PROFILPELAJAR.COM

Hřib červený
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Pododdělení	Agaricomycotina;
Třída	Agaricomycetes;
Řád	hřibotvaré (Boletales);
Čeleď	hřibovité (Boletaceae);
Rod	hřib (Hortiboletus);
Binomické jméno
	Hortiboletus rubellus; (Krombh.) Simonini, Vizzini et Gelardi 2015
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib červený (Hortiboletus rubellus (Krombh.) Simonini, Vizzini et Gelardi 2015) je méně běžná teplomilná houba z čeledi hřibovitých. Prosperuje i v lokalitách ovlivněných činností člověka a v důsledku variabilního zbarvení může být snadno zaměněn s několika příbuznými druhy.^[1]

Synonyma

Boletus rubellus Krombh.^[1] 1836
Boletus versicolor Rostk.^[2] 1844
Xerocomellus rubellus (Krombh.) Šutara^[1] 2008
Xerocomus rubellus (Krombh.) Quél.^[1] 1896
Xerocomus versicolor (Rostk.) Gilbert^[3] 1931

hřib červený^[1]
hřib různobarevný^[3]
suchohřib červený^[1]
suchohřib pestrý
poddoubník červený

Taxonomie

V současnosti je hřib červený klasifikován jako samostatný druh. Dříve byl ale některými mykology považován za poddruh^[3] nebo formu hřibu žlutomasého - babky (Xerocomellus chrysenteron).

Vzhled

Makroskopický

Klobouk dosahuje 35-65 (až 90) milimetrů. V mládí je sytě, živě až tmavě červený, postupně - především na světlejších stanovištích - bledne až do pleťových odstínů. Povrch má v mládí sametový, později plstnatý až krupičkatý.^[1]

Rourky a póry jsou v mládí světle až sytě žluté, později se barví do žlutoolivova.^[1]

Třeň může být ve spodní části zesílený, zbarvený bývá načervenale, někdy až červeně, nahoře světleji - do žluta nebo žlutooranžova.^[1]

Dužnina poškození modrá až zelená, zejména v případě starších plodnic. Je měkká, nakyslé chuti a snadno hnije.^[4] Voní nenápadně.^[4] Houba je jedlá, ale kvalitativně na nízké úrovni - srovnatelná se zástupci skupiny babek.

Mikroskopický

Výtrusný prach je hnědoolivový, medově hnědé spory dosahují 9 - 14 × 5 - 6 μm.^[4]

Výskyt

Hřib červený je v některých krajích vzácný, v jiných hojný. Jde o teplomilný druh, který se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, případně na stanovištích ovlivněných činností člověka, jako jsou návsi, parky a hráze rybníků. Preferuje duby a lípy, fruktifikuje od července do října.

Rozšíření

Roste v Evropě, Severní Americe (USA) a v Austrálii (Nový Zéland). Z evropských zemí to jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Estonsko, Francie, Gibraltar, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.^[5]

V rámci chráněných území České republiky je hřib červený známý mimo jiné na následujících lokalitách:

Záměna

Plodnice, které nejsou vybarvené sytě červeně, mohou být zaměněny za:

hřib Engelův (Hortiboletus engelii) - báze třeně se na řezu zbarvuje oranžovočerveně
hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus) - preferuje výrazně vlhká stanoviště, báze třeně na řezu výrazně modrá
hřib meruňkový (Rheubarbariboletus armeniacus)
hřib Markův (Xerocomellus marekii)
hřib políčkatý (Xerocomellus cisalpinus) - vzácný druh, klobouk bez červeného zbarvení, báze třeně výrazně modrá

Obecně se od nich odlišuje obvykle nepopraskanou pokožkou klobouku. Určení se provádí mikroskopicky - hřib červený má užší hyfy pokožky klobouku.^[1]

Ochrana

Hřib červený je sice jedlý (kvalitativně dosahuje nízké úrovně podobně jako hřib žlutomasý, snadno plesniví), ale s ohledem na rozšíření by neměl být sbírán ke konzumním účelům.^[8]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib červený, s. 218.
↑ DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb zrnitohlúbikový odfarbený, s. 416. (slovensky)
↑ ^a ^b ^c PILÁT, Albert. Naše houby. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Brázda, 1952. 335 s. Kapitola babka.
↑ ^a ^b ^c DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Suchohríb karmínový, s. 149. (slovensky)
↑ Boletus rubellus [online]. Gwannon.com [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ DECKEROVÁ, Helena. Vyšší houby (makromycety) PP Hraniční meandry Odry. Časopis obyvatel Horní Odry. 2006, čís. 1, s. 33–34. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-12. Archivováno 12. 9. 2014 na Wayback Machine.
↑ BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1996. S. 35–58.
↑ HLAVÁČEK, Jiří. Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales). In: HLAVÁČEK, Jiří; SMOTLACHA, Miroslav. Mykologický sborník (Časopis českých a slovenských houbařů). Praha: Česká mykologická společnost, 2000. ISSN 0374-9438. Kapitola Boletus rubellus Krombholz, hřib červený, s. 4.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib červený na Wikimedia Commons
Galerie hřib červený na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo červený ve Wikislovníku
Taxon Xerocomellus rubellus ve Wikidruzích
BioLib.cz – Xerocomellus rubellus (hřib červený) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[hh-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib červený, s. 218.

[derliz-2] DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb zrnitohlúbikový odfarbený, s. 416. (slovensky)

[pilat1-3] PILÁT, Albert. Naše houby. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Brázda, 1952. 335 s. Kapitola babka.

[derpil-4] DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Suchohríb karmínový, s. 149. (slovensky)

[gw-5] Boletus rubellus [online]. Gwannon.com [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[poodri-6] DECKEROVÁ, Helena. Vyšší houby (makromycety) PP Hraniční meandry Odry. Časopis obyvatel Horní Odry. 2006, čís. 1, s. 33–34. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-12. Archivováno 12. 9. 2014 na Wayback Machine.

[jcm-7] BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1996. S. 35–58.

[cch2000-8] HLAVÁČEK, Jiří. Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales). In: HLAVÁČEK, Jiří; SMOTLACHA, Miroslav. Mykologický sborník (Časopis českých a slovenských houbařů). Praha: Česká mykologická společnost, 2000. ISSN 0374-9438. Kapitola Boletus rubellus Krombholz, hřib červený, s. 4.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]