K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním Beringově průlivu. Ovšem existují i náznaky migrace z oblasti jižního Tichého oceánu. Některé fosilní objevy z Argentiny naznačují, že lidé tu byli přítomni již před 30 000 lety.[1] Obě Ameriky byly pojmenovány po Amerigo Vespuccim. Poznal jako první, že země, kterou objevil Kryštof Kolumbus není Indie, ale nový kontinent. Jihoamerický kontinent byl od 16. století do počátku 19. století téměř zcela rozdělen do kolonií pod španělskou a portugalskou správou. V současnosti zde existuje 12 nezávislých republik a 3 závislá území: Francouzská Guyana, Falklandy a Jižní Georgie.
Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And. Na východ od And, směrem do vnitrozemí se nachází rozlehlé oblasti porostlé tropickým deštným lesem. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí Amazonky. K jihoamerickému kontinentu se počítají také přilehlé ostrovy, z nichž většina je kontrolována zeměmi na kontinentu (např. Galapágy). Ostrovy v Karibiku se přiřazují k Severní nebo Střední Americe.
Na západním pobřeží kontinentu tvoří Andy nejdelší pevninské pohoří na Zemi. Velehory se táhnou v délce 7 500 km od Venezuely podél pobřeží Tichého oceánu až k jižnímu cípu Patagonie. Nejvyšší vrchol And je 6 961[2] metrů vysoká Aconcagua. Je zároveň nejvyšší horou Jižní Ameriky a nejvyšší horou mimo Asii. Hora leží na hranicích Argentiny a Chile. Nejnižší bod kontinentu se nachází poblíž města Santa Cruz – Laguna del Carbon 105 metrů pod hladinou světového oceánu. Jižním bodem kontinentu je mys Horn.
Největší nížinou je Amazonská nížina, rovníková tropická nížina, která je odvodňována Amazonkou spolu s jejími 10 tisíci přítoky. Z And přes celý kontinent na východ tekoucí Amazonka s délkou 7 062 km je nejdelší řeka Jižní Ameriky a je nejvodnější řekou na Zemi. Na severu kontinentu se nachází Orinocká nížina, která je ohraničená Amazonskou nížinou, Guyanskou vysočinou na jihu, Na severu je ohraničená venezuelským pobřežím. Další nížina se nachází na jihu kontinentu, kde řeky Paraguay a Paraná tvořící říční systém přitékají se severu z Pantanalu a přechází subtropickou bažinatou oblast.
Jižní cíp Jižní Ameriky, tvořený především Argentinou, Uruguayí a Chile, tvoří svébytný region Cono Sur.
Geologie a geomorfologie
Okraj Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu je ovlivňován geologicky aktivním okrajem kontinentu ve formě subdukční zóny. Atlantská strana kontinentu je geologicky pasivní. Východní hory kontinentu mají prekambrický základ, který je překryt pískovcem. V nížinných strukturách řek převažují třetihorní a čtvrtohorní sedimenty.Na jihu tvoří patagonská platforma základnu patagonské vysočiny. Orogenní Andy tvoří většinou vrstvy vulkanických sedimentů, poprekambrické sedimenty, a pohoří z doby středního a mladšího prekambria. Region And má díky poloze na geologicky aktivním okraji kontinentu bohatý výskyt zemětřesení a vulkanismu. Jižní Amerika byla dílem prakontinentu Gondwana. Důkazem je podobnost pobřeží Jižní Ameriky a Afriky, značné množství čediče který vznikl při vytvoření východní okraje kontinentu, stejné linie pískovců a důkazy zalednění v permu a karbonu. Jižní část kontinentu se vyznačuje několikerým zaledněním ve čtvrtohorách. Geomorfologickými jevy jsou zde ledovcová jezera, morény a tvary, které vznikly při tání ledovců.
V Jižní Americe se nachází celosvětově důležité zásoby surovin a minerálů. Těží se zde železná ruda, ledek, ropa, uhlí, zlato a měď.
Klima
Klima Jižní Ameriky zahrnuje všechny pásy. Celoroční vliv má Humboldtův proud na západě, tropické pásmo tlakových níží (ITCZ), vznik tropických cyklón na okraji subtropické tlakové výše a pasátové větry. Studený Humboldtův proud má za účinek ochlazení povrchové mořské vody při pobřeží severního Chile a Peru, což má za následek vytvoření pobřežních pouští. Tento fenomén spočívá ve skutečnosti, že ochlazený vzduch vytváří trvalou inverzi, což vede k vytvoření trvalé tlakové výše, která nedovolí konvenkci a tím i srážky. Důsledkem jsou rozsáhlé pouště na pobřeží moře. Rovníková tropická poloha vede v období jižní zimy k vytvoření tropické konvenční zóny v oblasti centrální Amazonie a má za důsledek silné srážky. V létě se rozšiřuje dále na jih, a tím je tropické pásmo uvnitř bohaté na celoroční dešťové srážky. Taktéž v létě se vytváří kontinentální teplá tlaková níže, která je velmi bohatá na srážky. Jižní okraj tropů je proto velmi bohatý na letní dešťové srážky.
↑Turistická mapa na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
↑The World Factbook - COUNTRY COMPARISON :: POPULATION [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2020-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky)
↑The World Factbook - Country Comparison :: Area [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2020-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. (anglicky)
↑GDP per capita, PPP (current international $) [online]. Světová banka [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky)