Forza Italia (překlad „Vzhůru Itálie“, „Vpřed Itálie“ nebo „Pojď Itálie“; FI) je italská středopravicová politická strana, jejíž ideologie zahrnuje prvky liberálního konzervatismu, křesťanské demokracie a liberalismu.
Od založení strany až do své smrti v červnu 2023 byl vůdcem a předsedou strany Silvio Berlusconi (bývalý trojnásobný premiér Itálie). V současnosti stranu dočasně vede její místopředseda a národní koordinátor Antonio Tajani (místopředseda vlády Giorgie Meloniové, ministr zahraničí a bývalý předseda Evropského parlamentu, 2017–2019). Mezi další přední členy patří Marta Fascina (poslankyně a někdejší partnerka Berlusconiho), stejně jako ministři Gilberto Pichetto Fratin, Anna Maria Bernini, Paolo Zangrillo a Elisabetta Casellati (přesedkyně Senátu, 2018-2022). Do svého odchodu ze strany roku 2019 byl druhým mužem FI guvernér Ligurie Giovanni Toti.
Strana Forza Italia, zformovaná z Lidu svobody (PdL) v roce 2013, je oživením zaniklé Forza Italia (FI), aktivní v letech 1994 až 2009, kdy byla sloučena s Národní aliancí (AN) a několika menšími stranami, čímž vznikl PdL. Současná Forza Italia je mnohem menší strana než původní PdL, který utrpěl tři ničivé rozkoly: oddělily se z něj strany Budoucnost a svoboda (2010), Bratři Itálie (2012) a Nová středopravice (2013). Ve všeobecných volbách v roce 2018 byla FI předstižena Ligou severu jako největší strana Středopravicové koalice a od roku 2019 zaostává v průzkumech veřejného mínění také za Bratry Itálie. Podpora FI v průzkumech dlouhodobě klesá a v současnosti činí asi osm procent.[8]
Od strany se v poslední době oddělila uskupení Cambiamo! (2019) a Coraggio Italia (2021).[10] Někdejší ministryně ve vládě Maria Draghiho Mara Carfagna a Mariastella Gelmini stranu opustily kvůli jejímu postoji vůči Draghimu a ruské invazi na Ukrajinu.[11][12]
FI je členem Evropské lidové strany (EPP).[7]
Současné vedení
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
Volby
|
Hlasy
|
Mandáty
|
Pozice
|
Postavení
|
Abs.
|
%
|
Abs.
|
±
|
2018
|
4 596 956
|
14.0
|
|
▲8
|
▼4.
|
Opozice[p 1]
|
2022
|
2 278 217
|
8.1
|
|
▼
|
▼5.
|
Vláda
|
Senát
Volby
|
Hlasy
|
Mandáty
|
Pozice
|
Abs.
|
%
|
Abs.
|
±
|
2018
|
4 358 004
|
14.4
|
|
▼40
|
▼3.
|
2022
|
2 279 802
|
8.3
|
|
▼
|
▼5.
|
Evropský parlament
Volby
|
Hlasy
|
Mandáty
|
Pozice
|
Abs.
|
%
|
Abs.
|
±
|
2014
|
4 614 364
|
16.8
|
|
▼16
|
▼3.
|
2019
|
2 351 673
|
8.8
|
|
▼6
|
▼4.
|
Regionální parlamenty
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Forza Italia (2013) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Italy. Parties and Elections in Europe [online]. 2018 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAORMINA, Carlo. Silvio rialza la bandiera liberale e liberista. Il Tempo [online]. 2013-11-30 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ WOODS, Dwayne. The Many Faces of Populism in Italy: The Northern League and Berlusconism. The Many Faces of Populism: Current Perspectives. [s.l.]: Emerald Group, 2014. S. 28 a 41 až 44. (anglicky)
- ↑ IGNAZI, Pietro. Chi sono i populisti? Lega e Forza Italia. M5s difende le regole. Il Fatto Quotidiano [online]. 2015-08-30 [cit. 2021-12-28]. [Piero Ignazi: “Chi sono i populisti? Lega e Forza Italia. M5s difende le regole” Dostupné online]. (italsky)
- ↑ Italy. Europe Elects [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CONTI, Nicolò. The Routledge Handbook of Contemporary Italy: History, Politics, Society. [s.l.]: Routledge, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-317-48755-5. Kapitola No Longer Pro-European? Politicisation and contestation of Europe and Italy, s. 139. (anglicky)
- ↑ a b Parties & Partners. European People's Party [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Politico Polls – Italian polls, trends and election news. Politico [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DI CARP, Paola. Forza Italia, i tormenti di un partito. Corriere della Sera [online]. 2015-05-17 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ ROBERTS, Hannah. Silvio Berlusconi’s party hit by mass defections as new group gains traction. Politico [online]. 2021-05-27 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dopo Gelmini anche Brunetta lascia Forza Italia, Flavio Tosi: «Spero in un Draghi bis a traino centrodestra». Verona Serra [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Elezioni politiche 2022, ultime notizie. Corriere della Sera [online]. 2022-07-29 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy