První písemná zmínka o Dlouhé Lhotě, původně zvané Bavorova Lhota podle Viléma Bavora ze Strakonic,[4] pochází z roku 1336. Vesnice patřila až do šestnáctého století k pičínskému statku, ale roku 1515 ji získal Mikuláš Bechyně z Lažan a buď on nebo jeho nástupci zde postavili zámek.[5]
Rok 1932
Ve vsi Dlouhá Lhota (510 obyvatel, poštovna, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] 2 hostince, jednatelství, kolář, 2 kováři, krejčí, obuvník, realitní kancelář, 2 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři, velkostatek Mára.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[7]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[8]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[9]
1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[10]
Na území obce se nachází letiště Příbram, které se často využívá pro různé rekreační a sportovní aktivity. Letiště je známé svými tuning srazy.
Pamětihodnosti
Dlouholhotský zámek vznikl přestavbou tvrze ze 16. století. Jeho dochovaná klasicistní podoba je výsledkem úprav z konce osmnáctého a průběhu devatenáctého století.[5]
Gotický kostel sv. Jana Evangelisty se vzácným skládacím oltářem z konce 14. století.
Barokní márnice na hřbitově.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého krytá stříškou.
↑SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Příbramě, s. 138–139.
↑ abHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Dlouhá Lhota – zámek, s. 57–58.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy)