Vegetariánská potravinová pyramida je grafické znázornění tradiční zdravé vegetariánské stravy. Po celém světě, zejména v Asii, ale i v některých částech Severní Ameriky, Evropy a Jižní Ameriky existují různé variace tohoto způsobu stravování. Jelikož se stanovené parametry mohou lišit, „tradiční vegetariánskou stravou“ se zde myslí tradiční zdravá lakto-ovo vegetariánská strava zmíněných oblastí a lidí v nich žijících. Pyramidu sestavila roku 1998 nezisková organizace Oldways Preservation Trust na základě vědeckého výzkumu, který proběhl na Cornellově a Harvardově univerzitě.[1] Inspirací pro vznik byly zdravé stravovací návyky, které vyobrazuje středomořská potravinová pyramida.[2][3]
Vegetariánská potravinová pyramida popisuje typy jídel vhodné ke konzumaci a správnou četnost jejich konzumace, aby se lidé stravovali zdravě. Rozlišeny jsou potraviny, které by měly být konzumovány na denní, týdenní a měsíční bázi, pyramida však neudává, jaké jsou jejich doporučené porce. Součástí doporučení je každodenní fyzická aktivita a hydratace.
Vegetariánskou potravinovou pyramidu vytvořilo již v roce 1997 Nutriční oddělení Ústavu veřejného zdraví na Loma Linda University (viz obrázek).[4] Představena byla na třetím Mezinárodním kongresu vegetariánské výživy.[5] Spodní část pyramidy ve tvaru lichoběžníku tvoří pět hlavních skupin rostlinných potravin (celozrnné obilniny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy a semínka). Vrchní část pyramidy ve tvaru trojúhelníku tvoří volitelné skupiny potravin (rostlinné oleje, mléčné výrobky a sladké). Součástí této verze pyramidy je také tabulka, která udává doporučené denní množství za den podle denního kalorického příjmu.
Zdravá strava obsahuje vyvážené množství sacharidů, tuků a bílkovin. Některé bílkoviny hlavně rostlinného původu jsou tzv. neúplné, tedy neobsahují všech devět esenciálních aminokyselin.[6][7] Je proto třeba konzumovat více různých druhů rostlinných potravin bohatých na proteiny, aby člověk přijímal celou škálu potřebných aminokyselin v dostatečném množství.[8][9] Během prvních dvou dekád 21. století však byly mnohé rostlinné bílkoviny uznány za úplné (jako sója, quinoa a pohanka).[10][11]
↑BURROS, Marian. Eating Well. The New York Times. 1995-03-29. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑The Vegetarian Food Pyramid [online]. [cit. 2021-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HADDAD, Ella H; SABATÉ, Joan; WHITTEN, Crystal G. Vegetarian food guide pyramid: A conceptual framework. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, s. 615S–619S. Dostupné online. DOI10.1093/ajcn/70.3.615s. PMID10479240.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HARDYN, Michal. Přehled potravin s vysokým obsahem bílkovin a aminokyselin [online]. 2022-07-21 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑PMC, Europe. Europe PMC. europepmc.org [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑Vegan Protein List [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MARIOTTI, François; GARDNER, Christopher D. Dietary Protein and Amino Acids in Vegetarian Diets—A Review. Nutrients. 2019-11-04, roč. 11, čís. 11, s. 2661. PMID: 31690027
PMCID: PMC6893534. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. ISSN2072-6643. DOI10.3390/nu11112661. PMID31690027.
↑The McDougall Newsletter November 2002 - Letter to American Heart Association [online]. [cit. 2021-09-16]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.