Kchang Šeng

Kchang Šeng
Rodné jméno張宗可
Narození1898
Ču Čcheng
Úmrtí16. prosince 1975 (ve věku 76–77 let)
Peking
Příčina úmrtírakovina močového měchýře
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov (1975–1980)
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkcečlen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1966–1975)
místopředseda ústředního výboru Komunistické strany Číny (1973–1975)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kchang Šeng (čínsky pchin-jinem Kāng Shēng, znaky 康生; 4. listopadu 1898 — 16. prosince 1975) byl čínský komunistický politik, od 30. do 70. let člen vedení Komunistické strany Číny, od konce 30. let neochvějně loajální k Mao Ce-tungovi. Ve 30. a první polovině 40. let pracoval v bezpečnostním aparátu strany, přičemž zaujímal tvrdé až brutální postoje vůči skutečným i údajným nepřátelům čínských komunistů. V následujícím desetiletí byl proto odsunut do provincie Šan-tung. Od poloviny 50. let se vrátil do centrálního aparátu KS Číny, jeho vliv dále vzrostl s nástupem kulturní revoluce, v níž představoval jednoho z předních vůdců levých radikálů, v úzkém spojenectví s Ťiang Čching. Od začátku 70. let kvůli špatnému zdraví již do politiky zasahoval jen omezeně, i když vysoké postavení (místopředseda ústředního výboru, čtvrtý nejvýznamnější muž ve straně) mu zůstalo do konce života.

Život

Mládí a počátky politické kariéry

Kchang Šeng se narodil v okrese Ču-čcheng v provincii Šan-tung v rodině drobných statkářů pod jménem Čang Cung-kche (čínsky pchin-jinem Zhāng Zōngkě, znaky zjednodušené 张宗可, tradiční 張宗可), Kchang Šeng je pseudonym, který používal od 30. let. Učil se v místní škole, roku 1915 se oženil s Čchen I, manželství dohodly rodiče páru. S Čchen I měl dvě děti, dceru a syna. V roce 1920 navštěvoval přípravné kurzy na univerzitě Čching-chua. V letech 1921 až 1923 učil na vesnické škole v Ču-ťiangu v Šan-tungu.

V roce 1924 zahájil studium na fakultě sociologie Šanghajské univerzity. V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Číny, jako stranický aktivista působil pod jmény Čao Žung a Čang Šao-čching; podílel se na organizaci komunistických odborů, i na hnutí 30. května. Na jaře 1927 se účastnil neúspěšného komunistického povstání. Unikl masakrům po jeho porážce a nějakou dobu pak pracoval ve stranickém výboru provincie Ťiang-su. Roku 1927 se také oženil se studentkou šanghajské univerzity Cchao I-ou, která se stala jeho celoživotní družkou. V druhé polovině roku 1928 byl jmenován vedoucím organizačního oddělení ťiangsuského provinčního výboru KS Číny. Roku 1930 byl během pobytu v Šanghaji spolu s několika dalšími komunisty zatčen a později propuštěn.

Krátce vedl organizační oddělení ÚV (leden–březen 1931) a poté odborové oddělení ÚV.[1]

V Šanghaji a Moskvě

V dubnu 1931 kuomintangská policie zatkla Ku Šun-čanga, který měl na starosti bezpečnost vedení strany, Ku Šun-čang začal vypovídat a předal policii cenné informace o stranických funkcionářích, což umožnilo zatčení řady z nich, včetně generálního tajemníka Siang Čung-faa. V reakci na to Čou En-laj[pozn. 1] sestavil zvláštní pracovní výbor, který měl reorganizovat otřesený bezpečností aparát komunistů a dohlížet na zpravodajské a bezpečností operace strany. Čou výboru předsedal, členy byli Čchen Jün, Kchang Šeng, Pchan Chan-nien a Kuang Chuej-an. Když Čou v srpnu 1931 odjel ze Šanghaje do centrální komunistické oblasti v provincii Ťiang-si, ponechal vedení výboru a bezpečnosti Čchen Jünovi, po jeho převodu na odborovou práci roku 1932 převzal vedoucí postavení ve výboru Kchang Šeng.[2] Poté Kchang řídil celý komunistický bezpečnostní a špionážní aparát nejen v Šanghaji, ale v celé Číně.

