Toskánsko (italskyToscana[toskaːna]IPA) je kraj ve střední Itálii. Sousedící na jihu s Laziem, s Umbrií a Marche na východě, Emilií-Romagnou a Ligurií na severu a Tyrhenským mořem na západě. Region má rozlohu 22 990 km², 3,7 miliónu obyvatel a dělí se na 10 provincií. Toskánsko je kraj proslulý uměním, historií, působivou scenérií a také významnou produkcí vína. Města často obklopují etruské hradby a hojně rozšířená vegetace cypřišů. Krásné paláce svědčí o bohatství tohoto kraje a středověké radnice ukazují na odvěkou tradici demokracie a samosprávy. Za renesance se uměleckou špičkou stala Florencie, která dodnes láká tisíce turistů svou galerií Uffizi s největší kolekcí italského renesančního umění, půvabným mostem Ponte Vecchio s krámky zlatníků, dómem s baptisteriem, gotickým kostelem Santa Croce a dalšími památkami. Pisa dokázala ve středověku využít cest do zámoří k obohacení jak městské pokladnice, tak i vzdělanosti a kultury. Dokladem toho jsou stavby v centru města, z nichž nejznámější je určitě Šikmá věž na Campo dei Miracoli „náměstí Zázraků“. Arezzo patří k nejbohatším toskánským městům, které prosperuje výrobou šperků. Mezi jedinečné památky tohoto města patří fresky v kostele S. Francesco. Náměstí Piazza del Campo, které se nachází v městě Siena a má tvar lastury, se řadí k největším renesančním náměstím v Evropě. Hlavním městem je Florencie (Firenze).[2]
Ve starověku bylo území dnešního Toskánska osídleno umělecky založenými Etrusky (latinsky Tusci), kteří vytvořili vyspělou civilizaci, a nazývalo se Etrurií. Etrurie však nebyl sjednocený stát, ale pouze konfederace měst. Vrcholu moci dosáhla v 6. století př. n. l., kdy ovládala velkou část severní a střední Itálie (včetně Říma) a také Kampánii s centrem Neapolis. Soupeřili s Řeky a Kartaginci, nakonec byli ovládnuti Římem, který sami založili, po vpádech Keltů v 6. – 5. století př. n. l.
Postupně získala největší moc Florencie, ve které vládl rod Medici, který během 14. a 15. století ovládl většinu území Toskánska. Medicejové se kromě svého vlivu na obchod a politiku (na jejich dvoře působil i slavný Macchiavelli) projevili i výraznou podporou umělcům. Díky tomu právě ve Florencii začali působit téměř největší umělci dějin, jako Leonardo da Vinci nebo Michelangelo Buonarroti. Tím velmi ovlivňovali i renesanční Evropu. Roku 1569 založil Cosimo I.Toskánské velkovévodství, což stvrdil v roce 1576 Maxmilián II. císařským diplomem. Přesto však kvůli politickým tlakům mocností a papeže význam Toskánska upadal. Po bezdětném Gianu Gastonovi v roce 1737 Toskánsko získal výměnou za původní léno LotrinskoFrantišek Štěpán Lotrinský, manžel rakouské císařovny Marie Terezie, a dynastie toskánských Habsburků zde vládla až do roku 1859. Zajímavé je, že se tu narodilo několik později vládnoucích Habsburků, např. František I.
Geografie
toskánská krajina
Povrch Toskánska je různorodý. Největší část zaujímá kopcovitá krajina a vrchovina (66,5%), především hranice regionu ve vnitrozemí tvoří hornatina a horské hřebeny (25%), nejmenší plochu pak zaujímají roviny a nížiny (8,5%). Na severu a východě kraje, ve vnitrozemí při hranicích Toskánska s krajem Emilia-Romagna, se rozkládají Toskánsko-Emilianské Apeniny (nejvyšší vrchol Monte Cimone, 2 165 m). Na severu pak leží Apuánské Alpy. Jižně od Apuánských Alp protéká největší toskánská řeka Arno. Zde se také nachází největší rovinatá oblast v kraji. Jižně pak leží kopcovitá krajina a vrchovina Colline Metallifere (s nejvyššími body okolo 1 000 m), jihozápadně se rozkládá pahorkatina Chianti (nejvyšší bod Monte San Michele, 893 m). Na vrchovinu Chianti jihovýchodně navazuje údolní oblast Val di Chiana. Na jihu kraje leží pohoří Toskánské Antiapeniny (nejvyšší vrchol Monte Amiata, 1 738 m). Jihozápadně od města Asciano v provincii Siena leží poušť Accona. Na jihozápadě Toskánska, podél pobřeží, se rozkládá původně močálovitá oblast s naplaveninami, dnes zemědělská oblast Maremma. Západně od pobřeží leží Toskánské ostrovy (Elba).
K největším řekám náleží: Arno (241 km), Ombrone (161 km), Serchio (111 km), Cecina (73 km), Magra (70 km), Sieve (62 km). Největší jezera jsou: Lago di Bilancino (5 km²), Lago di Chiusi (3,9 km²), Lago di San Casciano (2,0 km²), Lago di Montepulciano (1,9 km²).
Politika
V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá z devíti ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Eugenio Giani za Demokratickou stranu.[4]
Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 41 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let.
Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (září 2020)
Ve vnitrozemí je jedním z hlavních příjmu obyvatel zemědělství (pěstování vinné révy, oliv, kukuřice, zahradnictví). Dříve bylo důležité hornictví, těžil se zde zejména mramor a železná ruda. V současnosti je jedním z hlavních zdrojů příjmu turistický ruch, který se soustřeďuje na města s významnými historickými památkami a na pobřeží.
↑Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. (italsky)
_Oil_on_wood_by_Angelo_Bronzino_-_Galleria_degli_Uffizi_-_Florence.jpg)
