Renata Voráčová
Renata Voráčová na French Open 2019
Stát	Česko Česko
Datum narození	6. října 1983 (41 let)
Místo narození	Gottwaldov, Československo
Bydliště	Zlín, Česko
Výška	176 cm
Hmotnost	62 kg
Profesionálka od	2000
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 925 994 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	500–423
Tituly	0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění	74. místo (11. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2007)
French Open	1. kolo (2011)
Wimbledon	1. kolo (2008, 2010)
US Open	1. kolo (2002, 2007, 2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů	693–465
Tituly	11 WTA, 3 WTA 125K, 57 ITF
Nejvyšší umístění	29. místo (21. srpna 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2003, 2014)
French Open	3. kolo (2012)
Wimbledon	semifinále (2017)
US Open	2. kolo (2008, 2012, 2014, 2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2008)
Wimbledon	3. kolo (2011)
US Open	1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221217a17. prosince 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renata Voráčová (* 6. října 1983 Gottwaldov) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jedenáct turnajů ve čtyřhře. K nim přidala tři deblové trofeje v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve dvouhře a padesát sedm ve čtyřhře.^[1] V roce 2010 se stala halovou mistryní České republiky ve dvouhře žen.^[2] Domovským klubem je TK Precolor Plus Přerov.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2010 na 74. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2017 na 29. místě. Trénuje ji Libor Šubert.^[3]

Na světovém juniorském žebříčku ITF byla nejvýše hodnocena na 4. místě ve dvouhře a 3. příčce ve čtyřhře. Spolu s Petrou Cetkovskou vyhrála juniorskou čtyřhru na pařížském grandslamu French Open 2001.

S tenisem začínala v sedmi letech. Do poloviny sezóny 2012 dosáhla v rámci okruhu ITF na čtyřicet jedna titulů ve čtyřhře a jedenáct ve dvouhře. Nejvýznamnější vítězný turnaj ve dvouhře představuje italský Biella Challenger s dotací 100 000 dolarů, konaný v sezóně 2010, kde ve finále porazila Češku Zuzanu Ondráškovou.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour přišel na thajském Pattaya Women's Open, kde byla její spoluhráčkou Irka Kelly Ligganová. Další výhry již získala s českými partnerkami. Čtyři tituly zaznamenala ve dvojici s Lucii Hradeckou, když triumfovaly na portorožském Banka Koper Slovenia Open dvakrát za sebou v letech 2006 a 2007, podruhé po finálové výhře nad Jelenou Lichovcevovou a Andrejou Klepačovou. Spolu se také probojovaly v roce 2006 do finále Budapest Grand Prix, kde nestačily na nizozemsko-slovenskou dvojici Michaëlla Krajiceková a Janette Husárová ve třech setech. Další titul přišel v červenci 2007 na alpském Gastein Ladies hraném v Bad Gasteinu. V boji o titul zde přehrály pár Vladimíra Uhlířová a Ágnes Szávayová.

Na Istanbul Cupu 2009 si s Hradeckou připsaly finálovou výhru nad německo-rakouskou dvojicí Julia Görgesová a Patty Schnyderová. Další rakouský titul zaznamenala s krajankou Barborou Záhlavovou-Strýcovou, když triumfovaly na Generali Ladies Linz 2010. V posledním utkání turnaje na jejich raketách skončil favorizovaný česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková, který se v následujícím roce stal nejlepší ženskou dvojicí světa.

Se Záhlavovou-Strýcovou vyhrála opět v červenci 2012, tentokrát na palermském Internazionali Femminili di Palermo poté, co v boji o titul zdolaly chorvatsko-maďarský pár Darija Juraková a Katalin Marosiová. Ještě předtím v dubnu 2011 přivezla vítězný pohár z marockého Fesu, kde se odehrával jediný ženský turnaj sezóny WTA Tour na africkém kontinentu nazvaný Grand Prix de SAR La Princesse Lalla Meryem. Spoluhráčkou jí byla opět krajanka Andrea Hlaváčková. Ve finále předchozího ročníku 2010 marockého turnaje s Hradeckou podlehla česko-španělské dvojici Iveta Benešová a Anabel Medinaová Garriguesová.

