PROFILPELAJAR.COM

Existuje mnoho standardních formátů papíru. Některé jsou standardizovány nějakou mezinárodní organizací, jiné jsou jen standardem de facto.

ISO 216, DIN 476

Nejběžnější formáty papíru v Česku i jinde ve světě, s výjimkou USA, Kanady, Mexika a některých jihoamerických zemí, splňují mezinárodní standard ISO 216. Tento standard byl původně (roku 1922) přijat v Německu jako DIN 476 (ovšem některé z formátů byly definovány už za francouzské revoluce v rámci přechodu na metrický systém, tyto formáty však časem upadly v zapomnění). Československo přijalo tento standard v roce 1953. Dnes platí v Česku norma „ČSN EN ISO 216“, která tyto formáty přejímá.^[1]

Rozměry papíru podle ISO/DIN (v mm)
	A	B	C	D	E
0	841 × 1189	1000 × 1414	917 × 1297
1	594 × 841	707 × 1000	648 × 917	545 × 771
2	420 × 594	500 × 707	458 × 648	385 × 545
3	297 × 420	353 × 500	324 × 458	272 × 385	400 × 560
4	210 × 297	250 × 353	229 × 324	192 × 272	280 × 400
5	148 × 210	176 × 250	162 × 229	136 × 192	200 × 280
6	105 × 148	125 × 176	114 × 162	96 × 136	140 × 200
7	74 × 105	88 × 125	81 × 114	68 × 96
8	52 × 74	62 × 88	57 × 81
9	37 × 52	44 × 62	40 × 57
10	26 × 37	31 × 44	28 × 40

Systém těchto formátů vymyslel Georg Christoph Lichtenberg.

Poměr stran 1:√2 je označován jako „Brána harmonie“.^[2] Poměr délek stran je zachován při každém přeložení delší strany archu na polovinu.

Označení formátu sestává z písmene následovaného číslem, např. A4. Standardy definují tři nejdůležitější řady formátů: A, B, C. Z nich je řada A základní; řada B je rozšiřující, pro případy, kdy formáty řady A nevyhovují; řada C je navržena pro obálky. Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry směrem dolů, neboť při řezání papíru není možný velikostní přebytek.

Rozměry formátů papíru vychází z oříznutého snímku, který především u technických výkresů vznikal kopírováním oříznutého originálu.

Oříznutý originál, nakreslený na pauzovacím papíru, míval okraje polepeny neprůhlednou zpevňovací páskou. Šířka pásky byla 5 mm. Proto má oříznutý originál rozměr stran delší o 2 x 5 mm = 10 mm. Tento okraj nebyl kopírován na oříznutý snímek.

Kreslicí list býval buď předtištěn na papír, nebo byl vytvářen na kreslicím prkně z dlouhé role papíru o šířce cca 1m. Rozměry kreslicího listu byly stanoveny především jako minimální, aby kreslicí list bylo možnou pevnit na plochu kreslicího prkna a potom ostřihnout na rozměr originálu.

Řada A

Řada A má poměr délek stran oříznutého snímku 1:√2 (tj. přibližně 1:1,414). Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry dolů. Základní formát A0 je definován stranami oříznutého snímku 1189 x 841 mm a plochou 1 m². Další formáty této řady (A1, A2, A3, …) vznikají postupným půlením delší strany. Nejčastěji používaný formát A4 má rozměry 210 × 297 mm.

Formáty řady A se využívají např. v následujících případech^[3]:

A0, A1 - plakáty, mapy a technické plány,

A1, A2 - kalendáře, flipcharty, balicí papír,

A2, A3 - diagramy, mapy a kresby,

A4 - běžný tisk, kancelářské využití, časopisy,

A5 - školní sešity,

A6 - pohlednice a poznámkové bloky.

Použití řady A pro technické výkresy

Technické výkresy mají formát A0 až A4. Formát A5 není doporučen k použití. Menší formáty výkresů nejsou použitelné, protože se na ně nevejde rohové razítko. Všechny formáty jsou ležaté s výjimkou A4, který je stojatý. Rozměry jsou definovány pro Oříznutý snímek. Oříznutý originál má rozměry větší o 10 mm (tj. okraje šířky 5 mm). Kreslicí list originálu mívá rozměry větší o dalších 30 mm (přibližně). Kreslící plocha bývá 10 mm od okraje oříznutého snímku.

V některých případech jsou používány "Prodloužené formáty" velikosti A0 až A3.

Řada B

Řada B má poměr délek stran oříznutého snímku 1:√2 (tj. přibližně 1:1,414). Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry dolů. Základní formát B0 je definován stranami oříznutého snímku 1414 x 1000 mm a plochou 1,414 m². Další formáty této řady (B1, B2, B3, …) vznikají postupným půlením delší strany. Všechny formáty jsou ležaté s výjimkou B4, který je stojatý. Často používaný formát B4 má rozměry 250 × 353 mm.

