Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[5]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[6]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[7]
1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[8]
2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Společnost
Rok 1932
V městysi Kamýk nad Vltavou (463 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, holič, hospodářské družstvo, 5 hostinců, hotel, kamenický závod, kolář, 3 kováři, 2 krejčí, surové kůže, mlýn, 3 obuvníci, pekař, pivovar, 5 rolníků, 6 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Kamýk, 2 trafiky, 2 truhláři.
V obci Velká (přísl. Vestec, 510 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kamýka nad Vltavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, 2 hostince, jednatelství, kamenický závod, košíkář, kovář, obchod s kůžemi, surové kůže, 2 lomy, 4 mlýny, 2 obchody s lahvovým pivem, 15 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
TJ Sokol Kamýk n./Vlt. se skládá z volejbalového, fotbalového (žáci, muži A,B) a tenisového oddílu.
Volejbalový oddíl – Zlatá léta kamýckého volejbalu jsou spjata s vojenskou posádkou, krajskou soutěží a s bývalým ředitelem kamýcké základní školy, Karlem Suchým. Mezi četné akce konané pod záštitou kamýckého Sokola patří tradiční volejbalový turnaj pořádaný od roku 1986. Původním povrchem, na kterém se turnaje konaly, byla antuka. Nicméně v posledních letech se turnaj hraje na nově vybudovaném Duhovém hřišti (sponzorský dar společnosti ČEZ a.s.) s povrchem nazývaným terflex. Turnaj se řadí mezi místní turnaje pořádané obcemi Kamýk nad Vltavou, Krásná Hora nad Vltavou, Petrovice a Strnadovský mlýn (turnaj se odehrává v Sedlčanech). Nový význam byl turnaji přidán po smrti již zmiňovaného Karla Suchého. Od té doby se nazývá na jeho počest memoriál Karla Suchého.[zdroj?]
Pamětihodnosti
Zřícenina hradu Vrškamýk – v současné době prochází rekonstrukcí, při níž odborníci na středověké hrady a památkáři zpevňují hradní zdivo, upravují terén a budují širší zázemí.
Vodní nádrž Kamýk – je součástí rozsáhlého komplexu vodních děl na Vltavě (vltavské kaskády).
Pozdně barokní budova pošty z 2. poloviny 18. století
Kamýcký most z let 1887–1889 rekonstruován v letech 1957 a 1999
Źidovský hřbitov – ležící jihovýchodně nedaleko obce u dvora Radobyl směrem ku Krásné Hoře nad Vltavou.
Doprava
Dopravní síť
Obcí vedou silnice II/102 Praha-Zbraslav – Štěchovice – Chotilsko – Nečín – Obory – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milešov – Milevsko a silnice II/118 Nové Dvory – Budyně nad Ohří – Slaný – Kladno – Beroun – Zdice – Příbram – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Petrovice. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusová doprava 2024
Autobusovou dopravu v obci Kamýk nad Vltavou zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). Na území obce se nacházejí zastávky Kamýk n.Vlt., Kamýk n.Vlt.,hřiště, Kamýk n.Vlt.,škola, Kamýk n.Vlt.,u Mášů, Kamýk n.Vlt.,u poříční správy a Kamýk n.Vlt.,u školky. Na území místní části Velká se nacházejí zastávky Kamýk n.Vlt.,Velká, Kamýk n.Vlt.,Velká,Blatnice a Kamýk n.Vlt.,Sedla. Obec je obsluhována autobusovými linkami čísel 420, 500, 520, 530, 551 a 552. Linka 420 jezdí z Prahy ze Smíchovského nádraží, a pokračuje přes Dobříš, Kamýk nad Vltavou a Krásnou Horu nad Vltavou až do Milevska. Linka 500 propojuje Příbram s Milínem, Raděticemi, Jablonnou, Horními Hbity, Dolními Hbity, Solenicemi, Zduchovicemi, Kamýkem nad Vltavou, Řadovy, Krásnou Horou nad Vltavou a Petrovicemi. Linka 520 spojuje Kamýk nad Vltavou s okolními obcemi, včetně Hřiměždic a města Dobříš. Do Příbrami se rovněž dá dostat linkou 530, která na své trase také Dolní Hbity, Višňovou, Drásov a Dubno. Linka 551 zajišťuje spojení mezi Krásnou Horou nad Vltavou, Kamýkem nad Vltavou, Vysokým Chlumcem a Sedlčany. Naopak linka 552 spojuje Kamýk nad Vltavou se Sedlčany přes obce Svatý Jan a Dublovice.
Turistika
Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Cholín - Čelina.
Pěší turistika – Obcí procházejí turistické trasy Vestec - Hojšín - Kamýk nad Vltavou - Solenice, Kamýk nad Vltavou - Zhoř - Krásná Hora nad Vltavou, Kamýk nad Vltavou - Zduchovice - Solenice a Jelence - Luhy - Kamýk nad Vltavou - Svatý Jan - Sedlčany.
Galerie
Hlavní ulice v Kamýku nad Vltavou, pohled směr jih cca rok 2004
Hlavní ulice v Kamýku nad Vltavou, pohled směr sever rok cca 2004
Kostel Narození Panny Marie
Schody vedoucí od kostela
Dřevěný most spojující přední a zadní hrad Vrškamýk
Relikty obvodové hradby chránící prostor mezi předním a zadním hradem
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 532. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1817. (česky a německy)