Přáslavice
Dlouhá mírně svažitá náves s pomníkem obětem světových válek a zvonicí Československé církve husitské
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Olomouc
Obec s rozšířenou působností	Olomouc (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′15″ s. š., 17°23′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 489 (2024)[1]
Rozloha	7,28 km²[2]
Katastrální území	Přáslavice u Olomouce
Nadmořská výška	326 m n. m.
PSČ	783 54, 783 56
Počet domů	357 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Přáslavice 23 783 54 Přáslavice [email protected]
Starostka	Jitka Ivanová
Oficiální web: www.praslavice.com
Přáslavice
Další údaje
Kód obce	552411
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přáslavice jsou obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 500^[1] obyvatel.

V nejstarším dokladu z roku 1141 je zachycen starobylý tvar Přějaslavici, který původně označoval obyvatele vsi. Jeho základem bylo osobní jméno Přějaslav odvozené (v první části) od slovesa přějieti - "přejmout". Dalším hláskovým vývojem došlo ke zkrácení osobního i místního jména na Přáslav(ice). Význam nejstaršího tvaru byl "Přějaslavovi lidé". (Osobní jméno Prějaslav bylo rozšířeno především ve východoslovanské oblasti (v podobě Pěrějaslav), kde od něj rovněž byla odvozena řada jmen sídel (např. Perejaslav).)^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141 (Preiazlauici),^[5][6] kdy se o Přáslavicích zmiňuje listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Obec tehdy podléhala kapitule biskupského kostela. Základním zdrojem obživy byla půda. Kromě odvodů biskupskému panství, museli majitelé půdy odvádět desátky i děkanovi ve Velké Bystřici, protože Přáslavice neměly nikdy vlastní kostel. Zdravotní a sociální poměry byly velmi špatné.

Mezi lety 1869–1979 Přáslavice byly obcí v okrese Olomouc (1869–1910), poté v okrese Olomouc-venkov (1921–1930), poté v okrese Olomouc-okolí (1950) a později v okrese Olomouc. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část města k Velké Bystřici a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.^[9]

• Přáslavice
• Kocourovec

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.^[10]

• Kaple svatého Rocha. K založení obecní kaple došlo v roce 1767. Kaple je dodnes nejstarší a nejcennější stavební památkou obce
• Boží muka na západním kraji vesnice u silnice na Olomouc
• Kamenná boží muka z roku 1867 při polní cestě ze Svésedlic na Kocourovec
• Pomník padlých za první a druhé světové války v Přáslavicích se zvoničkou církve husitské
• Kaple Panny Marie Lurdské na Kocourovci, postavena roku 1867
• Protiatomový Bunkr Přáslavice – bunkr ze 70. let 20. století přístupný veřejnosti

• František Glauder (1909–1942), československý pilot Royal Air Force, oběť druhé světové války

• Florbal
• Fotbal – FK Přáslavice – II. třída muži
• Sbor dobrovolných hasičů
• Zumba

• KALÁBKOVÁ, Pavlína. Přáslavice 2006. Přáslavice: Obec Přáslavice, 2006. 164 s. ISBN 80-254-1819-7. 

• Římskokatolická farnost Velká Bystřice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přáslavice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Přaslavice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Přáslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• FK Přáslavice Archivováno 11. 10. 2007 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.