských plavidlech od roku 1936 až do konce války.

V roce 1935 se japonské císařské námořnictvo rozhodlo nahradit dosavadní 40mm pom-pom Vickers kanónem na bázi 25mm kanónu Hotchkiss. Komise japonských důstojníků a inženýrů se proto v roce 1935 vydala do Francie, aby ohodnotila schopnosti plánovaného nástupce. Bylo objednáno několik vzorových kusů a následně téhož roku otestováno na námořní základě v Jokosuce. Prvních několik kusů bylo vyrobeno ve Francii jako „Typ 94“ a „Typ 95“. Nejrozšířenější varianta produkovaná jokosuckým námořním arzenálem byla označována jako „Typ 96“.

Japonci provedli několik modifikací původní Hotchkissovy konstrukce. Kvůli zjednodušení výroby byly některé kované části nahrazeny odlévanými. Původní tlumič zášlehu byl nahrazen tlumičem firmy Rheinmetall. Verze určená pro ponorky byla vyráběna z nerezavějící oceli.

Jako první se do služby dostala 6. srpna 1936^[1] dvouhlavňová varianta. Tříhlavňová verze následovala v roce 1941 a jednohlavňová v roce 1943.

Typ 96 byla jednoduchá vzduchem chlazená zbraň pracující na principu odebírání plynů z hlavně. Nastavením ventilu na mechanismu odběru plynů se dala regulovat rychlost střelby mezi 200 až 260 ranami za minutu. Standardní nastavení bylo 220 ran za minutu.

Kovaná hlaveň byla šroubovací a dva muži s kladivem a francouzákem jí dokázali vyměnit přibližně za pět minut.

Náměr a odměr zbraně byl obvykle ovládán manuálně. V případě dvou- a trojhlavňové varianty seděli dva mířiči po stranách kompletu. Muž napravo ovládal odměr: točením kola před sebou otáčel kompletem do stran. Nalevo sedící mířič ovládal náměr: točením zdvojenou klikou, která připomínala pedály bicyklu, určoval elevaci hlavní. Zaměřovač mohl být buďto jenom na levé straně nebo na obou. Odpal zbraní se inicioval pedály, kterými byla vybavena stanoviště obou mířičů.^[2] Jednohlavňová varianta měla zaměřovač na levé straně a klasickou prstovou spoušť.

Japonci považovali 25mm typ 96 za vynikající zbraň^[1] a hojně jí využívali po celou dobu války. Jako zbraň střední ráže se dala srovnat s 28mm/75 kanónem používaným Američany. Ti ale došli k závěru, že zbraně střední ráže jsou neefektivní a většinou je nahradily za kombinaci 40mm Boforsů a 20mm Oerlikonů. Děla střední ráže totiž postrádala kadenci lehčích zbraní, jejich dostřel nebyl o moc větší a naopak jejich granáty nedosahovaly účinku 40mm munice. Americká námořní komise, která po válce působila v okupovaném Japonsku ve své zprávě 0-47(N)-2 uvedla následující nedostatky 25mm děla typu 96:^[1]

• Nízká úhlová rychlost změny náměru a odměru u vícehlavňového provedení, což mělo za následek, že obsluha nebyla schopna sledovat rychle letící cíle na malou vzdálenost.
• Zaměřovač byl nedostačující pro střelbu na rychle letící cíle
• Kanón při střelbě trpěl vibracemi, které znesnadňovaly udržení cíle v zaměřovači
• Kapacita ručně měněných zásobníků na pouhých 15 nábojů byla nedostačující. Během výměny zásobníku bylo navíc třeba zastavit palbu, což radikálně snižovalo rychlost střelby.
• Nadměrné zášlehy při výstřelu

Navíc vyjmutí schránky s náboji bylo při vyšších úhlech elevace obtížné.^[1] I přes tyto nedostatky byl kanón hojně používán po celou dobu války, přičemž na lodích se během války postupně zvyšoval počet hlavní. Na některých lodích byla dokonce sejmuta část jejich hlavní výzbroje, aby bylo uvolněno místo pro další 25mm komplety. Například na torpédoborcích třídy Kageró tak byla na přelomu let 1943 a 1944 dělová věž v pozici „X“ s víceúčelovými 127mm kanóny typu 3. roku nahrazena dvěma trojhlavňovými komplety s kanóny typu 96.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Type 96 25 mm AT/AA Gun na anglické Wikipedii.

• Reports of the U. S. Naval Technical Mission to Japan 1945 – 1946. Washington, D. C.: U.S. Naval History Division, 1974. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2014. (anglicky) :
  • Kapitola 0-30 Japanese Anti-Aircraft Fire Control
  • Kapitola 0-44 Effectiveness of Japanese AA Fire
  • Kapitola 0-47(N)-2 Japanese Naval Guns and Mounts-Article 2, AA Machine Guns and Mounts
• TM 9-1985-5/TO 39B-1 A-12 Japanese Explosive Ordnance (Army Ammunition, Navy Ammunition). Washington: DEPARTMENTS OF THE ARMY AND THE AIR FORCE, 1953. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. Kapitola 5. Navy Ammunition. (anglicky) 
• FRIEDMAN, Norman. Naval Anti-Aircraft Guns & Gunnery. Barnsley: Seaforth Publishing, 2013. ISBN 978-1-84832-177-9. (anglicky) 
• ITANI, Jiro; LENGERER, Hans; REHM-TAKAHARA, Tomoko. Anti-Aircraft Gunnery in the Imperial Japanese Navy. In: GARDINER, Robert. Warship. London: Conway Maritime Press, 1991. ISBN 0-85177-582-9. S. 81–101. (anglicky)
• ОРЕЛ, А. В. Артиллерийское вооружение. МОРСКАЯ КОЛЛЕКЦИЯ: Эсминцы типа «Акицуки». 2001, čís. 5. Dostupné online [cit. 2009-02-18]. (rusky) 
• SKULSKI, Janusz. The Battleship Yamato. Annapolis: Naval Institute Press, 1988. (Anatomy of the Ship). Dostupné online. ISBN 0-85177-490-3. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 25mm protiletadlový kanón typu 96 na Wikimedia Commons
• DIGIULIAN, Tony. Japan 25 mm/60 (1") Type 96 Model 1 [online]. navweaps.com, rev. 2008-12-03 [cit. 2009-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• TAKAO, Ichinohe. 九六式二十五粍聯装高角機銃 [online]. 2002-12-15, rev. 2004-04-15 [cit. 2009-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01. Dostupné také na: [3]. (japonsky) 
• Japanese Naval Ordnance: 25mm/60 caliber [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• LOW, Joseph E. Guns - 25 mm (0.984 inch) 60 cal, Type 96 [online]. Mechanisms of Imperial Japanese Navy Warships in 3-D, rev. 2005-12-18 [cit. 2009-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-13. Dostupné také na: [4]. (anglicky) 
• Yamato30: How good/bad was the Type 96? na YouTube (anglicky)
• Skynea History: The Japanese 25mm AA Mount – Why Was it Underwhelming? na YouTube (anglicky)