Po odjezdu Čou En-laje zůstali v Šanghaji na podzim 1931 z členů politbyra pouze Wang Ming, který vzápětí (v říjnu) odjel do Moskvy a Lu Fu-tchan. Po dohodě s představiteli Kominterny přítomnými v Šanghaji bylo proto v září 1931 sestaveno devítičlenné prozatímní politbyro které se ujalo řízení strany. Vedl ho Čchin Pang-sien, jedním z členů byl i Kchang Šeng, současně jmenovaný členem ústředního výboru.[pozn. 2]

Na jaře 1933 Kchang Šeng odjel do Moskvy. Tam pracoval v delegaci KS Číny v Kominterně, jako zástupce vedoucího delegace Wang Minga. V létě 1934 se k nim připojil ještě Čchen Jün. S rozmachem Velké čistky v Sovětském svazu probíhala i čistka v kolonii čínských komunistů v SSSR, Kchang Šeng vedl skupinu ji provádějící, postiženo bylo snad až několik set Číňanů.

Jenanské období

V listopadu 1937 se Wang Ming, Kchang Šeng a Čchen Jün vrátili do Číny, do sovětské oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia, kde sídlilo i vedení komunistické strany. Na zasedání politbyra v prosinci 1937 byli všichni tři, již členové politbyra, zvoleni do pětičlenného sekretariátu, nejužšího vedení strany (zbylí dva členové sekretariátu byli Čang Wen-tchien, který řídil práci sekretariátu a politbyra, a Mao Ce-tung). Roku 1938 Kchang Šeng údajně seznámil Mao Ce-tunga s Ťiang Čching, úspěšnou herečkou, která roku 1937 odešla ze Šanghaje ke komunistům do Jen-anu a roku 1938 se za Maa vdala.

Začátkem roku 1938 byl jmenován předsedou bezpečnostní komise ÚV.[1] V dubnu 1938 se stal ředitelem ústřední stranické školy[3] (do konce roku 1938). Téhož roku v diskuzích v politbyru přešel na stranu Mao Ce-tunga a zůstal mu loajální do konce svého života. Věrnost Maovi překonávalo pouze pevné spojenectví s Ťiang Čching, které také přetrvalo natrvalo.[4]

Během roku 1938 Kchang Šeng aktivně podporoval čistku strany od „zrádců a trockistů“ prosazovanou Wang Mingem, a postupně přebíral kontrolu nad bezpečnostním a zpravodajským aparátem strany – na jaře 1938 převzal vedení komise pro práci na nepřátelském území a koncem roku 1938 vedení ústřední bezpečnostní komise.[5][pozn. 3] Po zřízení oddělení sociálních záležitostí ÚV v únoru 1939[7] byl Kchang Šeng jmenován jeho vedoucím. Oddělení převzalo řešení otázek bezpečnosti a zpravodajství, fungovalo jako zpravodajská a diverzní služba působící na územích okupovaných Japonci, i v regionech ovládaných kuomintangskou vládou, na komunistickém území se věnovalo kontrarozvědné práci, odhalování a mnohdy i odstraňování nepřátelských osob, a také ochraně vedení strany.[8] V oddělení sociálních záležitostí se Kchang Šeng soustředil na dohled nad kontrarozvědnou prací, zatímco jeho zástupce Li Kche-nung (dlouholetý pomocník a podřízený Čou En-laje) vedl zpravodajství a operace na nepřátelském území.[9] Od počátku 40. let se Kchang Šeng i jeho lidé aktivně podíleli na takzvané nápravné kampani, v jejímž průběhu si získal špatnou pověst kvůli brutálnímu postupu vůči osobám pokládaným za nespolehlivé, resp. nepřátelské politice strany.[10] S růstem odporu proti čistkám, převzal Li Kche-nung i dohled nad „nápravou chyb“ a rehabilitacemi nespravedlivě postižených komunistů.[9]

Po zúžení sekretariátu na tři osoby v březnu 1943 (Mao Ce-tung, Liou Šao-čchi a Žen Pi-š’) z něho Kchang Šeng vypadl. Na VII. sjezdu KS Číny v dubnu–červnu 1945 byl znovuzvolen do ústředního výboru (jako 17. v pořadí podle počtu hlasů při volbě) a poté i do třináctičlenného politbyra. Byl kritizován za nepřiměřenou tvrdost a přehmaty projevené při nápravné kampani a odvolán z oddělení sociálních záležitostí.

