Astrid Švédská
královna Belgičanů
Doba vlády	17. února 1934 – 29. srpna 1935
Úplné jméno	Astrid Sofia Lovisa Thyra
Narození	17. listopadu 1905 palác Arvfurstens, Stockholm, Švédsko
Úmrtí	29. srpna 1935 (29 let) Küssnacht, Schwyz, Švýcarsko
Sňatek	4. listopadu 1926
Manžel	Leopold III. Belgický
Potomci	Josefína Šarlota Belgická Baudouin I. Belgický Albert II. Belgický
Rod	Bernadotte
Otec	Karel Švédský
Matka	Ingeborg Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrid Švédská (Astrid Sofie Lovisa Thyra; 17. listopadu 1905, Stockholm – 29. srpna 1935, Küssnacht) byla členka švédského rodu Bernadotte a později jako první manželka krále Leopolda III. Belgického královna Belgičanů. Po svatbě s Leopoldem v listopadu 1926 přijala titul brabantské vévodkyně.^[1]

Princezna Astrid se narodila jako třetí, nejmladší dcera ze čtyř dětí prince Karla, vévody z Västergötlandu (1861–1951), syna krále Oskara II., a jeho ženy, Dánské princezny Ingeborg (1878–1958), dcery dánského krále Frederika VIII. Její sestra Märtha se provdala do norské královské rodiny.

4. listopadu 1926 se princezna Astrid ve Stockholmu provdala za belgického následníka trůnu a pozdějšího krále Leopolda III. (1901–1983), nejstaršího syna krále Alberta I. Belgického a princezny Alžběty Gabriely Bavorské. Z jejich šťastného manželství vzešly tři děti:

• Josefína Šarlota Belgická (11. října 1927 – 10. ledna 2005), princezna belgická ⚭ 1953 velkovévoda Jan Lucemburský (5. ledna 1921 – 23. dubna 2019)
• Baudouin I. (7. září 1930 – 31. července 1993), belgický král v letech 1951–1993 ⚭ 1960 Fabiola Belgická (11. června 1928 – 5. prosince 2014)
• Albert II. (* 6. června 1934), belgický král v letech 1993–2013 ⚭ 1959 Paola Belgická (* 11. září 1937)

Dne 29. srpna 1935 ztratil král Leopold na klikaté silnici v blízkosti Villy na březích Lucernského jezera ve Švýcarsku vládu nad svým vozem a ten se zřítil několik metrů z prudkého svahu vodního koryta. Královna, jež byla v očekávání čtvrtého potomka, byla při nehodě vymrštěna z vozidla a vržena proti jednomu ze stromů. Skonala v náručí krále na těžká poranění.

Při pohřbu v královské hrobce kostela milosrdné Panny v Laekenu, městské části Bruselu byla její hlava položena v obvazech. Leopold zakázal v zájmu jejich tří dětí, aby se o Astrid byť jen promluvilo, a nechal její komnatu nedotčenou a ochraňoval skálu potřísněnou její krví.

Město Küssnacht věnovalo Leopoldovi pozemek, na němž se nehoda odehrála. Panovník tam nechal zbudovat Astridinu kapli jako její pomník.

Někdejší belgická kasárna Camp Astrid také nesou její jméno.

• 1905–1926: Její Královská Výsost princezna Astrid Švédská
• 1926–1934: Její Královská Výsost princezna Astrid Belgická, vévodkyně brabantská, princezna švédská
• 1934–1935: Její Veličenstvo královna Astrid, belgická královna, švédská princezna

Spojený erb Leopolda III. a Astrid Švédské

Královský monogram Astrid Švédské

• Galerie Astrid Švédská na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrid Švédská na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10125.htm#i101244
• Oficiální webové stránky belgické monarchie

Švédské princezny
Generace číslují původ od Gustava I. z rodu Vasovců.
1. generace	Kateřina Cecilie Anna Žofie Alžběta
2. generace	Sigrid Anna Kateřina Marie Alžběta2
3. generace	Anna Kateřina Konstance3 Kristina Marie Eufrozýna
5. generace	Hedvika Žofie Ulrika Eleonora
6. generace	nikdo
7. generace	Žofie Albertina
9. generace	Žofie Vilemína Amálie Cecilie
10. generace	Karola Evženie1
11. generace	Luisa1
12. generace	Markéta1 Marta1 Astrid
13. generace	Ingrid
14. generace	Margaretha Birgitta Désirée Christina
15. generace	Viktorie Madeleine
16. generace	Estelle Leonor Adrienne
1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. také norská princezna 2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.také švédská princezna sňatkem 3Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. také polská a litevská princezna rodem