V červenci 2019 vyhrála obnovený turnaj WTA Tour Palermo Ladies Open ve dvojici s Cornelií Listerovou ze Švédska.

Na turnajích Grand Slamu došla ve dvouhře nejdále do druhého kola Australian Open 2007, kde jako kvalifikantka přehrála Rusku Anastasii Rodionovovou, ale poté nestačila na italskou nasazenou třicítku Tathianu Garbinovou.

V ženské čtyřhře se probojovala do semifinále Wimbledonu 2017, kde se její spoluhráčkou stala Japonka Makoto Ninomijová. Ve třetím kole vyřadily pátou nasazenou dvojici Lucie Hradecká a Kateřina Siniaková a ve čtvrtfinále přešly přes francouzsko-ruský pár Kristina Mladenovicová a Světlana Kuzněcovová. V dramatickém třísetovém boji pak podlehly turnajovým devítkám Čan Chao-čching s Monicou Niculescuovou až v závěru třetí sady poměrem gamů 7–9. Třetí kola si zahrála nejprve s Dájou Bedáňovou ve Wimbledonu 2003, když ve druhé fázi vyřadily turnajové devítky Danielu Hantuchovou a Chandu Rubinovou, aby skončily na raketách osmého nasazeného páru Světlana Kuzněcovová a Martina Navrátilová. Podruhé se do třetího kola probojovala s Klárou Zakopalovou na French Open 2012, kde podlehly turnajovým dvojkám Peschkeové se Srebotnikovou ve dvou sadách.

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	10. listopad 2002	Pattaya City, Thajsko	tvrdý	Kelly Ligganová	Tatiana Panovová Lina Krasnorucká	7–5, 7–67
Finalistka	1.	30. červenec 2006	Budapešť, Maďarsko	antuka	Lucie Hradecká	Michaëlla Krajiceková Janette Husárová	4–6, 6–4, 6–4
Vítězka	2.	24. září 2006	Portorož, Slovinsko	tvrdý	Lucie Hradecká	Émilie Loitová Eva Birnerová	bez boje
Vítězka	3.	29. červenec 2007	Bad Gastein, Rakousko	antuka	Lucie Hradecká	Vladimíra Uhlířová Ágnes Szávayová	6–3, 7–5
Vítězka	4.	23. září 2007	Portorož, Slovinsko (2)	tvrdý	Lucie Hradecká	Andreja Klepačová Jelena Lichovcevová	5–7, 6–4, 10–7
Finalistka	2.	4. listopadu 2007	Québec, Kanada	tvrdý	Stéphanie Duboisová	Raquel Kops-Jonesová Christina Fusanová	6–2, 7–6(8–6)
Vítězka	5.	1. srpen 2009	Istanbul, Turecko	tvrdý	Lucie Hradecká	Julia Görgesová Patty Schnyderová	2–6, 6–3, 12–10
Finalistka	3.	25. říjen 2009	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý	Vladimíra Uhlířová	Iveta Benešová B. Záhlavová-Strýcová	1–6, 6–0, 10–7
Finalistka	4.	1. květen 2010	Fés, Maroko	antuka	Lucie Hradecká	Iveta Benešová A. Medinaová Garriguesová	6–3, 6–1
Finalistka	5.	10. červenec 2010	Bastad, Švédsko	antuka	Barbora Záhlavová-Strýcová	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	7–60, 6–0
Vítězka	6.	17. říjen 2010	Linz, Rakousko	tvrdý	Barbora Záhlavová-Strýcová	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	7–5, 7–6(8–6)
Vítězka	7.	24. duben 2011	Fés, Maroko	antuka	Andrea Hlaváčková	Nina Bratčikovová Sandra Klemenschitsová	6–3, 6–4
Vítězka	8.	15. červenec 2012	Palermo, Itálie	antuka	Barbora Záhlavová-Strýcová	Darija Juraková Katalin Marosiová	7–6(7–5), 6–4
Vítězka	9.	6. říjen 2014	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Šúko Aojamová	Lara Arruabarrenová Tatjana Mariová	6–1, 6–2
Finalistka	6.	5. ledna 2015	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Šúko Aojamová	Sara Erraniová Roberta Vinciová	2–6, 1–6
Finalistka	7.	21. května 2016	Norimberk, Německo	antuka	Šúko Aojamová	Kiki Bertensová Johanna Larssonová	3–6, 4–6
Finalistka	8.	26. září 2016	Taškent, Uzbekistán	tvrdý	Demi Schuursová	Raluca Olaruová İpek Soyluová	5–7, 3–6
Finalistka	9.	7. ledna 2017	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Demi Schuursová	Kiki Bertensová Johanna Larssonová	2–6, 2–6
Vítězka	10.	5. srpna 2017	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Šúko Aojamová	Eugenie Bouchardová Sloane Stephensová	6–3, 6–2
Finalistka	10.	5. ledna 2019	Šen-čen, Čína	tvrdý	Tuan Jing-jing	Pcheng Šuaj Jang Čao-süan	4–6, 3–6
Vítězka	11.	27. července 2019	Palermo, Itálie	antuka	Cornelia Listerová	Jekatěrine Gorgodzeová Arantxa Rusová	7–6(7–2), 6–2