Po roce 1946

Od roku 1946 Kchang Šeng opustil práci v bezpečnosti, místo toho se podílel přípravách pozemkové reformy v severočínských provinciích a Šan-tungu.[10] I zde se projevil jako stoupenec radikalistické politiky, když byli statkáři nejen zbavováni pozemků, ale mnoho jich i přišlo o život.[11] Řízení oddělení sociálních záležitostí zatím převzal Li Kche-nung, i když formálně nahradil Kchang Šenga na postu vedoucího oddělení až v květnu 1948.[12] V únoru 1948 byl Kchang Šeng jmenován zástupcem tajemníka východočínského byra ÚV, od března 1949 vykonával funkci předsedy lidové vlády Šan-tungu (do března 1955) a krátce i tajemníka šantungského provinčního výboru KS Číny.

Roku 1955 přešel ze Šan-tungu do Pekingu, kde se věnoval teoretické práci a podílel se vedení ústředního aparátu KS Číny, angažoval se v kulturních diskuzích. Na VIII. sjezdu KS Číny byl znovuzvolen do ÚV, ztratil však plnoprávné členství v obnoveném politbyru, když se stal pouze kandidátem politbyra. Roku 1959 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1965), roku 1965 místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen 1975).

Roku 1962 byl zvolen do sekretariátu ÚV KS Číny. Zastával levě radikální postoje. Například roku 1964 v diskuzi o hře Chaj Žuej sesazen z úřadu (diskuze stála u počátků kulturní revoluce) tvrdil, že je nepřímou kritikou Mao Ce-tungova postupu v záležitosti odvolání ministra a člena politbyra Pcheng Te-chuaje.

Od raných fází kulturní revoluce v ní hrál významnou roli – byl členem vedoucích skupin revoluci řídících: pětičlenné skupiny pro kulturní revoluci zřízené v červenci 1964 (pod předsednictvím Pcheng Čena),[13] poradcem ústřední skupiny pro kulturní revoluci která nahradila předešlou v květnu 1966,[14] a byl prostředníkem, který rozhodnutí Mao Ce-tunga sděloval politbyru.[15] V srpnu 1966 byl opět zvolen do politbyra a stal se i členem jeho stálého výboru.[16] Prakticky od jara 1967 (zejména po porážce takzvaného únorového protiproudu) do IX. sjezdu KS Číny v dubnu 1969 ústřední skupina pro kulturní revoluci nahradila politbyro i sekretariát jako de facto řídící orgán strany,[17] když se nejdůležitější stranické a státní záležitosti projednávaly na rozšířených zasedáních skupiny (kterým předsedal Čou En-laj).[18] Během kulturní revoluce zastával radikalistické, až extrémní postoje, podporoval masové čistky (například boj proti údajným členům Lidové revoluční strany Vnitřního Mongolska),[19] podílel se na fabrikaci kauzy „jednašedesáti zrádců“.[20]

Od listopadu 1970 stál v čele skupiny ÚV pro organizaci a propagandu, ve které se soustředilo rozhodování jak o organizačních a personálních záležitostech strany, tak řešení otázek ideologie a propagandy. Kvůli vysokému věku a souvisejícímu špatnému zdraví se však každodenní řídící práce již neúčastnil a rozhodující roli ve skupině na sebe strhla Ťiang Čching se svými spojenci.[21] Po X. sjezdu roku 1973 byl opět zvolen do politbyra, jeho stálého výboru a navíc i místopředsedou ÚV KS Číny (formálně jako čtvrtý muž KS Číny po Mao Ce-tungovi, Čou En-lajovi a Wang Chung-wenovi). V prosinci 1975 zemřel.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Čou En-laj v tříčlenném stálém výboru politbyra – nejužším vedení KS Číny – odpovídal za organizaci, vojenství a bezpečnost; kandidát politbyra Ku Šun-čang byl jeho podřízeným.
  2. ↑ Ostatními členy prozatímního politbyra byli Čang Wen-tchien, Lu Fu-tchan, Čchen Jün, Li Ču-šeng, Liou Šao-čchi, Chuang Pching a Wang Čchung-žen.
  3. ↑ Ústřední bezpečnostní komise byla zřízena začátkem roku 1938, vedl ji Čou En-laj, který krátce poté odjel do Wu-chanu, vedení komise proto převzal Čang Chao a po 6. zasedání ÚV (v listopadu 1938) Kchang Šeng.[5] V říjnu 1939 byla s komisí pro práci na nepřátelském území začleněna do oddělení sociálních záležitostí ÚV.[6]

Reference

  1. ↑ a b GUO, Xuezhi. Chinas Security State : Philosophy, Evolution, and Politics. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 978-1-107-02323-9. S. 328. (anglicky) [Dále jen Guo (2012)]. 
  2. ↑ Guo, s. 311–312.
  3. ↑ GAO, Hua. How the Red Sun Rose. The Origin and Development of the Yanan Rectification Movement, 1930-1945. Hong Kong: The Chinese University of Hong Kong, 2018. 812 s. ISBN 978-962-996-822-9. S. 144. (anglicky) [Dále jen Gao (2018)]. 
  4. ↑ DILLON, Michael. Zhou Enlai. The Enigma Behind Chairman Mao. London: I.B. Tauris, 2020. ISBN 978-1-7867-3672-7. S. 144. (anglicky) [Dále jen Dillon]. 
  5. ↑ a b Guo (2012), s. 51.
  6. ↑ Guo (2012), s. 67.
  7. ↑ Gao, s. 55–56.
  8. ↑ Guo (2012), s. 55–56.
  9. ↑ a b Guo (2012), s. 332.
  10. ↑ a b Guo (2012), s. 58.
  11. ↑ Guo (2012), s. 334.
  12. ↑ Guo (2012), s. 69–70.
  13. ↑ GUO, Jian; SONG, Yongyi; ZHOU, Yuan. Historical Dictionary of the Chinese Cultural Revolution. Lanham, Maryland: The Scarecrow Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-5461-1, ISBN 0-8108-5461-9. S. 96–97. (anglicky) [Dále jen Guo (2006)]. 
  14. ↑ Guo (2006), s. xix.
  15. ↑ Guo (2006), s. 80.
  16. ↑ Guo (2006), s. 78.
  17. ↑ Guo (2006), s. 30.
  18. ↑ Guo (2006), s. 85.
  19. ↑ Guo (2006), s. 120–121.
  20. ↑ Guo (2006), s. 260–261.
  21. ↑ Guo (2006), s. 33.

