Liou Che

Tento článek je o čínském komunistickém politikovi. Další významy jsou uvedeny na stránce Liou Che (rozcestník).
Liou Che
Liou Che (2018)
Liou Che (2018)
Vicepremiér Čínské lidové republiky
Úřadující
Ve funkci od:
19. března 2018
Předseda vládyLi Kche-čchiang
Ředitel Kanceláře Ústřední komise pro finanční a ekonomické věci
Úřadující
Ve funkci od:
20. března 2013
PrezidentSi Ťin-pching
PředchůdceČu Č'-sin
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Číny (1976–současnost)[1]
Narození25. ledna 1952 (72 let)
Peking, Čína
Alma materČínská lidová univerzita
Harvardova univerzita
Profeseekonom a politik
Náboženstvíateismus
PodpisLiou Che, podpis
CommonsLiu He (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liou Che (čínsky pchin-jinem Liú Hè, znaky zjednodušené 刘鹤, tradiční 劉鶴‎; * 25. ledna 1952[2] Peking[3]) je čínský ekonom a politik, současný člen politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny a jeden z místopředsedů Státní rady Číny. Je rovněž ředitelem ústřední komise pro finanční a ekonomické věci; v jejím čele stojí generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pching.[4]

Místopředsedou byl jmenován 19. března 2018.[5][6] Vede Výbor pro finanční stabilitu a rozvoj.

Je označován za „jednoho z technokratů, kterým Si Ťin-pching velmi důvěřuje“.[7]

Vzdělání

Střední školu navštěvoval v Pekingu.[8] V roce 1983 získal titul Bachelor of Science z průmyslové ekonomiky a managementu na Čínské lidové univerzitě a v roce 1986 titul Master of Science z průmyslové ekonomiky. V letech 1992–1993 působil jako vědecký pracovník na Seton Hall University. V roce 1995 získal titul Master of Public Administration na Harvard Kennedy School.[9]

Kariéra

Je autorem řady publikací o makroekonomii, politice průmyslového a ekonomického rozvoje Číny, nové ekonomické teorii a informačním průmyslu.[4] Pracoval postupně pro Národní rozvojovou a reformní komisi, Státní informační centrum a Výzkumné centrum pro rozvoj Státní rady.[4]

Od roku 2013 začal radit generálnímu tajemníkovi Si Ťin-pchingovi v řadě ekonomických iniciativ a byl považován za jednoho z hlavních architektů čínské hospodářské politiky. Byl také členem 18. ústředního výboru Komunistické strany Číny.[4] V roce 2018 přednesl hlavní projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.[10]

Na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny v říjnu 2017 byl povýšen do politbyra ÚV KS Číny. V březnu 2018 byl jmenován místopředsedou Státní rady Číny.[11] V květnu 2018 byl rovněž jmenován hlavním obchodním vyjednavačem pro obchodní válku mezi Čínou a Spojenými státy. Na začátku října 2019 jednal se svými americkými protějšky o předběžné obchodní dohodě.[12]

Stojí v čele Výboru pro finanční stabilitu a rozvoj a byl jedním z klíčových činitelů při zásahu proti společnosti Ant Group.[13]

Dne 22. března 2022 byl spolu se státním poradcem Wangem Jungem vyslán do Wu-čou v Kuang-si, aby se zabývali havárií letu China Eastern Airlines 5735.[14]

Rodina

Liou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně (2018)

Je otcem Lioua Tchien-žana, předsedy společnosti Tianyi Ziteng Asset Management (alternativně známé jako Skycus Capital).[13]

Odkazy

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Liou Che na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Liu He (politician) na anglické Wikipedii a 刘鹤 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ Liu He 刘鹤 [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ 刘鹤详细资料 [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (čínsky) 
  3. ↑ 揭秘习近平智囊刘鹤:为三任总书记起草经济讲稿 [online]. 2013-11-01 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (čínsky) 
  4. ↑ a b c d Liu He 刘鹤 [online]. ChinaVitae [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-25. 
  5. ↑ China’s Liu He takes broad economic role as vice-premier. Financial Times [online]. 2018-03-19 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Čou Sin. Liu He: China’s new one-man debt bomb disposal unit. South China Morning Post [online]. 2018-03-19 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ CHOTINER, Isaac. A Political Economist on How China Sees Trump’s Trade War. The New Yorker [online]. 2019-05-22 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ 解密劉鶴─中國新經濟計劃的頂層設計師 [online]. 2015-09-25 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (čínsky) 
  9. ↑ 刘鹤简历-新华网 [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu. (čínsky) 
  10. ↑ BRADSHER, Keith. At Davos, the Real Star May Have Been China, Not Trump. The New York Times [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ 国务院副总理、国务委员、各部部长完整名单 [online]. 2018-03-19 [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu. (čínsky) 
  12. ↑ Donald Trump announces truce in China-US trade war after two days of talks with Chinese negotiator [online]. ABC News, 2019-10-11 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b MITCHELL, Tom. Firm founded by son of China finance tsar invests heavily in tech. Financial Times [online]. 2021-05-19 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ 刘鹤王勇率有关部门负责同志赴广西梧州指导东航客机坠毁事故现场救援善后处置及事故原因调查工作 [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (čínsky) 
19. politbyro ÚV KS Číny (říjen 2017 – říjen 2022)
členové politbyra
stálý výbor

Si Ťin-pching (generální tajemník ÚV) • Li Kche-čchiang • Li Čan-šu • Wang Jang • Wang Chu-ning • Čao Le-ťi • Chan Čeng

18. politbyro ← • → 20. politbyro
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)

Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)

Čou a Chua (1975–1978)

Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien

Chua a Čao (1978–1983)
od 1978

Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)

od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)

Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)

Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)

Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü

Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)