Jako malý hoch byl pážetem královny Anny. Později byl společníkem arcivévody Maximiliána (pozdějšího císaře Maxmiliána II. Habsburského) a arcivévody Ferdinanda (pozdějšího místodržícího v Čechách). S nimi získal vzdělání a poznání cizích zemí. Cestoval s nimi po Itálii, Francii, Nizozemí. Dostalo se mu s nimi jak vzdělání, tak možnost poznat cizí země. Hovořil plynně cizími jazyky. Vojenské zkušenosti získal v Uhrách.
Léta Páně 1565, 12. prosince vyjel pan Jáchym z Hradce, nejvyšší kancléř Království českého, rytíř Zlatého rouna a tajný rada císaře Maxmiliána II. z Vídně do Prahy. Snad chtěl jet přes Jindřichův Hradec, kde na něho pokaždé čekala jeho paní Anna, která v době Jáchymovy nepřítomnosti hospodařila na rozsáhlých panstvích. Před panem Jáchymem jelo šest jezdců. Když vjeli na dřevěný Vlčí most za Vídní (jak příhodný název pro most! ), tento se prolomil a všichni i s Jáchymem z Hradce utonuli, kromě jednoho pážete z rodu Vrchotických a kočího vozu. Jestlipak pan Jáchym vzpomněl v posledních chvílích života na heslo, které s oblibou užíval: „respice finem“, což z latiny přeloženo znamená „pamatuj na konec“?
“
Majetek
Erb Jáchyma z Hradce ve špitále sv. Jan Křtitele v Jindřichově Hradci (1564)
V roce 1546 dosáhl plnoletosti a od svého poručníka Volfa staršího Krajíře z Krajku převzal majetek.[4] V letech 1546–1550 spravoval celé jindřichohradecké dominium sám. V září 1550 byla podepsána rodová smlouva, podle níž si rozdělil majetek s mladším bratrem Zachariášem. Podle této úmluvy Jáchym vlastnil velkostatek Jindřichův Hradec, ke kterému přináležela 2 města a 65 vesnic.[5]
V roce 1553 koupil panství Vimperk, které bylo zabaveno Petru Malovcovi z Chýnova za účast při protihabsburském povstání.[6] Už od konce ledna 1552 ho měl v zástavě.[5][pozn. 1] Vimperské panství, ke kterému patřilo město Vimperk a lesy v okolí Boubína, bylo však dosti vzdálené, proto ho v roce 1554 prodal Vilémovi z Rožmberka.[6] V roce 1562 koupil od královské komoryhlubocké panství, ke kterému patřilo 5 šlechtických sídel (mj. tvrze v Dívčicích, Zvíkovci a Protivíně), 5 městeček (mj. Podhradí, Lišov, Purkarec a Kamýk nad Vltavou) a 79 vesnic. Dřívějšími zadluženými majiteli Hluboké byli Ungnadové ze Suneku.[7] V roce 1563 po smrti matky Anny Hradecké z Rožmitálu byl k jindřichohradeckému panství připojen její doživotní vdovský úděl – městečko Kardašova Řečice s okolními vesnicemi. V roce 1564 koupil za 15 tisíc kop grošů panství Žirovnice, tvrz Štítné a 5 vsí.[5][8] V roce své smrti byl po Vilémovi z Rožmberka druhým nejbohatším šlechticem v Čechách.[5] Vlastnil také Počátky.
Zasloužil se též o přeměnu Jindřichohradeckéhohradu na renesančnízámek. Na svém panství podporoval rozvoj řemesel, obchodu, pivovarnictví a rybníkářství. Doba jeho vladaření byla také dobou rozkvětu města Jindřichův Hradec.[3] V roce 1564 odškodnil minority, aby uvolnili místo nově zřizovanému špitálu.[9]
Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)
.png)