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny
6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945)
politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Su Čao-čeng • Siang Jing • Cchaj Che-sen
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Li Li-san • Su Čao-čeng (zemřel v únoru 1929) • Siang Jing • Jang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929)
Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Pcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929)
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Siang Jing
kandidáti
členové stálého výboru
Sü Si-ken (od října 1930)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (do října 1930)
politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931) • Čou En-laj • Čang Kuo-tchao • Wang Ming (od února 1931)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (zatčen v září 1932) • Čchen Jü • Lu Fu-tchan
Siang Jing • Žen Pi-š’ • Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru)
kandidáti
Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931) • Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931) • Mao Ce-tung • Wang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931) • Liou Šao-čchi
prozatímní politbyro od září 1931
členové
stálý výbor
Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV) • Čang Wen-tchien • Lu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933)
Kchang Šeng • Čchen Jün • Li Ču-šeng (zatčen v červnu 1934) • Liou Šao-čchi • Chuang Pching (zatčen v prosinci 1932) • Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933)
politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934
členové
ústřední sekretariát
Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čou En-laj • Čang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935) • Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934)
od ledna 1935 i
od února 1935 i
Čang Kuo-tchao • Žen Pi-š’ • Wang Ming • Kchang Šeng • Ču Te • Mao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935) • Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934) • Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu) • Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu)
od srpna 1935 i
Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935)
od ledna 1936 i
kandidáti
Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935) • Liou Šao-čchi • Kuan Siang-jing • Teng Fa • Kchaj Feng
politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937
členové
ústřední sekretariát
sekretariát od prosince 1937
od března 1940 i
pracovní konference sekretariátu od srpna 1941
sekretariát od března 1943
Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra) • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’
Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) • Čchin Pang-sien • Siang Jing (padl v lednu 1941) • Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán) • Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940) • Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Čang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu) • Teng Fa
kandidáti
Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943) • Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu)
předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944
členové
Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ • Čou En-laj
5. politbyro ← • → 7. politbyro
7. politbyro ÚV KS Číny (červen 1945 – září 1956)
členové politbyra
členové ústředního sekretariátu
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Čou En-laj • Žen Pi-š’ (zemřel v říjnu 1950)
od října 1950 i
kandidáti ústředního sekretariátu
Čchen Jün (od října 1950 člen ústředního sekretariátu) • Pcheng Čen
Kchang Šeng • Kao Kang (sebevražda v srpnu 1954) • Tung Pi-wu • Lin Po-čchü • Čang Wen-tchien • Pcheng Te-chuaj
od dubna 1955 i
6. politbyro ← • → 8. politbyro
8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
členové politbyra
stálý výbor od září 1956
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching
od května 1958 i
Lin Piao (místopředseda ÚV)
stálý výbor od srpna 1966
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün
Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien
od května 1958 i
Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967)
od srpna 1966 i
kandidáti politbyra
Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967)
od srpna 1966 i
7. politbyro ← • → 9. politbyro
8. sekretariát ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
tajemníci sekretariátu
Teng Siao-pching (generální tajemník sekretariátu; do ledna 1967) • Pcheng Čen (do května 1966) • Wang Ťia-siang • Tchan Čen-lin • Tchan Čeng (do září 1962) • Chuang Kche-čcheng (do září 1962) • Li Süe-feng
od května 1958 i
od září 1962 i
Lu Ting-i (do srpna 1966) • Kchang Šeng • Luo Žuej-čching (do srpna 1966)
od května 1966 i
Tchao Ču (do ledna 1967) • Jie Ťien-jing
od srpna 1966 i
kandidáti sekretariátu
• → 11. sekretariát
9. politbyro ÚV KS Číny (duben 1969 – srpen 1973)
členové politbyra
stálý výbor
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV; zemřel v září 1971) • Čou En-laj • Čchen Po-ta (do září 1970) • Kchang Šeng
Jie Čchün (zemřela v září 1971) • Jie Ťien-jing • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching • Ču Te • Sü Š’-jou • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Li Cuo-pcheng (zatčen v září 1971) • Wu Fa-sien (zatčen v září 1971) • Čang Čchun-čchiao • Čchiou Chuej-cuo (zatčen v září 1971) • Jao Wen-jüan • Chuang Jung-šeng (zatčen v září 1971) • Tung Pi-wu • Sie Fu-č’ (zemřel v březnu 1972)
kandidáti politbyra
8. politbyro ← • → 10. politbyro
10. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)
členové politbyra
stálý výbor
Mao Ce-tung (předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj (místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen (místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng (místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Li Te-šeng (místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te (zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao (zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu (zemřel v dubnu 1975)
od ledna 1975 i
Teng Siao-pching (místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977)
od dubna 1976 i
Chua Kuo-feng (místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV)
Wej Kuo-čching • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching (zatčena v říjnu 1976) • Sü Š’-jou • Chua Kuo-feng (od dubna 1976 člen stálého výboru) • Ťi Teng-kchuej • Wu Te • Wang Tung-sing • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Jao Wen-jüan (zatčen v říjnu 1976)
od prosince 1973 i
Teng Siao-pching (od ledna 1975 člen stálého výboru)
od ledna 1975 i
Li Te-šeng (do ledna 1975 místopředseda ÚV a člen stálého výboru)
kandidáti politbyra
9. politbyro ← • → 11. politbyro
Stranická škola ústředního výboru Komunistické strany Číny
ředitel
Li Wej-chan (1933–1935) • Tung Pi-wu (1935–1937) • Li Wej-chan (1937–1938) • Kchang Šeng (1938–1939) • Teng Fa (1939–1942) • Mao Ce-tung (1942–1947) • Liou Šao-čchi (1948–1953) • Kchaj Feng (1953–1954) • Li Čuo-žan (1954–1955) • Jang Sien-čen (1955–1961) • Wang Cchung-wu (1961–1963) • Lin Feng (1963–1966) • škola zrušena (1966–1977) • Chua Kuo-feng (1977–1982) • Wang Čen (1982–1987) • Kao Jang (1987–1989) • Čchiao Š’ (1989–1993) • Chu Ťin-tchao (1993–2002) • Ceng Čching-chung (2002–2007) • Si Ťin-pching (2007–2013) • Liou Jün-šan (2013–2017) • Čchen Si (2017– )
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Představitelé Šan-tungu po roce 1949
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Kchang Šeng (1949) • Fu Čchiou-tchao (1949–1950) • Siang Ming (1950–1954) • Šu Tchung (1954–1960) • Ceng Si-šeng (1960–1961) • Tchan Čchi-lung (1961–1967) • Wang Siao-jü (1967–1971) • Jang Te-č’ (1971–1974) • Paj Žu-ping (1974–1982) • Su I-žan (1982–1985) • Liang Pu-tching (1985–1988) • Ťiang Čchun-jün (1988–1994) • Čao Č’-chao (1994–1997) • Wu Kuan-čeng (1997–2002) • Čang Kao-li (2002–2007) • Li Ťien-kuo (2007–2008) • Ťiang I-kchang (2008–2017) • Liou Ťia-i (2017–2021) • Li Kan-ťie (2021–2022) • Lin Wu (2022– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Čao Lin (1979–1983) • Čchin Che-čen (1983–1985) • Li Čen (1985–1996) • Čao Č’-chao (1996–2002) • Chan Si-kchaj (2002–2003) • Čang Kao-li (2003–2008) • Li Ťien-kuo (2008–2009) • Ťiang I-kchang (2009–2017) • Liou Ťia-i (2017–2021) • Li Kan-ťie (2021–2023) • Lin Wu (2023– )
guvernéři
Kchang Šeng (1949–1955) • Čao Ťien-min (1955–1958) • Tchan Čchi-lung (1958–1963) • Paj Žu-ping (1963–1967) • Wang Siao-jü (1967–1969) • Jang Te-č’ (1971–1974) • Paj Žu-ping (1974–1979) • Su I-žan (1979–1982) • Liang Pu-tching (1982–1985) • Li Čchang-an (1985–1987) • Ťiang Čchun-jün (1987–1989) • Čao Č’-chao (1989–1995) • Li Čchun-tching (1995–2001) • Čang Kao-li (2001–2003) • Chan Jü-čchün (2003–2007) • Ťiang Ta-ming (2007–2013) • Kuo Šu-čching (2013–2017) • Kung Čeng (2017–2020) • Li Kan-ťie (2020–2021) • Čou Naj-siang (2021– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Tchan Čchi-lung (1955–1966) • Paj Žu-ping (1977–1979) • Čao Lin (1979) • Kao Kche-tching (1979–1983) • Li C’-čchao (1983–1993) • Lu Mao-ceng (1993–1998) • Chan Si-kchaj (1998–2002) • Wu Aj-jing (2002–2004) • Sun Šu-i (2004–2010) • Liou Wej (2010–2018) • Fu Č’-fang (2018–2022) • Ke Chuej-ťün (2022– )

