Pavel Ludvík (* 1998), je kmotřencem svého bratrance Guillauma
Leopold (* 2000)
Šarlota (* 2000)
Jan (* 2004)
Vláda
28. dubna1961 jmenovala velkovévodkyně Šarlota prince Jana svým nástupcem, čímž se dědičný korunní princ de facto stal hlavním jednatelem ve státnických záležitostech lucemburského panovníka místo své matky.
Po odstoupení své matky, velkovévodkyně Šarloty dne 12. listopadu1964 se ujal vlády jako velkovévoda Jan a téhož dne vykonal přísahu před poslaneckou sněmovnou dle lucemburské ústavy.
Velkovévoda Jan vykonával svůj úřad s výsostnou diskrétností, aby ani náznakem nepoškodil svou roli nadstranické symbolické postavy pro jednotu a nezávislost země.
Během jeho vlády se Lucembursko vyvinulo z agrárního a průmyslového státu v moderní středisko služeb. Od konce 60. let se v Lucembursku usídlovaly první mezinárodní banky a východně od historického jádra hlavního města se nachází 350hektarový areál komplexu budov Evropského společenství, jehož je Lucemburk (po Bruselu) druhým hlavním sídlem.
Velkovévoda Jan, za jehož úřadování Lucembursko roku 1989 oslavilo stopadesáté výročí nezávislosti a sté výročí vlády dynastie Nassau-Weilburg, předal v březnu 1998 probíhající státnické záležitosti svému nejstaršímu synovi, dědičnému velkovévodovi Jindřichovi, a dne 7. října2000 mu předal také velkovévodskou korunu.
↑ Jean von Luxemburg: Das Großherzogtum trauert: Der Ex-Monarch ist tot. BUNTE.de [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (německy)
↑ Message de Son Altesse Royale le Grand-Duc - Cour Grand-Ducale de Luxembourg - Avril 2019. www.monarchie.lu [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online.
↑BERNIER ARCAND, Philippe. Les Bourbon-Parme dans les institutions d’enseignement du Québec. Histoire Québec. 2022, roč. 28, čís. 1, s. 24–28. Dostupné online [cit. 2023-05-02]. ISSN1201-4710. (francouzsky)