Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany, obec Kosova Hora[7]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany, obec Kosova Hora
1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany, obec Kosova Hora
1930 země česká, politický i soudní okres Sedlčany[8]
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[9]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[10]
1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[11]
Autobusovou dopravu v obci Štětkovice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD Benešov. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Štětkovice. V ostatní místních částech se nacházejí zastávky Štětkovice,Chrastava a Štětkovice,Sedlečko. V Bořené Hoře se autobusová zastávka nenachází. Obec obsluhuje autobusová linka 518 a Sedlečko linka 519. Linka 518 propojuje Sedlčany s Kosovou Horou, Štětkovicemi, Prosenickou Lhotou a Hořeticemi. Autobusy linky 519 spojují Sedlčany, Kosovu Horu, Sedlečko, Vojkov a Votice.
Železniční doprava 2024
Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať 223 Olbramovice–Sedlčany, která byla uvedena do provozu v roce 1894. Nedaleko obce, v místní části Sedlečko, se nachází železniční stanice Štětkovice, kde zastavují osobní vlaky linky S98. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Benešova u Prahy přes Olbramovice a pokračují dále do Sedlčan.
Turistika
Území obce vedou cyklotrasy č. 11 Praha – Neveklov – Štětkovice – Sedlec-Prčice – Tábor a č. 8132 Osečany – Prosenická Lhota – Štětkovice – Vojkov.
Společnost
Rok 1932
V obci Štětkovice (přísl. Bořena Hora, Chrastava, Sedlečko, 280 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, krejčí, lihovar, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek.
Na návsi u rybníka stojí kaple s obdélným půdorysem.
Pověst
Pověst se vztahuje ke kamennému kříži, z roku 1884, který se nachází poblíž Sedlečka, u cesty vedoucí z Vojkova do Štětkovic. Sedlák Musil ze Štětkovic se v podvečer rozhodl, že se druhý den časně ráno vydá s čeledínem do mlýna. Ráno sedlák zaspal, takže na cestu se vydali později, než měl sedlák v úmyslu. Ve mlýně už byla spousta čekajících. Sedlák se sice snažil mlynáře přemluvit, zda by ho nevzal přednostně, ale nepochodil. Semleto měl až k večeru. Sice se hned se vydali na zpáteční cestu, ale k Sedlečku dojeli už za svitu měsíce. Čeledín si první všiml ženské postavy sedící u kříže. Žena byla oblečená v bílých šatech a nehnutě si četla v knize. Oba přidali do kroku. Něco je na té nehnuté postavě děsilo. Po chvíli se čeledín ptal hospodáře, zda si také všiml, že byla samotná, v noci, daleko od vsi a že si čte tak pozorně, že ani nevnímá, co se okolo děje. Sedlák čeledínovi přisvědčil a doplnil, že i jej zarazilo, jak může někdo v noci vidět bez světla na písmenka v knize. Když se oba otočili, tajemnou postavu u kříže již neviděli.[15]
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Štětkovice – zámek, s. 334.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 567.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1660. (česky a německy)
↑BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska. 1. vyd. Díl 3. Paměti dávných křížků. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2007. ISBN978-80-86559-74-2. S. 48.