Read other articles:

Sely Martini

Artikel ini sebatang kara, artinya tidak ada artikel lain yang memiliki pranala balik ke halaman ini.Bantulah menambah pranala ke artikel ini dari artikel yang berhubungan atau coba peralatan pencari pranala.Tag ini diberikan pada Februari 2023. Sely Martini (Lahir di Bandung, 31 Maret 1978)[1] merupakan seorang Sarjana Teknik di Perencanaan Wilayah dan Kota dari Institut Teknologi Bandung. Ia kemudian meneruskan pendidikannya untuk meraih gelar Master of Science on Regional Developme...

 

Aldila Sutjiadi

Aldila SutjiadiAldila Sutjiadi pada tahun 2019Kebangsaan IndonesiaTempat tinggalJakarta, IndonesiaLahir2 Mei 1995 (umur 28)Jakarta, IndonesiaTinggi170 cm (5 ft 7 in)Memulai pro2010Tipe pemainKananKampusUniversitas KentuckyTotal hadiah$130.333TunggalRekor (M–K)131–84 (60.93%)Gelar1 ITFPeringkat tertinggiNo. 344 (24 Mei 2021)Peringkat saat iniNo. 464 (15 Agustus 2022)GandaRekor (M–K)145–70 (67.44%)Gelar3 WTA, 15 ITFPeringkat tertinggiNo. 30 (13 April 2023)Pering...

 

Alfred Moisiu

Alfred Spiro Moisiu Presiden Albania ke-4Masa jabatan24 Juli 2002 – 23 Juli 2007 PendahuluRexhep MeidaniPenggantiBamir Topi Informasi pribadiLahir1 Desember 1929 (umur 94)Shkodër, AlbaniaKebangsaanAlbaniaPartai politikNon-partaiSuami/istriMilica MoisiuProfesiMiliterSunting kotak info • L • B Alfred Moisiu (lahir 1 Desember 1929, di Shkoder, Albania) adalah Presiden Albania dari 24 Juli 2002 hingga 23 Juli 2007. Keluarga Ayah dari Alfred Moisiu bernama Spiro Mois...

Guerre civile chinoise

Guerre civile chinoise Informations générales Date 12 avril 1927 – 1er octobre 1949 (ou 7 août 1950)Trêve globale entre décembre 1936 et septembre 1945. La guerre ouverte recommence au printemps 1946. Lieu Chine Casus belli Massacre de Shanghai Issue Victoire des communistes Changements territoriaux La république populaire de Chine domine l'ensemble de la Chine continentale. La république de Chine garde le contrôle de Taïwan. Belligérants 1927-37 Kuomintang (1927-1949) Répu...

