Světovou jedničkou ve čtyřhře se s Krejčíkovou poprvé staly společně, čímž vytvořily čtrnáctou dvojici na čele klasifikace. Jako pátá a šestá Češka na prvním místě představovaly čtyřicátou a čtyřicátou první jedničku od zavedení klasifikace v roce 1984. V sezónách 2018, 2021, 2022 a 2024 zakončila žebříček čtyřhry na prvním místě.[8]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět singlových titulů na všech površích, když ovládla Shenzhen Open 2017, Zavarovalnica Sava Portorož 2022 a Jiangxi Open 2023 na tvrdém povrchu, antukové Swedish Open 2017 a travnatý Bad Homburg Open 2023. K nim přidala dvacet osm deblových triumfů. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2024 na 27. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 1. místě.[1] V prosinci 2012 figurovala na juniorském kombinovaném žebříčku ITF na 2. příčce. Trenérský tým vede otec Dmitrij Siniakov. Jeho členkou je Jevgenija Manjukovová a bývala v něm také Helena Suková.[9] Domovským oddílem je od roku 2011 Tenisový klub Sparta Praha.
Tenisovou kariéru začínala v oddíle TK Tenis-centrum Hradec Králové. V roce 2010 se probojovala do finále dvouhry mistrovství Evropy kategorie čtrnáctiletých, v němž prohrála s Nizozemkou De Vroomeovou. Na stejné události se stala mistryní Evropy jako členka českého vítězného týmu. V letech 2008 a 2009 obdržela cenu Naděje královéhradeckého sportu.[11]
Na podzim 2012 triumfovala na turnaji v Ósace. Na konci roku se probojovala do finále dvouhry na floridském Orange Bowlu v kategorii osmnáctiletých, kde podlehla chorvatské hráčce Aně Konjuhové. Dne 10. prosince 2012 dosáhla na 2. místo v singlové klasifikaci světového žebříčku ITF juniorek.
Jako první nasazená nastupovala spolu s krajankou Barborou Krejčíkovou i do posledního juniorského turnaje v kariéře na US Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu a suverénně si dokráčely pro třetí společný grandslamový titul v tomto roce, když ve finále zdolaly třetí nasazenou švýcarsko-španělskou dvojici Belinda Bencicová a Sara Sorribesová Tormová ve dvou sadách.[14] Na Canadian Open Junior Championships v Repentigny v roce 2013 prohrála ve finále singlové soutěže proti krajance Barboře Krejčíkové. V deblové soutěži pak s Krejčíkovou vyhrály hladce finále proti britsko-srbskému páru Katie Boulterová a Nina Stojanovićová.
Na začátku ledna startovala v kvalifikaci hobartskéhoMoorilla Hobart International, kde vypadla v prvním kole. Poté se tří kolovou kvalifikací probojovala do hlavní soutěže Australian Open, kde dohrála v první fázi dvouhry. V únoru startovala na turnaji okruhu ITF v Midlandu, kde vypadla v osmifinále dvouhry. Ve čtyřhře pak společně s Lucií Hradeckou vypadly v osmifinále.
Následně odehrála turnaj na okruhu ITF ve Francii v Croissy-Beaubourg, kde podlehla v semifinále krajance Renatě Voráčové. Na tomto turnaji se objevila po boku Kristýny Plíškové ve čtyřhře, kde vypadly ve čtvrtfinále. Na začátku dubna se zúčastnila kvalifikace turnaje WTA v Katovicích, kde vypadla v úvodní fázi. Poté hrála kvalifikaci turnaje Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu, kde nepřešla poslední kolo. Na turnaji ITF v Trnavě nestačila ve čtvrtfinále na domácí hráčku Annu Karolínu Schmiedlovou. Ve stejném kole zde vypadla s krajankou Nikolou Frankovou ve čtyřhře.
