PROFILPELAJAR.COM

Küssnacht
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°4′59″ s. š., 8°26′28″ v. d.
Nadmořská výška	445 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Schwyz
Okres	Küssnacht
	Küssnacht Küssnacht, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29,38 km²
Počet obyvatel	13 084 (2018)
Hustota zalidnění	445,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kuessnacht.ch
PSČ	6402 Merlischachen; 6403 Küssnacht; 6405 Immensee
Označení vozidel	SZ
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Küssnacht (do roku 2003 oficiálně Küssnacht am Rigi) je město ve švýcarském kantonu Schwyz, v rámci kterého tvoří samostatný okres. Žije zde přibližně 13 tisíc^[1] obyvatel.

Geografie

Obec se skládá z místních částí Küssnacht (s osadou Haltikon), Immensee a Merlischachen. Sousedními obcemi jsou Udligenswil, Adligenswil, Meggen, Greppen, Arth, Meierskappel, Risch a přes Zugské jezero Walchwil. V Zugském jezeře se nachází trojmezí tří kantonů (Lucern, Schwyz a Zug).

Jak napovídá dřívější název obce, na jihovýchodní hranici katastru leží výletní hora Rigi, která je se svými 1797 m n. m. zároveň nejvyšším bodem obce. Nejnižším bodem je Zugské jezero ve výšce 413 m n. m. na severu obce.

Historie

Jméno Küssnacht vzniklo kombinací latinského osobního jména jako Cossinius, Cossonius, Cusin(n)ius nebo podobného a keltského místního jména s koncovkou -akos/-acum, z *fundus Cossiniacus s významem „statek Cossiniuse“". Místní jméno tak pochází z galorománského období před alemanským osídlením kolem 7. nebo 8. století.^[2]^[3] Poprvé je doloženo jako Chussenacho kolem roku 840, kdy šlechtic Recho odkázal svůj majetek klášteru svatého Leodegara v Lucernu. Koncovka -t je pozdějším přídavkem, poprvé je doložena ke konci 13. století a důsledně až od 16. století. Erb pánů z Küssnacht (Chussinach), doložený kolem roku 1284, zobrazoval polštář a odráží lidový etymologický výklad jména podle alemanského Chussi („polštář“).^[4]

Byly zde nalezeny jednotlivé nálezy z doby bronzové a četné římské mince, ale o možném římském osídlení není doloženo nic jistého. Raně středověkým majitelem pozemků v Küssnacht bylo opatství Lucern, dalšími raně středověkými majiteli byli hrabata z Lenzburgu a Habsburkové. Lenzburská část připadla v roce 1036 opatství Beromünster, zatímco habsburský majetek přešel v roce 1055 na opatství Muri. Habsburkové jako luzernští hofmistři ovládali také luzernský Dinghof. Po oddělení Lucernu od habsburské nadvlády se vliv Lucernu v Küssnachtu stal ve 14. století dominantním. V roce 1352 vymřeli místní rychtáři, páni z Küssnachtu. Jejich hrad se díky Egidiu Tschudimu stal známým jako „Gesslerburg“.^[5]

Ke konci 14. století vliv Lucernu slábl ve prospěch Schwyzu. Od roku 1383 existovalo ve Schwyzu celní středisko. V roce 1424 se obyvatelé Küssnachtu zavázali zemskou listinou se Schwyzem. Küssnacht si ponechal vlastní radu a nižší soudnictví, čímž se stal samosprávnou obcí pod svrchovaností Schwyzu.^[5]

Na počátku 19. století byly obce rozděleny a v držení Seebodenalpu zůstala pouze korporace Berg a Seeboden. V roce 1831 se okres připojil ke krátce existujícímu liberálnímu kantonu Ausserschwyz. V letech 1833 a 1847 vedly stranicko-politické boje k obsazení Schwyzu a Tagsatzungu vojsky.^[5]

Küssnacht byl známým rekreačním místem. Město navštívili Johann Wolfgang von Goethe a Ludwig Uhland, stejně jako bavorský král Ludvík II. a portugalský král Ludvík I..

Od roku 1963 je město partnerským městem Küßnachu v Bádensku-Württembersku.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[5]
Rok	1850	1870	1900	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010	2015
Počet obyvatel	2788	2860	3562	4430	5680	6287	7956	8091	9461	10 704	12 208	12 423

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (87,5 %), albánsky a srbochorvatsky hovoří přibližně 2,7 % obyvatel.

V místní části Küssnacht žije 9584 obyvatel, v obci Immensee 2993 obyvatel a v obci Merlischachen 1219 obyvatel (k 1. lednu 2022). 56,77 % obyvatel se hlásí k římskokatolickému a 9,7 % k reformovanému vyznání. Podíl katolíků mezi obyvateli se švýcarským občanstvím (63,15 %) je výrazně vyšší než mezi cizinci (37,6 %), i když podíl reformovaných mezi Švýcary a cizinci je podobný a pohybuje se kolem 10 % (11,1 % a 5,5 %). Podíl cizinců činí 24,98 %.^[6]

Hospodářství

Zemědělské družstvo Küssnacht a./R. bylo založeno v roce 1909. Od té doby se přejmenovalo na LG RIGI a následně na LG RIGI, Genossenschaft. V roce 2024 se sloučilo s Landwirtschaftliche Genossenschaft Hünenberg z nedalekého Hünenbergu a vytvořilo LGZ Landwirtschaftliche Genossenschaft Zentralschweiz.

Doprava

Nádraží Küssnacht am Rigi se nachází na trati Lucern–Immensee, kterou 1. června 1897 otevřela společnost Gotthardské dráhy. Bylo to první spojení zemědělské obce s Lucernem a Immensee. Čtyři autobusové linky jezdí do Immensee, Schwyzu, Rotkreuzu a Root. Na Seebodenalp jezdí lanovka. V obci je také přístav pro pravidelné lodní výlety po Lucernském jezeře.

Přes Immensee prochází také dálnice A4, spojující Curych a Schwyz.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Küssnacht SZ na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 492. (německy)
↑ Küssnacht (SZ) [online]. ortsnamen.ch [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy)
↑ KLÄUI, Hans. Das Gemeindewappen von Küsnacht. Küsnachter Jahresblätter. Roč. 1970, s. 5–14. Dostupné online [cit. 2024-06-16]. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d WYRSCH, Franz. Küssnacht (SZ) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-11-06 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy)
↑ Bevölkerungsstatistik per 01. Januar 2022 [online]. Bezirk Küssnacht, 2022 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy)