Demokratická strana (italsky Partito Democratico, PD) je italská středolevicová politická strana. Vznikla roku 2007 a představuje největší tradiční stranu na italské levici. V posledních volbách v roce 2022 skončila na druhém místě s 19 procenty hlasů. V jejím čele je od roku 2023 Elly Schleinová. V současnosti je v opozici.
Strana byla od svého vzniku do roku 2008 ve vládě s premiérem a zakladatelem PD Romanem Prodim; poté byla jedno volební období v opozici. Mezi lety 2013 a 2018 byla hlavní stranou vládní koalice pod premiéry Enrikem Lettou, Matteem Renzim a Paolem Gentilonim (všechno členové PD). Poté byla strana v opozici až do roku 2019, kdy získala zastoupení v kabinetech nestraníků Giuseppa Conteho (2019-2021) a Maria Draghiho (2021-2022).
Přestože (hlavně za vedení Mattea Renziho) byla strana ovlivněna sociálním liberalismem a progresivismem Třetí cesty, hlavní ideologické trendy PD jsou sociální demokracie a křesťanská levicová tradice.
Mezi prominentní členy strany patří bývalí lídři Walter Veltroni, Dario Franceschini, Maurizio Martina nebo Nicola Zingaretti; v neposlední řadě starosta Říma Roberto Gualtieri. Ve straně také působili prezidenti Itálie Giorgio Napolitano a Sergio Mattarella i tři bývalí premiéři Romano Prodi, Giuliano Amato a Massimo D'Alema. Za účelem vedení vlastní formace stranu opustili centristé Matteo Renzi a Carlo Calenda, stejně jako levicově orientovaný předseda Senátu Pietro Grasso.
Historie
Strana byla založena 14. října 2007 spojením několika středolevých formací, jež ve volbách roku 2006 byly součástí Hnutí Olivovník a koalice Unie. Volbami roku 2013 se Demokratická strana stala nejsilnější politickou silou Itálie a z jejích řad vzešli tři po sobě následující premiéři: Enrico Letta (2013–2014), Matteo Renzi (2014–2016) a Paolo Gentiloni (2016–2018).
Ve volbách v březnu 2018 se se ziskem 18,72 % stala nejsilnější stranou Středolevicové koalice. Celá koalice však získala jen 122 mandátů v Poslanecké sněmovně, což je poměrně velká ztráta oproti 227 mandátům Hnutí pěti hvězd nebo 265 mandátům, které získala Středopravicová koalice. Špatný volební výsledek vyústil v rezignaci lídrem Mattea Renziho. Vládu sestavilo populistické Hnutí pěti hvězd a Liga severu, demokraté se tak ocitli v opozici.[1] Do čela strany byl následně zvolen Nicola Zingaretti, představitel levicového křídla PD.[2]
Během vládní krize v září 2019 nicméně Liga opustila vládu, což otevřelo dveře k překvapivému vytvoření koalice Demokratické strany a Hnutí pěti hvězd.[3]
Krátce po vstupu do vlády Renzi z Demokratické strany vystoupil a založil novou stranu Italia Viva, což zdůvodnil mimo jiné neshodami se směřováním demokratů.[2]
Italia Viva v lednu 2021 odešla z vládní koalice, která tím přišla o většinu. Krize skončila vytvořením vlády Maria Draghiho, do níž vstoupila většina významných politických stran z celého ideologického spektra, a to včetně Demokratické strany, jež si tak zachovala vládní zastoupení.[4]
Na začátku března téhož roku Zingaretti oznámil rezignaci; svůj krok zdůvodnil zahanbením z vnitrostranických sporů.[5] Do pozice lídra se poté vrátil expremiér Enrico Letta.[6]
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
Volby
|
Hlasy
|
Mandáty
|
Pozice
|
Postavení
|
Abs.
|
%
|
Abs.
|
±
|
2008
|
12 434 260
|
33.1
|
|
|
2.
|
Opozice
|
2013
|
8 934 009
|
25.5
|
|
▲80
|
▲1.
|
Vláda
|
2018
|
6 161 896
|
18.8
|
|
▼185
|
▼3.
|
Vláda[p 1]
|
2022
|
5 356 180
|
19.1
|
|
▼
|
▲2.
|
Opozice
|
Senát
Volby
|
Hlasy
|
Mandáty
|
Pozice
|
Abs.
|
%
|
Abs.
|
±
|
2008
|
11 052 577
|
33.1
|
|
|
2.
|
2013
|
8 400 255
|
27.4
|
|
▼6
|
▲1.
|
2018
|
5 783 360
|
19.1
|
|
▼58
|
▼4.
|
2022
|
5 220 256
|
18.9
|
|
▲
|
▲2.
|
Evropský parlament
Volby
|
Hlasy
|
Mandáty
|
Pozice
|
Abs.
|
%
|
Abs.
|
±
|
2009
|
8 008 203
|
26.1
|
|
|
2.
|
2014
|
11 203 231
|
40.1
|
|
▲10
|
▲1.
|
2019
|
6 089 853
|
22.7
|
|
▼12
|
▼2.
|
2024
|
5 635 970
|
24.1
|
|
▲2
|
▬ 2.
|
Regionální parlamenty
Současné vedení
Seznam lídrů
Poznámky
- ↑ V letech 2018 až 2019 byla Demokratická strana v opozici.
Reference
- ↑ V Itálii složila přísahu Conteho vláda populistů, chce snížit daně a zvýšit sociální výdaje. EU se obává odklonu od úsporných opatření. iHNed.cz [online]. 2018-06-01 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Demokraty v Itálii štěpí Renziho nová strana. Její vznik je i na divoké poměry tamní politiky výjimečný. Lidovky.cz [online]. 2019-09-22 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Italský premiér Conte dokázal sestavit novou koaliční vládu Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany. iHNed.cz [online]. 2019-09-04 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Itálie má nového premiéra. Kabinet bývalého šéfa Evropské centrální banky Draghiho podporuje široká koalice. iHNed.cz [online]. 2021-02-13 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ GHIGLIONE, Davide. Zingaretti quits as chief of Italy’s Democratic party over infighting. Financial Times [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (v angličtině)
- ↑ ROBERTS, Hannah. Italy’s ex-PM Enrico Letta returns to lead Democratic Party. Politico [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (v angličtině)
Externí odkazy