Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Novověk je historické období, které je vymezeno zhruba od začátku 16. století (humanismus, církevní reformátoři a novodobé náboženské konflikty, první významné zámořské objevy a počátek kolonizace) do 19. století (někdy se též udává počátek Velké francouzské revoluce či první světová válka). Během novověku začaly evropské státy procházet technologickým a společenským vývojem, který ve svém důsledku vedl k velkému rozkvětu evropských věd i umění a nebývalému růstu moci velkých evropských států. Evropské národy začaly objevovat nová území, dobývat je a tyto oblasti následně kolonizovat. Od 16. století také probíhají velké náboženské konflikty, které posléze vyvrcholí třicetiletou válkou, během níž zahyne téměř třetina evropské populace. Zbytek světa se stále častěji dostává do konfliktu se vzmáhajícími se evropskými velmocemi, které do konce 19. století ovládnou značnou část zemského povrchu. V mnohých evropských státech se začíná utvářet silná centralizovaná vláda, kde je většina nejdůležitějších pravomocí v rukách jednoho panovníka. Tento systém se nazývá absolutismus. V době novověku vzniklo či se dále vyvíjelo množství uměleckých i filozofických směrů a stylů, v umění tedy například hrají velkou roli renesance, baroko, rokoko a empír, ve filozofii pak humanismus, osvícenství nebo později romantismus. Evropská civilizace v tomto období dosáhla značného hospodářského, technologického a mocenského náskoku před státy z jiných civilizací, což umožnilo evropským mocnostem stále více posilovat svůj vliv v ostatních částech světa a vyústilo až v získání velkých oblastí Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky pod jejich kontrolu. Více...
Termínem Dělení Polska je nazýváno postupné rozdělení území Polsko-litevské unie mezi jeho tři mocné sousedy - Prusko, Habsburskou říši a Ruské impérium. Na konci 18. století se polský stát nacházel již ve zančném úpadku. Zdejší králové se jen velmi těžko prosazovali vůči vlivu šlechty, jejíž členové měli při projednávání státních záležitostí na polském sněmu právo veta. Polsko pociťovalo značnou vnitrpolitickou nestabilitu ohrožovanou i mimo jiné rolnickými vzpourami (například v polské části Ukrajiny) proti polské vrchnosti či angažováním se sousedních mocných států ve vnitzropolitických záležitostech . Za této situace nastoupil roku 1764 po smrti Augusta III. za asistence ruských vojsk na trůn nový král Stanislav August Ponniatowski. Ten se pokoušel zastaralý státní aparát reformovat, avšak záhy se setkal se značným odporem aristokracie, která se ho dokonce roku 1770 pokusila sesadit. Již toho roku obsadily část polských držav dvě velmoci, Prusko a Rakousko. Následujícího roku (1771) vtrhly do země i ruské oddíly a po diplomatickém jednání uzavřely mocnosti dohodu o prvním dělení Polska. Následovala další vnitropolitcká krize, avšak na jejím konci polské stavy uznaly svrchovanost Stanislava Augusta a složily mu přísahu. Polská vláda se znovu pokusila reformovat poměry v zemi roku 1791 vydáním nové ústavy, která reflektovala tehdejší společenské změny v Evropě způsobené Velkou francouzskou revolucí.
Otec Berniniho, Pietro Bernini, byl sochařem původem z Florencie, který pracoval u neapolského dvora. Oženil se s Angelicou Galanteovou, s kterou se seznámil během tamějšího pobytu. Roku 1605 nebo 1606 se rodina přestěhovala do Říma, kde byl Pietro Bernini pověřen papežem Pavlem V. výzdobou kaple Paolina v bazilice Panny Marie Sněžné.
Gian Lorenzo zde tvořil svá díla již od útlého věku, částečně také na zakázky papežské rodiny. Jeho prvním patronem byl kardinál Scipione Borghese. Papež Urban VIII. jej považoval za svého přítele a roku 1629 jej jmenoval architektem Sv. Petra a superintedantem veřejných prací v Římě (pouhé čtyři dny po smrti dosavadního architekta baziliky – Carla Maderny).
15. května roku 1639 se Bernini oženil s nemajetnou Caterinou Teziovou (jí bylo 22 let a Berninimu 40), dcerou právníka; narodilo se jim 11 dětí – devět z nich přežilo své rodiče (3. srpna 1657 se narodil Domenico Bernini, který později sepsal otcův životopis). Rodina bydlela na Via della Mercede. Dle dochovaných pramenů se jednalo o spokojené manželství. Caterina zemřela roku 1673, sedm let před Giano Lorenzem.
První žena v řadách španělské armády Agustina de Aragón (1786 - 1857) dosáhla na konci své vojenské služby v roce 1814 hodnosti kapitána?
Saský král Fridrich August III. byl jedním z nejsportovněji založených panovníků? Spolu se svou rodinou podnikal náročné pěší túry a chodil bruslit na veřejné brusliště Carola u Velké zahrady v Drážďanech.
Jedna z nejlepších a nejodvážnějších jezdkyň 19. století, rakouská císařovna Alžběta, přestala v roce 1882 ze dne na den jezdit na koni, kvůli zdravotním a psychickým potížím?
Pokud založíte nový článek týkající se novověku, připište ho prosím do sekce NOVÉ ČLÁNKY.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Novověk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