 

Mayerfas

Mayerfas Duta Besar Indonesia untuk BelandaPetahanaMulai menjabat 14 September 2020PresidenJoko Widodo PendahuluI Gusti Agung Wesaka PujaPenggantiPetahanaSekretaris Jenderal Kementerian Luar NegeriMasa jabatan24 Mei 2017 – 2020PresidenJoko Widodo PendahuluYohanes K. LegowoPenggantiPetahanaDuta Besar Indonesia untuk VietnamMasa jabatan21 Desember 2011 – 23 December 2015PresidenJoko Widodo PenggantiIbnu Hadi Informasi pribadiLahir10 Mei 1960 (umur 63)Padangpanjang...

 

All About Love (film 2010)

All About Love得閒炒飯SutradaraAnn HuiProduserAnn HuiWong JingDitulis olehElsa ChanSkenarioYang Yee-ShanPemeranSandra NgVivian ChowPenyuntingChan Chi WaiKong Chi LeungTanggal rilis26 Agustus 2010 (2010-08-26)Durasi105 menitNegara Hong KongBahasaKantonis All About Love (得閒炒飯) adalah sebuah film drama-komedi Hong Kong tahun 2010. Film ini disutradarai oleh Ann Hui dengan naskah tulisan Elsa Chan. Film ini dibintangi Sandra Ng, Vivian Chow, Cheung Siu-Fai, William Chan, dan masi...

Etty Sunarti Nuay

Etty Sunarti NuayLahir5 Februari 1947 (umur 77)Bukittinggi, Sumatera BaratKebangsaanIndonesiaAlmamaterInstitut Teknologi BandungPekerjaanGeolog, profesionalDikenal atasPresdir/CEO Easco PetroleumSuami/istriNuay Sutan MaradjoAnakWahyu MaulanaAnnisa Fabiola (almh.) Ir. Hj. Etty Sunarti Nuay (lahir 5 Februari 1947) adalah seorang profesional dan ahli geologi (geolog) wanita pertama Indonesia. Ia pernah menjabat sebagai presiden direktur/CEO pada sebuah perusahaan minyak dan gas milik pengu...

 

Critique du programme de Gotha

Si ce bandeau n'est plus pertinent, retirez-le. Cliquez ici pour en savoir plus. Cet article sur la philosophie doit être recyclé (avril 2009). Une réorganisation et une clarification du contenu paraissent nécessaires. Améliorez-le, discutez des points à améliorer ou précisez les sections à recycler en utilisant {{section à recycler}}. Karl Marx (1818-1883), philosophe et homme politique allemand. La Critique du programme de Gotha est un texte écrit par Karl Marx en 1875 à la vei...

 

Синелобый амазон

Синелобый амазон Научная классификация Домен:ЭукариотыЦарство:ЖивотныеПодцарство:ЭуметазоиБез ранга:Двусторонне-симметричныеБез ранга:ВторичноротыеТип:ХордовыеПодтип:ПозвоночныеИнфратип:ЧелюстноротыеНадкласс:ЧетвероногиеКлада:АмниотыКлада:ЗавропсидыКласс:Пт�...

Puri Jagannadh

Ini adalah nama Telugu; marganya adalah Petla. Puri Jagannadh(పూరి జగన్నాధ్)LahirPuri Jagannadh28 September 1966 (umur 57)Kothapalli[perlu disambiguasi], Andhra Pradesh, India[1]Tempat tinggalHyderabad, Telangana, IndiaNama lainJaganPekerjaanSutradara, Produser, Penulis naskah, Pemeran, Penulis ceritaTahun aktif2000–sekarangSuami/istriLavanyaAnak3KerabatSairam Shankar (saudara)Situs webpurijagan.com Puri Jagannadh[2] (lahir 28 S...

 

Flavius Claudius Julianus

Flavius Claudius Julianus Nama dalam bahasa asli(la) Flavius Claudius Iulianus BiografiKelahiran17 November 331 Konstantinopel Kematian26 Juni 363 (31 tahun)Mesopotamia Penyebab kematianTerbunuh dalam tugas Tempat pemakamanTarsus Galat: Kedua parameter tahun harus terisi! Konsul Romawi 363 – Juni 363 (kematian) Bersama dengan: Flavius Sallustius Tribunicia potestas Februari 360 –  (masa kerja) Pontifex Maximus Februari 360 – Juni 363 Augustus Februari 360 �...

 

Mora knife

Morakniv Basic 511 Carbon Steel Classic style Mora knife Modern Mora knives are often used in construction work A mora knife (Swedish: Morakniv) is a small sheath knife. It is a fixed blade knife, with or without a finger guard. The term originates from knives manufactured by the cutleries in Mora, Dalarna.[1] In Sweden and Finland, Mora knives are extensively used in construction and in industry as general-purpose tools. Mora knives are also used by all Scandinavian armies as an ever...