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	9. listopadu 2014	Limoges, Francie	tvrdý (h)	Kateřina Siniaková	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	6–2, 2–6, [5–10]
Finalistka	8.	14. listopadu 2016	Limoges, Francie	tvrdý (h)	Anna Smithová	Mandy Minellaová Elise Mertensová	4–6, 4–6
Vítězka	2.	11. června 2017	Bol, Chorvatsko	antuka	Čuang Ťia-žung	Lina Gjorcheská Aleksandrina Najdenovová	6–4, 6–2
Finalistka	2.	březen 2019	Guadalajara, Mexiko	tvrdý	Cornelia Listerová	Maria Sanchezová Fanny Stollárová	5–7, 1–6
Finalistka	3.	červen 2019	Bol, Chorvatsko	tvrdý	Cornelia Listerová	Timea Bacsinszká Mandy Minellaová	6–0, 6–7(3–7), [4–10]
Vítězka	3.	srpen 2019	Karlsruhe, Německo	antuka	Lara Arruabarrenová	Chan Sin-jün Jüan Jüe	6–7(2–7), 6–4, [10–4]

Č.	rok	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	2001	Ciudad de México, Mexiko	tvrdý	Fabiola Zuluagová	6–1, 7–6
2.	2005	Amiens, Francie	antuka	Karla Mrazová	4–6, 6–2, 6–3
3.	2006	Stuttgart, Německo	tvrdý	Jana Juricová	6–2, 6–4
4.	2006	Fontanafredda, Itálie	antuka	Margalita Čachnašviliová	6–3, 6–3
5.	2007	Gdyně, Polsko	antuka	Liana Ungurová	6–4, 6–4
6.	2009	Podgorica, Černá Hora	antuka	Ana Timotićová	7–5, 2–1skreč
7.	2010	Civitavecchia, Itálie	antuka	Anna Florisová	6–3, 6–3
8.	2010	Káhira, Egypt	antuka	Audrey Bergotová	6–3, 6–4
9.	2010	Biella, Itálie	antuka	Zuzana Ondrášková	6–4, 6–2
10.	2010	Záhřeb, Chorvatsko	antuka	Magda Linetteová	6–1, 4–6, 6–4
11.	2010	Přerov, Česko	tvrdý	Claire Feuersteinová	4–6, 6–3, 7–5
12.	2012	Černá Hora	antuka	Maria Elena Camerinová	3–6, 6–2, 6–0
13.	2012	Loughborough, Spojené království	tvrdý (h)	Julia Kimmelmannová	7–5, 66-7, 6–3
14.	2012	Edgbaston	tvrdý (h)	Harriet Dartová	6–4, 6–2
15.	2013	Caserta, Itálie	antuka	Beatríz Haddad Maiová	6–4, 6–1

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Voráčová na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Renata Voráčová na Wikimedia Commons
• Renata Voráčová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Renata Voráčová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)