Harveyovaná ocel: 356 až 457 mm boční pás 127 až 356 mm barbety 102 mm přední a zadní přepážka 152 mm čelo kasemat 356 mm velitelská věž 63 mm paluba (niklovaná ocel)[2]
Fudži a její sesterská loď Jašima byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Fudži objednána v roce 1894 v britských loděnicích Thames Iron Works.
Rusko-japonská válka
Fudži byla dodána v roce 1897 a stala se součástí jádra japonské flotily během rusko-japonské války v letech 1904-1905. Dne 9. února 1904 byla dvakrát zasažena nepřátelskou palbou při odstřelování ruského přístavu Port Arthur. Dne 22. března opět bombardovala stejný přístav. 10. srpna 1904 se zúčastnila bitvy ve Žlutém moři. V bitvě u Cušimy 27. května 1905 byla sice jedenáctkrát zasažena, ale svou palbou potopila ruskou bitevní loď Borodino, ze které se po zničující explozi zachránil jen jeden z 830 příslušníků posádky.
Modernizace
Po skončení rusko-japonské války byla Fudži modernizována – byly odstraněny stěžňové koše a vyměněny kotle. Další modernizaci podstoupila v roce 1910, kdy byla všechna v Británii vyrobená děla vyměněna za japonská. Dne 28. srpna 1912 byla překlasifikována na kaibókan 1. třídy a přeřazena k výcviku dělostřelců a námořníků. Pro svou celkovou zastaralost strávila první světovou válku v přístavu Kure jako cvičné plavidlo.
Závěr kariéry
V roce 1922 byla Fudži odzbrojena a stala se ubytovací lodí. Její šrouby, dělové věže a všechna děla byly odstraněny a nahrazeny dřevěnými nástavbami a plochou palubou pro výcvik. Další dvě desetiletí strávila zakotvená v Jokosuce jako plovoucí kasárna a výcvikové centrum.
Od roku 1944 byla loď využívána jako vývojové centrum kamuflážních schémat, které byly testovány na jednometrových modelech japonských letadlových lodí. Fudži utrpěla určité škody při amerických náletech, ale nepotopila se a v roce 1948 byla v Jokosuce sešrotována.
Odkazy
Poznámky
↑ abPro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
↑Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm
↑ abcdefLENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 13. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“
Gibbons, Tony: The Complete Encyclopedia of Battleships and Battlecruisers
LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs: Fuji Class – Fuji and Yashima. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 6 až 14. (anglicky)
TIKOWARA, Hesibo. Before Port Arthur in a destroyer: The personal diary of a Japanese naval officer. London: J. Murray, 1907. Dostupné online. (anglicky)