Drhovle
Východní část zámku
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	17. století
Přestavba	okolo roku 1700
Stavebník	Hodějovští z Hodějova
Další majitelé	Švamberkové Kalenicové z Kalenic Deymové ze Stříteže Morzinové Černínové z Chudenic Lobkovicové
Poloha
Adresa	Drhovle Zámek, Drhovle, Česko Česko
Souřadnice	49°20′13,7″ s. š., 14°2′56,1″ v. d.
Drhovle
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41455/3-2506 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drhovle je zámek v osadě Drhovle Zámek, která je součástí obce Drhovle v okrese Písek v Jihočeském kraji. Zámek vznikl přestavbou tvrze z počátku sedmnáctého století. V jeho vlastnictví se, kromě dalších, vystřídali šlechtické rody Švamberků, Černínů nebo Lobkoviců. Zámek slouží jako domov pro seniory a jeho areál je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Vesnice Drhovle se od čtrnáctého století dělila na dvě části označované přívlastky jako Velké a Malé nebo Horní a Dolní. V šestnáctém století obě části patřily ke Řepicím a horní díl vsi byl někdy v té době upraven na hospodářský dvůr. U něj byla na začátku sedmnáctého století postavena tvrz. Jejím posledním majitelem byl Bernard nejstarší z Hodějova, který zemřel roku 1621. Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl roku 1622 zkonfiskován majetek, který koupil Jan Vilém ze Švamberka a připojil ho ke kestřanskému panství.^[2]

Roku 1630 Drhovli prodala Kateřina z Kalenic svému synovi Mikuláši mladšímu Deymovi ze Stříteže.^[3] Mikulášovi synové se rozdělili o dědictví po otci, přičemž Jindřich Mikuláš dostal Brloh a Jan Vilém si ponechal Drhovle. Jan Vilém však bratra přežil a rozdělený majetek opět spojil do jednoho celku. Sám zemřel roku 1685 a majetek odkázal svým synům. Přibík František zdědil Drhovle, zatímco Václav Hynek převzal Brloh. Oba bratři své statky roku 1696 prodali hraběti Františku Mikulášovi Morzinovi.^[2] Nový majitel potom okolo roku 1700 přestavěl tvrz na barokní zámek.^[3] Od roku 1708 stála před zámkem kaple, ale v devatenáctém století byla zbořena. Roku 1851 ji nahradila mešní kaple svaté Anny u severního konce bočního křídla.^[4]

Po Františku Mikulášovi Drhovle zdědil Karel Josef Morzin, který ale zámek musel kvůli velkému zadlužení prodat. Roku 1712 jej koupila ovdovělá hraběnka Antonie Josefa Černínová z Chudenic pro svého syna Františka Antonína Černína.^[3] Roku 1715 se panství rozrostlo o Bošovice a v roce 1726 ještě o Čížovou a Sedlici.^[2]

Roku 1753 panství získal sňatkem s Černínovou dcerou Marií Ludmilou kníže August Antonín z Lobkovic, jehož potomkům patřilo do roku 1924. Ve druhé polovině dvacátého století zámek vlastnil okresní národní výbor v Písku, který v něm zřídil domov pro seniory, který v něm ve formě Domova pro seniory Světlo existuje i ve 21. století a je zřizován Jihočeským krajem.^[5] V rámci přestavby na domov důchodců byla budova v sedmdesátých letech dvacátého století rozšířena o rampu u východního křídla, staré kůlny byly přestavěny na garáže a v areálu vznikla kotelna. V následujícím desetiletí se zřítila původní vjezdová brána a bylo přistavěno nové křídlo s půdorysem písmena L.^[4]

Hlavní příjezdová cesta k zámku vede od severu lipovou alejí, v jejíž ose se na protilehlé straně dvora nachází dvoupatrová věž s hodinami. Původní zámecká budova je jednopatrová a má dvě křídla (půdorys písmena T^[4]), jejichž fasáda byla sjednocena při barokní přestavbě. V západní části zámku se nachází arkáda, zatímco na východní straně byly arkády zazděny. Z prvního patra východního křídla vede schodiště do parku.^[3]

K památkově chráněnému areálu patří lipová alej, čtvercová kamenná kašna s datací 1770–1880 na nádvoří a trojice kapliček zasvěcených svatému Janovi Nepomuckému, svatému Floriánovi a svaté Rozálii.^[4]

• Seznam zámků v Jihočeském kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Drhovle na Wikimedia Commons