V květnu se zúčastnila na okruhu ITF domácího turnaje v Praze Sparta Prague Open. Startovala zde na divokou kartu, ale v prvním kole ji vyřadila Srbka Aleksandra Krunićová. V deblové soutěži s Barborou Krejčíkovou vypadly v semifinále s krajankami Lucií Šafářovou a Andreou Hlaváčkovou. Poté se objevila v kvalifikaci French Open, kde byla vyřazena ve druhém kole. Následoval turnaj ITF v Mariboru, kde odehrála kromě singla také čtyřhru s Krejčíkovou.
Na začátku října se pak přes kvalifikaci, kde mimo jiné porazila třeba o rok starší krajanku Terezu Smitkovou, probojovala do hlavní soutěže rakouského turnaje v Linzi. Tam však v úvodním kole nestačila na další krajanku Kláru Koukalovou.
Na jejím posledním turnaji WTA v kalendářním roce, ruském Kremlin Cupu v Moskvě, se přes kvalifikaci, kde měla největší problémy ve 2. kole s domácí hráčkou Margaritou Gasparjanovou dostala do hlavní soutěže. Na úvod si snadno poradila s Jelenou Vesninovou. Mimochodem, v deblové soutěži vyřadila den předtím stejnou hráčku, když společně se Srbkou Krunićovou vyřadila v osmifinále nasazené jedničky a třetí pár světa Vesninová a Makarovová, avšak v následném kole byly obě hráčky vyřazeny. V dalším kole si poradila s Francouzskou Kristinou Mladenovicovou a následně ve čtvrtfinále také s italskou tenistkou Camilou Giorgiovou, kterou po velké bitvě udolala ve třech setech. V semifinále se střetla s domácí Anastasii Pavljučenkovovou, která však už byla nad její síly a podlehla jí po hladkém průběhu. Díky bodovému zisku se v následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 20. října 2014 posunula na své kariérní maximum v singlu i deblu, když jí ve dvouhře patřila 86. příčka a ve čtyřhře pak 85. pozice.
Na konci října se pak zúčastnila turnaje ve francouzském Nantes, který byl součástí okruhu ITF. Jako nasazená pětka si nejprve poradila s Amandine Hesseovou, následně s Richèl Hogenkampovou, ve čtvrtfinále s Gioiou Barbieriovou, v semifinále s nasazenou jedničkou Slovenkou Annou Karolínou Schmiedlovou a v následném finále také s Ons Džabúrovou z Tuniska. V následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 3. listopadu 2014 si žebříčkově opět polepšila, když se posunula o dvanáct míst na 74. příčku.
2017
Sezónu rozehrála na čínském Shenzhen Open, jediném turnaji kategorie International s trojnásobnou základní dotací (750 tisíc dolarů). Během cesty do finále zdolala poprvé v kariéře dvě hráčky elitní světové desítky, ve druhém kole čtvrtou ženu klasifikace Simonu Halepovou a v semifinále desátou Johannu Kontaovou. V boji o titul přehrála americkou turnajovou osmičku Alison Riskeovou po dvousetovém průběhu. Připsala si tak premiérové turnajové vítězství z dvouhry okruhu WTA Tour. Bodový zisk jí zajistil v následném vydání žebříčku posun na kariérní maximum, když 9. ledna 2016 figurovala na 36. místo. Za výhru získala odměnu 163 tisíc dolarů.[15] Na Australian Open skončila v úvodním kole na raketě Němky Julie Görgesové. Druhá fáze Taiwan Open přinesla vyřazení od Číňanky Pcheng Šuaj.[6][1]
V dubnu plnila poprvé roli jedničky českého týmu v semifinále Fed Cupu proti Spojeným státům. Ve floridské Tampě vyhrála na zelené antuce sobotní dvouhru proti Shelby Rogersové, aby ji o den později porazila Coco Vandewegheová. V rozhodující čtyřhře pak uhrála s Kristýnou Plíškovou jen pět gamů na pár Matteková-Sandsová a Vandewegheová.[6][1] Češky tak po prohře 2:3 na zápasy ukončily sérii 10zápasové neporazitelnosti.
Návrat na antukový povrch bastadským Swedish Open přinesl zlepšení formy. Do Švédska přijížděla v roli obhájkyně finálové účasti. Cestou pavoukem postupně vyřadila tři nejvýše nasazené hráčky Anastasiji Sevastovovou, Caroline Garciaovou a v závěrečném utkání turnaje i světovou šestku a nejvýše nasazenou Dánku Caroline Wozniackou po dvousetovém průběhu. Získala tak druhý singlový titul na okruhu WTA Tour a první z antuky. V následném vydání žebříčku se posunula na 39. příčku, tři místa za dosavadní kariérní maximum.[18]
Na US Open s Krejčíkovou zdolaly Američanky Caty McNallyovou a Taylor Townsendovou, přestože pro ztracené první sadě prohrávaly ve druhé již 1–4, aby v následujícím průběhu zápasu získaly 11 ze 13 gamů, čímž zkompletovaly jako sedmý ženský pár kariérní grandslam ve čtyřhře, po sestrách Williamsových jako druhý ženský pár kariérní Zlatý slam a jako první dvojice v historii dovršily kariérní Super Slam, tj. výhry na všech grandslamech, Turnaji mistryň a olympijských hrách. V ženském deblu se to předtím podařilo samostatně jen Gigi Fernándezové a Pam Shriverové.[22][23] Zároveň se Siniaková po skončení turnaje vrátila na vrchol deblového hodnocení.
Třetí kariérní titul a první od roku 2017 získala na Zavarovalnica Sava Portorož. Ve finále, které svou délkou 3 hodiny a 6 minut bylo druhým nejdelším v probíhající sezóně, zdolala úřadující wimbledonskou šampionku Jelenu Rybakinovou po třísetové bitvě. Bodový zisk ji na žebříčku poprvé od května 2022 vrátil do elitní světové padesátky.[24][25]
Čtvrtý kariérní singlový triumf a první na trávě získala na Bad Homburg Open. Ve finále přerušeném deštěm zdolala Italku Luciu Bronzettiovou. Zkompletovala tak své singlové trofeje ze všech povrchů.[30][31]
V dobré formě se Siniaková prezentovala na podzimních čínských turnajích, které byly zařazeny do kalendáře poprvé od podzimu 2019. V Ning-pu došla na čtvrtfinále, kde ji vyřadila Nadia Podoroská, v Hongkongu postoupila do finále, kde podlehla i vinou zranění po téměř třech hodinách hry Kanaďance Leylah Fernandezové,[32] aby o týden později v Nan-čchangu Fernandezové v semifinále porážku oplatila.[33] V prvním ryze českém finále na okruhu WTA od Prague Open 2021 zdolala Marii Bouzkovou, přestože prohrávala již 1–6 a 3–5. Bouzková vstoupila do utkání dominantně a vypracovala si vedení 6–1 a 5–3. Siniaková čelila celkem třem mečbolům a zvítězila po vyhraných zkrácených hrách druhé a třetí sady. Délkou 3:32 hodiny se jednalo o nejdelší finále na okruhu v roce 2023 a za historicky nejdelším finále WTA zaostalo jen o 15 minut. Po skončení zápasu se Siniaková posunula ze 60. na 44. příčku žebříčku WTA.[34][35]
2024
Do pařížského French Open nastoupila do čtyřhry po boku Američanky Coco Gauffové, když síly spojily poté, co se jejich původní partnerky – Townsendová a Pegulaová – rozhodly do turnaje nezasáhnout. Ve finále zdolaly italské turnajové desítky Saru Erraniovou a Jasmine Paoliniovou, čímž Siniaková získala osmý titul na grandslamech, první s jinou spoluhráčkou než s Krejčíkovou a třetí na French Open. Bodový zisk pro ni znamenal návrat do první světové desítky hodnocení.[36][37] I do třetího grandslamu sezóny Wimbledonu nastoupila s jinou spoluhráčkou, tentokrát po boku Taylor Townsendovou. V boji o titul zdolaly turnajové dvojky Gabrielu Dabrowskou s Erin Routliffeovou ve dvou zkrácených hrách. Při teprve třetí společné účasti vybojovala premiérový titul, čímž Siniaková podruhé v kariéře zkompletovala tzv. Channel Slam – vítězství na French Open a Wimbledonu v jednom roce.[38][39]
Narodila se roku 1996 v Hradci Králové do rodiny české matky a ruského podnikatele v kožešnictví Dmitrije Siniakova, pocházejícího z Moskvy a v mládí provozujícího box.[9][44][45] Od roku 2008 studovala na ZŠ Štefcova v atletické třídě. Roku 2010 přestoupila na hradecké soukromé gymnázium s jazykovým zaměřením.[11] Tenis hraje také bratr Daniel Siniakov (nar. 2003). Na kombinovaném žebříčku juniorů ITF nejvýše figuroval během ledna 2021 na 86. místě.[46][47]
V anketě Zlatý kanár byla oceněna mezi juniorkami v letech 2010 a 2012 v kategorii Talent roku. V letech 2013 a 2018 ovládla kategorii Postup na žebříčku WTA a v ročnících 2018, 2019, 2021 a 2021 vytvořila s Barborou Krejčíkovou deblový pár roku. V roce 2022 pak jako konečná světová jednička ve čtyřhře vyhrála hlavní kategorii Zlatý kanár.[51][52]
↑ Rankings Watch: Navarro into Top 10; Siniakova back to No.1 in doubles. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-09 [cit. 2024-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou vyhrály čtvrtý grandslam v řadě! Titul obhájily poprvé. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
↑SEZNAM.CZ. French Open | Fantazie! Hrdinka Krejčíková se Siniakovou to dokázaly. Sport.cz [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
↑Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou sezonu triumfem na Turnaji mistryň nezakončily [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
↑ Siniaková má novou deblovou parťačku po Krejčíkové. Hrát bude se světovou jedničkou Hunterovou. iROZHLAS [online]. 2023-11-24 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
↑ Siniaková uzavře rok jako světová jednička ve čtyřhře. Počtvrté v kariéře. iDNES.cz [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
↑ abMiroslav Harnoch. Velký talent i motorová myš s vůlí boxera. Siniaková konečně ukazuje sílu a míří mezi elitu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
↑ abŠVÉD, Jan. Tenisová bojovnice s ruskou krví touží po Wimbledonu. iDNES.cz [online]. 2010-08-17 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
↑ Krejčíková se Siniakovou zvítězily na Roland Garros ve čtyřhře juniorek. Sport.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
↑ Juniorky Krejčíková a Siniaková po French Open vyhrály i Wimbledon!. tenisportal.cz [online]. 2013-07-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online.
↑ Krejčíková se Siniakovou se s juniorkami rozloučily třetím grandslamovým titulem v řadě!. tenisportal.cz [online]. 2013-09-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
↑ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Shenzhenu slaví premiérový triumf na okruhu WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.
↑ZABLOUDIL, Luboš. Hradecká se Siniakovou si trofej z Indian Wells nepřivezou [online]. Tenisportal.cz, 2017-03-19 [cit. 2017-03-19]. Dostupné online.
↑Ondřej Jirásek. Šafářová a Matteková-Sandsová v Charlestonu slaví jubilejní desátý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-10 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.
↑ Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul!. tenisportal.cz [online]. 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online.
↑ Deblistky Krejčíková se Siniakovou zvládly obrat a postoupily ve Wimbledonu do semifinále. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-07-05 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
↑ Krejcikova and Siniakova roll to second Wimbledon doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑JIRÁSEK, Ondřej. Na majorech letos ani jednou neprohrály! Krejčíková se Siniakovou ovládly také US Open a zkompletovaly kariérní Grand Slam. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
↑ Krejcikova, Siniakova win US Open to complete Career Grand Slam. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
↑ZABLOUDIL, Luboš. Triumf po 5 letech! Siniaková v Portoroži slaví po finálové řežbě s vítězkou Wimbledonu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
↑ Siniakova outlasts Rybakina in Portoroz for third career singles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Krejcikova, Siniakova win second straight Australian Open title. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou vydřely premiérovou trofej z Indian Wells!. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-18]. Dostupné online.
↑ Krejcikova, Siniakova battle to first Indian Wells doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑JIRÁSEK, Ondřej. Sen o nekalendářním Grand Slamu je pryč. Krejčíková se Siniakovou skončily na French Open v 1. kole. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online.
↑ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má trofeje už ze všech povrchů! V Bad Homburgu slaví poprvé na trávě. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
↑ Siniakova beats Bronzetti to win first grass-court title in Bad Homburg. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Fernandez beats Siniakova to win Hong Kong, first title of season. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Bouzkova, Siniakova set all-Czech final in Nanchang. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková po týdnu složila finálový reparát. V Nanchangu slaví po české bitvě s Bouzkovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
↑ Siniakova saves match points, wins longest final of 2023 in Nanchang. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
↑ 'Last-minute' pair Gauff and Siniakova win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má 8. titul z grandslamu, třetí trofej z Paříže si odváží s Gauffovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
↑ Siniakova and Townsend capture Wimbledon doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑JIRÁSEK, Ondřej. Dva povrchy, dvě parťačky. Siniaková měsíc po French Open ovládla Wimbledon s Townsendovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online.
↑Ondřej Jirásek, Jakub Hájek. Muchová s Noskovou zabojují o medaile. Krejčíková se Siniakovou zlato neobhájí. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
↑JIRÁSEK, Ondřej. Česko slaví první zlato na hrách v Paříži! Siniaková s Macháčem ovládli smíšenou čtyřhru. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
↑ Tomas Machac and Katerina Siniakova hold nerve to win mixed doubles tennis gold at Paris Olympics. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Siniaková s Macháčem porazili ve finále smíšené čtyřhry čínský pár. Pro Česko získali druhou medaili. iROZHLAS [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
↑Jan Jaroch. Talent od Boha! 16letá Siniaková sbírá úspěchy mezi dospělými. iSport.cz [online]. 2013-03-13 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
↑mzk. Cepoval ji táta, boxer z Ruska. Siniaková je novou českou tenisovou hvězdou. Expres [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
↑ ab Láska z australské karantény. Siniaková randí s českým tenisovým talentem. Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
↑ Kateřina Siniaková & Tomáš Macháč. Další tenisový milenecký pár. iSport.cz [online]. 2021-02-13 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
↑ Indian Wells adding 'very cool' mixed doubles invitational with $150,000 purse. Tennis.com [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Konec lásky, Siniaková se rozešla s Macháčem. Musí se pochlapit, říká před OH. www.sport.cz [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online.
↑NĚMEČEK, Ivan. Překvapení? Kateřina Siniaková v Přerově poprvé převzala Zlatého kanára. Deník.cz [online]. 2022-12-19 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
↑ Nejlepší tenistka i pár roku. Siniaková ovládla anketu Zlatý kanár. ČT sport [online]. Česká televize, 2022-12-19 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
↑ Královna Ledecká! Podruhé se stala Sportovkyní roku, Procházka desátý. iSport.cz [online]. 2022-12-21 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
↑ Sportovkyní roku je Ledecká, legendou tenistka Novotná. iDNES.cz [online]. 2018-12-21 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
↑ Krpálek vstupuje mezi legendy. Potřetí se stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2021-12-22 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
↑ Krejčíková a Siniaková jsou tenisový pár roku, Halepová nejlepší hráčka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-19 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
↑ Swiatek named 2022 WTA Player of the Year. Women's Tennis Association [online]. 2022-12-11 [cit. 2022-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-12. (anglicky)
↑ Nadal and Swiatek crowned 2022 ITF World Champions. International Tennis Federation [online]. 2022-12-15 [cit. 2022-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-17. (anglicky)
↑Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Siniaková na Wikimedia Commons
Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 20. ledna 2025