PROFILPELAJAR.COM

Třída Leander
	HMS Orion
Obecné informace
Uživatelé	Royal Navy; Australské královské námořnictvo; Novozélandské královské námořnictvo; Indické námořnictvo
Typ	lehký křižník
Lodě	8
Spuštění na vodu	1931–1934
Uvedení do služby	1933–1936
Osud	3 potopeny; 6 vyřazeno 1948–1949; 1 vyřazen 1962
Předchůdce	třída York
Nástupce	třída Arethusa
Technické údaje podtřídy Leander
Výtlak	6985–7270 t (standardní); 9000–9280 t (plný)
Délka	169,01 m (max.)
Šířka	16,97 m
Ponor	5,79–5,99 m
Pohon	6 tříbubnových kotlů; 4 turbínová soustrojí; 4 lodní šrouby; 72 000 hp
Rychlost	32,5 uzlu
Posádka	570
Výzbroj	8× 152mm kanón (4×II); 4× 102mm kanón (4×I); 12× 12,7 mm Vickers (3×IV); 8× 533mm torpédomet (2×IV)
Pancíř	25mm dělové věže; 102mm boky; 51mm paluba
Letadla	1× hydroplán; 1× katapult
Technické údaje podtřídy Perth
Výtlak	6830–7105 t (standardní); 8850–9150 t (plný)
Délka	171,37 m (max.)
Šířka	17,27 m
Ponor	5,64–5,79 m
Pohon	4 tříbubnové kotle; 4 turbínová soustrojí; 4 lodní šrouby; 72 000 hp
Rychlost	32,5 uzlu

Třída Leander byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva a australského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1933. Křižníky se účastnily druhé světové války. Tři byly ve válce potopeny. Zahraničními uživateli bylo novozélandské královské námořnictvo a indické námořnictvo.

Stavba

Celkem bylo ve dvou skupinách postaveno osm jednotek této třídy. První skupinu třídy Leander tvořilo pět plavidel. Do služby byly přijaty v letech 1933–1936. Byly to jediné britské křižníky od 80. let 19. století, které měly pouze jeden komín. Druhá tříčlenná skupina byla postavena ve třech kusech, z toho jeden pro Austrálii. Lišila se rozdělením pohonného systému do dvou oddělených celků, aby nedošlo k jejich zničení jedním zásahem.^[1]

Jednotky třídy Leander:^[1]

Jméno	Podtřída	Loděnice	Založení kýlu	Spuštění na vodu	Přijetí do služby	Status
Achilles	Leander	Cammell Laird	11. června 1931	1. září 1932	6. října 1933	V letech 1941–1946 zapůjčen na Nový Zéland. Od roku 1948 provozován indickým námořnictvem jako INS Delhi (C74). Sešrotován 1978.
Ajax	Leander	Vickers-Armstrong, Barrow	7. února 1933	1. března 1934	12. dubna 1935	Prodán do šrotu 1949.
Leander	Leander	Devonport Dockyard	8. září 1930	24. září 1931	24. března 1933	V letech 1941–1945 zapůjčen na Nový Zéland. Prodán do šrotu 1949.
Neptune	Leander	Portsmouth Dockyard	24. září 1931	31. ledna 1933	23. února 1934	Dne 19. prosince 1941 se ve Středomoří potopil po najetí na několik min.
Orion	Leander	Devonport Dockyard	26. září 1931	24. listopadu 1932	18. ledna 1934	Prodán do šrotu 1949.
Hobart (ex Apollo)	Perth	Devonport Dockyard	15. srpna 1933	9. října 1934	13. ledna 1936	Dne 29. září 1939 převeden Austrálii. Prodán do šrotu 1962.
Perth (ex Amphion)	Perth	Portsmouth Dockyard	26. června 1933	27. července 1934	6. července 1936	Dne 25. července 1939 převeden Austrálii. Dne 1. března 1942 potopen japonským námořnictvem v bitvě v Sundském průlivu.
Sydney (ex Phaeton)	Perth	Swan Hunter	8. července 1933	22. září 1934	24. září 1935	Dne 19. listopadu 1941 byl potopen německým pomocným křižníkem Kormoran.

Konstrukce

Hlavní výzbroj křižníku tvořilo osm 152mm/50 kanónů BL Mk.XXIII umístěných ve čtyřech dvoudělových věžích. Doplňovaly je čtyři dvouúčelové 102mm/45 kanóny QF Mk.V HA a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. Nesená torpéda byla verze Mk.IX. Vybaveny byly katapultem a jedním hydroplánem (postupně typy Fairey Seafox, Fairey Swordfish a Supermarine Walrus). Pohonný systém tvořilo šest tříbubnových kotlů Admiralty a čtyři turbínová soustrojí Parsons o výkonu 72 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu.^[1]

Modifikace

Během služby byla zejména zesilována protiletadlová výzbroj plavidel. Například na většině plavidel byly 102mm kanóny nahrazeny dvojnásobným počtem 102mm kanónů Mk.XVI ve dvouhlavňové lafetaci. Dále byly přidávány 40mm a 20mm kanóny. Složení lehké výzbroje se u jednotlivých plavidel lišilo. Na křižnících Achilles a Leander byla odstraněna zadní dělová věž a nahrazena protiletadlovými kanóny. Na plavidlech první skupiny byl za války odstraněn katapult s hydroplánem.^[1]

Operační služba

Lehké křižníky Ajax a Achilles se spolu s těžkým křižníkem HMS Exeter v prosinci 1939 utkaly s německým těžkým křižníkem Admiral Graf Spee v bitvě u ústí Rio de La Plata. Exeter zde sice byl těžce poškozen, Admiral Graf Spee však určitá poškození také utrpěl a jeho kapitán ho později raději sám potopil.

Dne 19. července 1940 se Sydney v bitvě u mysu Spatha podílel na potopení italského lehkého křižníku Bartolomeo Colleoni. V červenci 1940 se Sydney, Orion a Neptune účastnily bitvy u Punta Stilo. V listopadu 1940 se Orion, Ajax a Sydney účastnily útoku na Taranto.

V březnu 1941 Ajax, Orion, Sydney a Perth bojovaly v bitvě u Matapanu. V květnu 1941 byl Orion těžce poškozen náletem při evakuaci Kréty. Dne 11. listopadu 1941 se lehký křižník Sydney západně od Austrálie střetl s německým pomocným křižníkem Kormoran. Kormoran jej dokonale překvapil a rychle potopil, ale sám po bitvě také klesl ke dnu.

Lehký křižník Perth nejprve bojoval v bitvě v Jávském moři a poté byl ztracen během bitvy v Sundském průlivu počátkem roku 1942. Hobart byl součástí spojeneckých sil v bitvě v Korálovém moři. Neptune se potopil po najetí na několik (3–4 ks) min 19. prosince 1942.

Leander byl v červenci 1943 těžce poškozen zásahem japonského torpéda v bitvě u ostrova Kolombangara. Oprava trvala plných 25 měsíců.^[1]