Jan mladší z Hradce, podle pořadí jména Jan III. († 3. listopadu 1420 ), byl český šlechtic z jihočeského rodu pánů z Hradce . V počátcích husitských válek se angažoval na katolické straně.
Život
Jan byl starším ze dvou synů Jindřicha III. z Hradce . Zatímco jeho bratr Oldřich zvaný Vavák se přiklonil k víře podobojí , Jan zůstal věrný katolické víře. Za krále Václava IV. zastával funkce nejvyššího purkrabího a nejvyššího hofmistra . Na Jindřichově Hradci poskytl útočiště pražskému mistru Stanislavovi ze Znojma , který byl původně stoupencem Viklefova učení, ale poté se obrátil na papežskou stranu a v roce 1413 byl z Prahy vyhnán. Kostnický koncil nazval Jana z Hradce nejkřesťanštějším pánem v Čechách a doporučil ho jako ochránce litomyšlskému biskupovi Janu Železnému. Působil pak ve službách krále Zikmunda , v roce 1420 byl např. pověřen vyjednáváním s rakouskými knížaty ohledně pomoci Oldřichovi z Rožmberka proti táboritům .[ 2] Zemřel pravděpodobně na následky zranění, které utrpěl v řadách Zikmundova vojska v bitvě pod Vyšehradem .[ 3]
Rodina a državy
Jan z Hradce byl dvakrát ženat. S první ženou, Anežkou z Kapelly, neměl žádné potomky, s druhou manželkou, Eliškou z Vartemberka, měl dceru Alžbětu a syny Jana a Jindřicha. Kolem roku 1414 si s bratrem rozdělili správu rozsáhlých držav pánů z Hradce tak, že Oldřichovi zůstal Hradec a Jan se ujal panství Telč a moravských statků. Jeho syn a dědic Jan je již nazýván Janem Teleckým .
Odkazy
Reference
↑ Leo van de Pas: Genealogics.org . 2003.
↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 4: Vysočina táborská . Praha: Argo, 1995. ISBN 80-85794-30-6 . S. 38–39.
↑ ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. V . Praha: Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-007-1 . S. 276.
Páni z Hradce
Páni z Hradce vymřeli po meči v roce 1604 a po přeslici 1633
Rodový erb 1. generace 2. generace 3. generace 4. generace
Ludmila († po 1248) •
Oldřich I. († po 1282) • Jindřich ze Stráže († asi 1254) •
Dětřich († 1302)
5. generace
Marie († po 1285) • Kateřina († po 1285) • Vítek († asi 1291) • Otto († asi 1300) • Markéta († asi 1312) •
Oldřich II. († 1312)
6. generace
Jan († asi 1327) • Eliška • Anna • Anežka († 1319) •
Oldřich III. (1299–1348)
7. generace 8. generace
Anna († 1380) •
Jindřich III. "starší" († 1398) • Jindřich "mladší" († 1392) • Jindřich († asi 1366) • Henzlín († asi 1366) • Oldřich Vavák († 1412) • Eliška († asi 1407) • Anežka († asi 1396) •
Jan starší († 1417) • Klára († 1389) • Menhart († 1393) • Eliška († 1457)
9. generace 10. generace 11. generace 12. generace
Adam I. (1494–1531) • Anna (asi 1497–1570)
13. generace
Voršila (1516–1570) • Magdalena (1519–1580) • Alžběta "Eliška" (1524–1585) •
Jáchym (1526–1565) •
Zachariáš (1527–1589)
14. generace
Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) •
Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) •
Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)
15. generace
Vilém Zachariáš (1575–1589) • Bohunka (1576–1577) • Anna Kateřina (1578–1596) • chlapec (*/† 1578) •
Jáchym Oldřich (1579–1604) •
Lucie Otýlie (1582–1633)
Sídla Pohřebiště tučně jsou vyznačeny hlavy rodu