Možná hledáte:
Libuš, katastrální území a městskou část Prahy.
Obec Liboš se nachází na Hané v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, malý kousek na sever od Štěpánova, od kterého ji dělí říčka Oskava. Žije zde 619[1] obyvatel.
Členění obce
Liboš se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:
- Krnov (něm. Jägersfeld[4])
- Liboš (něm. Libusch), včetně dřívější ZSJ Jílkov
Dnešní Liboš má asi 10 ulic s názvy: Krohéčí, U mlýna, U Kapličky, Na Trávníku, U hájku, U splavu, U býčně, Velký Jílkov, Malý Jílkov. Tyto názvy ulic se však používají jen mezi místními obyvateli.[5]
Název
Jméno vesnice (původně Luboš mužského rodu) bylo odvozeno od osobního jména Luboch nebo Luboš, což byly domácké podoby některého jména začínajícího na Lub- (Lubhost, Lubomír apod.). Význam místního jména byl „Lubochův/Lubošův majetek“. V 17. a 18. století se používala i podoba Liboša, v 19. století Libuše.[6]
Historie
První písemná zmínka o obci (Luboss) pochází z roku 1078, kdy byla olomouckým knížetem Otou darována klášteru Hradisko. Klášteru pak patřila až do jeho zrušení v roce 1784, poté náboženskému fondu, od něhož ji koupil hrabě Saint Genois. K roku 1601 je jako majitel libošského mlýna doložen Jiří Pavorina, opat kláštera, a v roce 1699 se jako místní rychtář uvádí Jan Hrabal. Když byl zdejší dvůr roku 1786 rozparcelován, vznikla tím osada Jílkov, pojmenovaná podle klášterního správce obce A. K. Gilka. Právo pečeti měla obec již od roku 1686, ale její otisk se zachoval až z roku 1833. Obecní kronika je vedena už od roku 1732.[7]
Podle údajů z roku 1834 měla vlastní Liboš 268 obyvatel a její osada Jílkov 172 obyvatel. Se vznikem obecních samospráv se i Liboš stala v roce 1850 samostatnou obcí. O tři roky později si zde občané zřídili vlastní školu a začaly vznikat různé spolky: v roce 1885 čtenářský a pěvecký spolek Slavomír, v roce 1906 spolek dobrovolných hasičů, v roce 1911 Národní jednota a v roce 1924 Sokol i spolek chovatelů zvířectva. Dosud samostatný Krnov se stal součástí obce v roce 1960.[8] Liboš byla spolu s Moravskou Huzovou sloučena se Štěpánovem k 1. lednu 1974 a vytvořili tak střediskovou obec Štěpánov téměř se 4 tisíci obyvateli. V roce 1990 se Liboš opět osamostatnila.[9]
Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[10]
rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
Liboš[p 1] |
526 |
454 |
451 |
458 |
456 |
468 |
466 |
375 |
394 |
420 |
439 |
484 |
491 |
524
|
Krnov |
190 |
184 |
184 |
167 |
155 |
178 |
153 |
136 |
111 |
108 |
95 |
81 |
72 |
89
|
celkem |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
505 |
528 |
534 |
565 |
563 |
613
|
Pamětihodnosti
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 497.
- ↑ Obyvatelstvo [online]. Obec Liboš [cit. 2018-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 527, 528.
- ↑ KOUDELA, Miroslav. Liboš. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 112.
- ↑ Historie a současnost [online]. Obec Liboš, 2011-12-05 [cit. 2018-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. ISBN 80-250-1311-1. S. 252, 281.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Části obce Liboš |
|
Části obce | |
|
Ostatní | |