Třída P (jinak též třída Parthian) byla třída diesel-elektrických oceánských ponorek postavených pro britské královské námořnictvo. Vyvinuty byly pro službu na Dálném Východě. Celkem bylo postaveno šest ponorek této třídy.[2] Ve službě byly v letech 1930–1946. Za druhé světové války byly čtyři potopeny. Pátá se už před válkou potopila po kolizi s nákladní lodí.
Stavba
Roku 1928 byla zahájena stavba šesti jednotek této třídy.[1] Dokončeny byly mezi lety 1930–1931.[3]
Dne 1. dubna 1942 potopena na Maltě italským letectvem. Později byl vrak sešrotován.
Parthian (N75)
Chatham Dockyard
1928
22. června 1929
leden 1931
Dne 10. srpna 1943 se potopila ve Středomoří, pravděpodobně na mině.
Perseus (N36)
Vickers-Armstrong, Barrow
1928
22. května 1929
duben 1930
Dne 6. prosince 1941 se ve Středomoří potopila na mině.
Phoenix (N96)
Cammell Laird
1928
3. října 1929
února 1931
Dne 16. července 1940 potopena východně od Sicílie italským stíhačem ponorek Albatros.
Poseidon (P99)
Vickers-Armstrong, Barrow
1928
21. června 1929
květen 1930
Dne 9. června 1931 se na Dálném východě potopila po srážce s japonskou obchodní lodí.
Proteus (N29)
Vickers-Armstrong, Barrow
1928
23. července 1929
červen 1930
Do šrotu prodána 1946.
Konstrukce
HMS Poseidon (P99) a HMS Proteus (N29)Posádka ponorky Proteus (N29)
Konstrukčně byly velmi podobné předcházející třídě O. Jejich silnou výzbroj tvořil jeden 102mm/40 kanón QF Mk.IV a osm 533mm torpédometů (šest příďových a dva záďové).[2] Celkem bylo neseno 14 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Admiralty o výkonu 4640 hp a dva elektromotory o výkonu 1635 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,5 uzlu na hladině a 8,6 uzlu pod hladinou.[1] Dosah byl 7050 námořních mil při rychlosti 9,2 uzlu na hladině a 62 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 95 metrů.[4]
Modifikace
Ve 30. letech ponorky dostaly modernější 102mm/40 kanón QF Mk.XII.[4] V letech 1941–1942 byly ponorky Pandora a Parthian upraveny pro přepravu paliva a nákladu, mimo jiné místo náhradních torpéd. V letech 1943–1944 byla výzbroj přeživších ponorek posílena o jeden 20mm kanón Oerlikon. Zároveň byly vybaveny radarem a upraveny pro nesení až 18 min Mk.2, které byly vypouštěny z torpédometů.[4]
Operační služba
Třída byla nasazena ve druhé světové válce. Čtyři ponorky byly ztraceny. Přeživší Protheus byl vyřazen roku 1946.[3]
Odkazy
Reference
↑ abcdGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 48. (anglicky)