Francavilla Calcio 1927

Disambiguazione – Se stai cercando altri significati, vedi Francavilla Calcio. Questa voce o sezione sull'argomento società calcistiche è ritenuta da controllare. Motivo: Sono stati sollevati gravi dubbi sui contenuti della storia recente Partecipa alla discussione e/o correggi la voce. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. A.S.D. Francavilla Calcio 1927Calcio Villa Segni distintiviUniformi di gara Casa Trasferta Colori sociali Giallo, rosso Dati societariCittàFrancavil...

 

Working Waterfront Maritime Museum

This article relies excessively on references to primary sources. Please improve this article by adding secondary or tertiary sources. Find sources: Working Waterfront Maritime Museum – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (April 2010) (Learn how and when to remove this message) The Working Waterfront Maritime Museum is a Maritime Museum located in Tacoma, Washington, USA. The museum sits on the Thea Foss Waterway. Along with the Discovery Wharf...

 

Paradorn Srichaphan

Thai tennis player (born 1979) Paradorn Srichaphanภราดร ศรีชาพันธุ์Country (sports) ThailandResidenceBangkok, ThailandBorn (1979-06-14) 14 June 1979 (age 44)Khon Kaen, ThailandHeight1.85 m (6 ft 1 in)Turned pro1997Retired2010PlaysRight-handed (one-handed backhand)Prize money$3,459,655SinglesCareer record239–193 (55.3%)Career titles5Highest rankingNo. 9 (12 May 2003)Grand Slam singles resultsAustralian Ope...

2019 Indianapolis Colts season

67th season in franchise history 2019 Indianapolis Colts seasonOwnerJim IrsayGeneral managerChris BallardHead coachFrank ReichHome fieldLucas Oil StadiumResultsRecord7–9Division place3rd AFC SouthPlayoff finishDid not qualifyPro BowlersOLB Shaquille LeonardG Quenton Nelson C Ryan Kelly TE Jack DoyleAP All-ProsG Quenton Nelson (1st team)LB Shaquille Leonard (2nd team)Uniform ← 2018 Colts seasons 2020 → The 2019 season was the Indianapolis Colts' 67th in the Nationa...

 

Colne

For other uses, see Colne (disambiguation). Human settlement in EnglandColneColne, with its town hall on the horizonColneShown within Pendle BoroughShow map of the Borough of PendleColneLocation within LancashireShow map of LancashirePopulation17,855 (2011 Census)[1]OS grid referenceSD884399Civil parishColneDistrictPendleShire countyLancashireRegionNorth WestCountryEnglandSovereign stateUnited KingdomPost townCOLNEPostcode districtBB8Dialling code012...

 

Royal Edinburgh Military Tattoo

Annual series of military tattoos The 2010 Edinburgh Military Tattoo The Royal Edinburgh Military Tattoo is an annual series of military tattoos performed by British Armed Forces, Commonwealth and international military bands, and artistic performance teams on the Esplanade of Edinburgh Castle in the capital of Scotland. The event is held each August as one of the Edinburgh Festivals. History and etymology Etymology The 2022 Edinburgh Military Tattoo pipes and drums The term tattoo derives fr...

Cerrado

Tropical savanna ecoregion of Brazil CerradoVegetation in Pirineus State Park, GoiásMap of the Cerrado ecoregion as delineated by the World Wide Fund for Nature.EcologyRealmNeotropicalBiometropical and subtropical grasslands, savannas, and shrublandsBorders List Alto Paraná Atlantic forestsAraucaria moist forestsBahia interior forestsAtlantic dry forestsCaatingaChiquitano dry forestsHumid ChacoMaranhão Babaçu forestsMato Grosso tropical dry forestsPantanal GeographyArea1,910,037 km2 ...

 

Kapıkule

Place in Marmara Region, TurkeyKapıkuleKapıkule Border Crossing Turkey to Bulgaria on the state road D-100KapıkuleLocation of Kapıkule in TurkeyShow map of TurkeyKapıkuleKapıkule (Marmara)Show map of MarmaraCoordinates: 41°42′28.6″N 26°23′31.1″E / 41.707944°N 26.391972°E / 41.707944; 26.391972Country TurkeyRegionMarmara RegionProvinceEdirneDistrictEdirneTime zoneUTC+3 (TRT)Postal code22770Area code0284 Kapıkule is the name of the Turkish border ...