Otakar Lobkowicz

Dr. Otakar Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz a 10. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci: 11. ledna 1952 – 1. června 1995 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Předchůdce	Jan Adolf z Lobkowicz
Nástupce	Antonín Lobkowicz
Narození	28. ledna 1922 Praha Československo Československo
Úmrtí	1. června 1995 (ve věku 73 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Lobkowiczká hrobka v Hoříně
Choť	(1954–1966) Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (1932–2025)
Rodiče	Jan Adolf z Lobkowicz (1885–1952) a Marie Anna, roz. Czerninová z Chudenic (1899–1965)
Děti	1. Anton (* 1956) 2. Jiří Jan (* 1956) 3. Elisabeth (1959–1980)
Příbuzní	Mikuláš Lobkowicz (bratr) Jiří Kristián z Lobkowicz (děd) Robert Christian z Lobkowicz[1] a Jacob Alexander z Lobkowicz[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Otakar Karel Lobkowicz (celým jménem Maria Otakar Karel Boromejský Julian Petr Jiří Jan Nepomucký Kašpar kníže Lobkowicz; 28. ledna 1922 Praha – 1. června 1995 Vídeň)^[2] byl restituent zámků Mělník a Hořín. Pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkowiczů (lobkowiczká sekundogenitura). Byl čestným rytířem Maltézského řádu.^[2]

Narodil se jako nejstarší syn Jana Adolfa Lobkowicze (1885–1952), majitele statku Drahenice, a jeho manželky Marie Anny, roz. Czerninové z Chudenic (1899–1965). Měl čtyři sourozence, mezi nimi bratra Mikuláše (1931–2019) a Bedřicha (1932–1998). Po smrti otce v roce 1952 zdědil titul knížete mělnicko-hořínské větve Lobkowiczů.

V roce 1932 zdědil po tragické smrti svého bratrance Jiřího Kristiána (1907–1932) část rodového majetku, mělnický velkostatek. Vzhledem k věku 10 let nad velkostatkem přebral správu jeho otec. V roce 1940 přešel majetek pod nucenou správu nacistů a rodina se odstěhovala do pronájmu do Prahy.

V roce 1945 se majetek vrátil rodině, ale v roce 1948 byl znárodněn. Rodiče emigrovali. On dezertoval z vojny a utekl do Bavorska, kde strávil půl roku.^[3] Pak se přestěhoval do Švýcarska, několik měsíců pracoval v lese ve Švédsku, pak se vrátil do Švýcarska. Živil se mytím nádobí v Curychu.^[3] Následně vystudoval ekonomii a získal z ní doktorát. Pracoval jako bankéř a také pro TESCO v Kongu^{[nepřesný odkaz]}, odkud se po 4 letech vrátil do Švýcarska.^[3]

Znárodněný majetek, který zdědil po bratranci i po otci, mu byl v restituci vrácen roku 1991. V 90. letech 20. století bydlel v Praze, část roku ovšem trávil ve Vídni.^[4] V roce 1993 předal majetek svému synovi Jiřímu Janovi.^[5] K němu patřil zámek v Mělníku a Hoříně a přibližně 1700 hektarů polí, lesů a rybníků.^[6]

Oženil se 7. října 1954 v Grundlsee s hraběnkou Zuzanou Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 10. prosinec 1932 Vídeň), dcerou Jánose Széchenyiho ze Sárvár-Felsövidéku (1897–1969) a jeho manželky Juliány Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (1900–?). Seznámili se na univerzitě v St. Gallenu.^[3] Doma se mluvilo francouzsky, protože maďarská manželka česky neuměla.^[7] Rozvedli se v 1. listopadu 1966 v Curychu. Manželství bylo církevně anulováno 19. prosince 1979 v Sittenu. Narodily se jim tři děti (2 synové – dvojčata, 1 dcera):^[2]

• 1. Antonín (* 23. 4. 1956 Curych), dědic knížecího titulu s uměleckými sklony (zabýval se módou a pracoval v aukčních síních Christie’s a Sotheby’s)^[8]
• 2. Jiří Jan (* 23. 4. 1956 Curych), vystudoval ekonomii, pracoval u Chase Manhattan Bank,^[3] dědic statku Mělník
  • ⚭ I. (3. 12. 1988 Morcote v kantonu Ticino; rozvedeni 2011) Bettina Egliová (* 18. 7. 1958 Curych)
  • ⚭ II. (15. 6. 2012; rozvedeni 2021) Zdenka Belas (* 16. 3. 1978 Ústí nad Labem)
• 3. Alžběta (3. 4. 1959 Bad Aussee – 17. 4. 1980 Onex)

• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 185. 
• VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. Kapitola 11. 
• VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. Kapitola 8. 

• Rodokmen Lobkowiczů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na www.roskildehistorie.dk

Knížata z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz byl do rozdělení na primo- a sekundogenituru a poté v primogenituře také vladař domu lobkowiczkého a v letech 1834–1918 nejvyšší pokladník Českého království.
Před rozdělením a primogenitura	1. Zdeněk Vojtěch (1623/1624–1628) • 2. Václav Eusebius (1628–1677) • 3. Ferdinand August (1677–1715) • 4. Filip Hyacint (1715–1734) • 5. Václav Ferdinand (1734–1739) • 6. Ferdinand Filip (1739–1784) • 7. Josef František Maxmilián (1784–1816) • 8. Ferdinand Josef (1816–1868) • 9. Mořic Alois (1868–1903) • 10. Ferdinand Zdeněk (1903–1938) • 11. Jaroslav Alois* (1938–1953) • 12. Bedřich* (1953–1954) • 13. Jaroslav Claude* (1954–1985) • 14. Jaroslav František* (od roku 1985)
Sekundogenitura	1. Jan Jiří Kristián (?–1755) • 2. Josef Maria (1755–1802) • 3. August Antonín (1802–1803) • 4. Antonín Isidor (1803–1819) • 5. August Longin (1819–1842) • 6. Jiří Kristián (1842–1908) • 7. Bedřich (1908–1923) • 8. Jiří Kristián (1923–1932) • 9. Jan Adolf (1932–1952) • 10. Otakar (1952–1995) • 11. Anton (od roku 1995)
* křimická linie primogenitury; Česká, resp. už Československá republika šlechtické tituly neuznává, resp. neuznávala

Lobkowiczové – sekundogenitura
knížata – mladší knížecí mělnicko-hořínská větev
1–8. generace	z Újezda, Popelové z Lobkowicz, Lobkowiczové
9. generace	primogenitura Filip Hyacint (1680–1734) – potomci na Roudnici sekundogenitura Jan Jiří Kristián (1686–1755) – zakladatel
10. generace	Karel Adam Felix (1719–1760) • Marie Eleonora (1721–1756) • Josef Maria Karel (1724–1802) • Ferdinand Maria (1726–1795) • August Josef Antonín (1729–1803) • Filip Josef (1732–1760) • Leopold (1734–1759)
11. generace	Marie Eleonora (1753–1802) • Marie Josefa (1756–1825) • Marie Josefa (1756–1793) • Marie Terezie Gabriela (1767–1820) • Eleonora Adalberta Caja (1770–1834) • Antonín Isidor (1773–1819)
12. generace	August Longin (1797–1842) • Marie Ludmila (1798–1868) • Josef Maria August (1799–1832) • František Jiří (1800–1858) • Ferdinand (1801–1831) • Marie Anna (1802–1830) • Marie Helena (1805–1856)
13. generace	Marie Sidonie (1828–1917) • Marie Hedvika (1829–1852) • Marie Františka (1830–1913) • Marie Anna Polyxena (1830–1913) • Marie Rosa (1832–1905) • Jiří Kristián (1835–1908)
14. generace	Anna Berta (1865–1917) • Marie Františka (1866–1918) • Marie Terezie (1867–1945) • Marie Sidonie (1869–1941) • Jiří August (1870–1890) • Marie Henrieta (1872–1939) • Marie Polyxena (1874–1951) • Marie Terezie (1876–1958) • Rosa Marie (1879–1957) • Bedřich (1881–1923) • Jan Adolf (1885–1952)
15. generace	Jiří Kristián (1907–1932) • Ludmila Anna (1908–1974) • Otakar (1922–1995) • Anna Marie (1923–2004) • Marie Terezie (1925–2007) • Mikuláš* (1931–2019) • Bedřich** (1932–1998)
16. generace	Johannes* (* 1954) • Erich Georg* (* 1955) • Antonín (* 1956) • Jiří Jan (* 1956) • Franz* (* 1957) • Monika* (* 1958) • Alžběta Ludmila (1959–1980) • Alois Josef* (* 1959) • Marie–Miriam* (* 1961) • Philip** (* 1961) • Marie Christine** (* 1963)
17. generace	Mikuláš* (* 1978) • Marie-Žofie* (* 1980) • Maxmilian* (* 1982) • Marie Polyxena* (* 1983) • Petr Mikuláš* (* 1983) • Joseph* (1984–1998) • Felix Jan* (* 1985) • Marie Lioba* (* 1985) • Václav* (* 1986) • Alois* (* 1987) • Anna Elisabeth* (* 1987) • Ludmila* (* 1991) • Anežka Christiana* (* 1992) • Theresa* (* 1994) • Louisa (* 1995) • Ida* (* 1996) • Paul Merlin* (* 2005) • Georg Christian* (* 2006) • Robert Christian (* 2011) • Jacob Alexander (* 2014)
18. generace	Johannes* (* 2010) • Josephine (* 2011) • Ferdinand* (* 2012) • Melcheor* (* 2014) • Alois* (* 2014) • Moric* (* 2014) • Valerian* (* 2014) • Augustina* (* 2015) • Felix* (* 2016)
Sídla	Červený Hrádek • Drahenice • Drhovle • Hořín • Mělník • Lobkowiczký palác v Praze • Rožďalovice • Vráž
Pohřebiště	Lobkowiczká hrobka v Hoříně
tučně jsou vyznačena knížata, * drahenická linie (Mikuláš a jeho potomci), ** Bedřich a jeho potomci (USA)