Bystrovany
Památník amerických pilotů u Bystrovan
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Olomouc
Obec s rozšířenou působností	Olomouc (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′49″ s. š., 17°19′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 002 (2024)[1]
Rozloha	3,51 km²[2]
Katastrální území	Bystrovany
Nadmořská výška	231 m n. m.
PSČ	779 00
Počet domů	316 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Šrámkova 115/9 Bystrovany 779 00 Olomouc 9 [email protected]
Starosta	Libor Žižka
Oficiální web: www.bystrovany.cz
Bystrovany
Další údaje
Kód obce	547026
Kód části obce	16691
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystrovany (německy Bystrowan nebo Bistrowau) jsou obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Nachází se těsně od východního okraje Olomouce. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel.

Obcí prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. V katastru obce je Fort č. IV.

Jméno Bystrovan bylo vytvořeno od jména řeky Bystřice, na níž leží, zakončení bylo převzato ze jména sousedních Bukovan.^[4]

• před rokem 1277 – Bystrovany byly pravděpodobně majetkem českých králů a markrabat moravských
• 1277 – první písemný doklad o obci jako o majetku Kláštera Hradisko
• 1473 – Matyáš Korvín předal obec městu Olomouci
• po roce 1473 – spory o vlastnictví Bystrovan mezi klášterem Hradisko a městem Olomouc
• 1531 – Olomouc koupila obec Bystrovany za 200 kop grošů
• 1848 – Bystrovany jako samostatná obec
• 1870–1872 – stavba železniční trati Olomouc–Krnov včetně zastávky v Bystrovanech
• 1. říjen 1872 – zahájení provozu na železniční trati Olomouc–Krnov
• 21. září 1887 – vysvěcení kaple sv. Bartoloměje (několik let před jejím dokončením)
• 1889 – Moritz Fischer postavil v obci cihelnu, poté ji koupila Pražská úvěrová banka → společnost Durit
• ? – postavena cihelna firmy Mačák
• 6. srpna 1914 – povodeň
• 1927 – zánik parní pily u cihelny společnosti Durit
• 30. léta 20. století – zkrachovala cihelna firmy Mačák. Regulace řeky Bystřice (Bystřičky) mezi Olomoucí a Velkou Bystřicí
• druhá světová válka – zničena cihelna
• 1948 – vznik JZD (menšinové družstvo prvního typu)
• 1953 – zánik JZD
• 1953 – obnova JZD (družstvo ruského typu)
• 1956–1970 – stavba dešťové kanalizace
• 1960–1996 – stavba vodovodu
• 1962–1990 – stavba místních komunikací
• 1975 – začlenění JZD do JZD Holice
• 1975 – výbojkové osvětlení v celé obci
• 1990 – dokončen obchvat Bystrovan (nadjezd nad železnicí, most přes řeku Bystřici)
• 1991 – samostatné hospodaření v ZD

Mezi lety 1869–1974 Bystrovany byly obcí v okrese Olomouc (1869–1910), poté v okrese Olomouc-venkov (1921–1930), poté v okrese Olomouc-okolí (1950) a později opět v okrese Olomouc. Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1992 patřily jako část statutárního města k Olomouci a od 1. ledna 1993 jsou opět samostatnou obcí.^[7]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. ledna 1997.^[8]

• František Obzina (1871–1927), tiskař a nakladatel, zakladatel Obzinovy tiskárny ve Vyškově, vydavatel Edice Obzinových listů
• Jarmila Šťastná (1932–2015), rychlobruslařka a krasobruslařka

• Římskokatolická farnost Velká Bystřice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystrovany na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bystrovany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Bystrovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.