Prototyp poprvé vzlétl v květnu 1941. Při zkouškách byla zjištěna mírná nestabilita, letoun však vykazoval dobré letové vlastnosti a výborné ovládání, takže s ním dokázali létat i méně zkušení piloti. Při porovnání s Fi 156 měl letoun delší vzletovou a přistávací dráhu, ale celkově byl považován za úspěšnější. Všechny zkoušky byly ukončeny v listopadu 1942.
Nasazení
Letoun byl přidělen k japonskému armádnímu letectvu jako velitelský spojovací letoun vzor 3. Dále byl nasazen jako dělostřelecký pozorovací letoun na všech pozemních bojištích, kde operoval až do roku 1945.
V roce 1943 byl letoun upraven pro službu na armádní eskortní letadlové lodi Akicu Maru. Byl přidán přistávací hák a závěsy pro dvě hloubkové protiponorkové nálože. Po úspěšných zkouškách byl takto přestavěn větší počet letounů a na lodi pak sloužilo vždy sedm Ki-76 v protiponorkové službě.
Vzletová hmotnost: 1530 kg normálně / 1620 kg maximálně
Pohonná jednotka:
Výkony
Maximální rychlost: 178 km/h
Dostup: 5630 m
Dolet: 750 km
Odkazy
Reference
↑FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN0-87021-313-X. Kapitola Kokusai Ki-76, s. 149. (anglicky)
↑Němeček, Václav. Kokusai Ki-76 (Stella). Letectví a kosmonautika. 1972, roč. 48., čís. 4, s. 32.
Literatura
FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN0-87021-313-X. Kapitola Kokusai Ki-76, s. 147 až 149. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kokusai Ki-76 na Wikimedia Commons