(V Japonsku definuje místní norma JIS P 0138-61 nestandardní řadu B, ve světě označovanou jako JIS B nebo JB, u které jsou rozměry dány aritmetickým průměrem místo geometrického.)

Řada C

Obdobně jsou formáty řady C dány geometrickým průměrem rozměrů příslušných formátů řad A a B (např. formát C4 je průměrem formátů A4 a B4). Formáty řady C se používají hlavně pro obálky, neboť jsou vždy o něco málo větší než odpovídající formát řady A (např. papír formátu A4 se vejde do obálky formátu C4).

Ve standardu ISO 216 má největší formát řady číslo 0, větší formáty nejsou definovány. V normě DIN 476 však existují také větší formáty, označené násobnou číslicí na začátku, např. 2A0 je dvojnásobek formátu A0 apod.

Řada D

Původní německá norma DIN 476 definovala také řadu D, jejíž formáty mají rozměry dané geometrickým průměrem rozměrů dvou po sobě jdoucích formátů řady C (např. formát D3 je průměrem formátů C3 a C4).

Poštovní razítko z roku 1934 vyzývající k používání standardizovaných formátů.

Obálky (ISO 269, DIN 678)

Pro obálky definuje mezinárodní norma ISO 269 (odpovídající německé normě DIN 678; v ČR převzata jako „ČSN ISO 269“) používání následujících formátů:

Rozměry obálek podle ISO/DIN (v mm)
Formát	Velikost (š × v)	Formát obsahu
DL	220 × 110	vejde se do ní 1/3 A4 (dvakrát souběžně přehnutá A4, na třetiny)
C7/C6	162 x 81	vejde se do ní 1/3 A5 (dvakrát souběžně přehnutá A5, na třetiny)
C6	162 × 114	vejde se do ní A6 (dvakrát kolmo přehnutá A4, na čtvrtiny)
C6/C5	229 × 114	vejde se do ní 1/3 A4 (dvakrát souběžně přehnutá A4, na třetiny), jako DL, ale větší o okraje
C5	229 × 162	vejde se do ní A5 (jednou přehnutá A4, na poloviny)
C4	324 × 229	vejde se do ní A4
C3	458 × 324	vejde se do ní A3
B6	176 × 125	vejde se do ní obálka formátu C6
B5	250 × 176	vejde se do ní obálka formátu C5
B4	353 × 250	vejde se do ní obálka formátu C4

Formáty používané v USA a Kanadě

V USA, Kanadě a některých dalších zemích se mezinárodní formáty příliš nepoužívají (možná v souvislosti s nepřijetím metrického systému ^[zdroj?]). Místo toho se formáty popisují přímo svou velikostí v palcích (in) nebo standardním označením podle následující tabulky:

Název	Velikost (in)	Velikost (mm)	Poměr stran
Quarto	10 × 8	254,0 × 203,2	1,25
Foolscap	13 × 8	330,2 × 203,2	1,63
Letter	8½ × 11	215,9 × 279,4	1,29
—	8 × 10½	203,2 × 266,7	1,31
Legal	8½ × 14	215,9 × 355,6	1,65
Ledger / Tabloid	11 × 17	279,4 × 431,8	1,55
Executive	7¼ × 10½	184,15 × 266,7	1,45
Post	15½ × 19¼	393,7 × 488,95	1,24
Crown	15 × 20	381,0 × 508,0	1,33
Large post	16½ × 21	419,1 × 533,4	1,28
Demy	17½ × 22½	444,5 × 571,5	1,29
Medium	18 × 23	457,2 × 584,2	1,28
Royal	20 × 25	508,0 × 635,0	1,25
Elephant	23 × 28	584,2 × 711,2	1,22
Double Demy	23½ × 35	596,9 × 889,0	1,49
Quad Demy	35 × 45	889,0 × 1143,0	1,29
STMT	5½ x 8½	139,7 × 215,9	1,55
A	8½ × 11	215,9 × 279,4	1,29
B	11 × 17	279,4 × 431,8	1,55
C	17 × 22	431,8 × 558,8	1,29
D	22 × 34	558,8 × 863,6	1,55
E	34 × 44	863,6 × 1117,6	1,29

Reference

↑ ČSN EN ISO 216. Psací papír a některé druhy tiskovin – Čisté formáty – Řady A a B, a označování směru výroby Praha: Český normalizační institut, 2008. 12 s
↑ KOTKOVÁ, Kateřina. Zlatý řez (diplomová práce) [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2008 [cit. 2008-11-24]. Dostupné online.
↑ Formáty papíru a jejich rozměry - A1,A2,A3 aj. | PREMO. www.premocz.eu [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.