Falcon Heavy je nosná raketa americké soukromé společnosti SpaceX. Falcon Heavy je druhá nejsilnější orbitální raketa současnosti za nejsilnější raketou SLS. Má dvakrát vyšší tah než raketa Delta IV Heavy, které od ukončení ruského programu Eněrgija toto prvenství patřilo. Raketa je schopná dopravit až 64 tun na nízkou orbitu Země, až šestnáct tun na translunární dráhu a až čtrnáct tun na přechodovou dráhu k Marsu. První zkušební start proběhl 6. února 2018. Jedná se o derivát předchozího nosného zařízení této společnosti, rakety Falcon 9.
Raketa se skládá z jádra (prvního neboli centrálního stupně) tvořeného konstrukčně zesílenou raketou Falcon 9 a ze dvou pomocných stupňů, které jsou modifikovanými prvními stupni Falconu 9.[1] První stupeň i pomocné stupně jsou plně navrženy k autonomnímu vertikálnímu přistání po splněné misi – oba pomocné stupně přistávají na zemi, zatímco první stupeň přistává na oceánské plošině. Jedná se o technologii používanou raketami Falcon 9.
Koncept
V podstatě se jedná o tři první stupně Falconu 9 smontované k sobě. Při startu disponuje 27 motory Merlin ve verzi 1D. Po startu všechny stupně pracují na plný výkon, ale brzy centrální stupeň sníží svůj výkon, čímž šetří palivo. Po několika minutách se boční, pomocné, stupně odpojí a první stupeň opět zvýší svůj výkon, dokud nedojde k vyčerpání paliva a následnému odpojení a spuštění druhého stupně. Kromě druhého stupně jsou všechny stupně schopny opětovného přistání. Boční stupně přistávají na pevnině, první stupeň pak na autonomní přistávací plošině ASDS, neboť poletí o dost dál a dosáhne mnohem vyšší rychlosti.
Falcon Heavy měl původně využívat tzv. crossfeed, což je způsob distribuce paliva napříč raketovými stupni během letu. Výsledkem měla být vyšší efektivita a nosnost. Jedná se však o technicky náročné řešení, které dosud nikdo v praxi nevyvinul. SpaceX od tohoto záměru nakonec upustilo s tím, že když to bude v budoucnu potřeba, vrátí se k němu.
Při prvním letu byl pod aerodynamickým krytem jako jediný náklad na speciálním podstavci, který nese mimo jiné plaketu se jmény 6000 zaměstnanců SpaceX, umístěn automobil Tesla Roadster Elona Muska. V autě sedí Starman: figurína oblečená do skafandru vyvinutém SpaceX, na palubní desce je maličký Roadster ve kterém sedí maličký Starman a na informačním panelu je nápis "Don't Panic!" ("Nepropadejte panice!") – hláška z knihy Stopařův průvodce po Galaxii, jejíž výtisk je, spolu s ručníkem (další odkaz na tuto knihu), v palubní přihrádce. V té je k tomu umístěn datový nosič se sérií knih Nadace od Isaaca Asimova. Musk svoje auto k tomuto účelu použil hlavně z důvodu reklamy a nutnosti naložit alespoň nějaký náklad. Automobil během letu přehrával skladbu Space Oddity, odhození aerodynamického krytu bylo provázeno skladbou Life on Mars?, obě od Davida Bowieho. Plánovaná orbita Tesla Roadsteru byla kolem Slunce s aféliem u orbity Marsu. Této orbity by měla raketa dosáhnout pomocí Hohmannovy elipsy, čímž SpaceX prokáže schopnost Falconu Heavy dosáhnout orbity Marsu, k čemuž ovšem vzhledem k absenci systémů pro korekci trajektorie a komunikaci na druhém stupni při inauguračním letu nemůže dojít. Konečná eliptická orbita měla být díky nadbytku paliva afélium v pásu asteroidů poblíž orbity trpasličí planety Ceres. Skutečná orbita se podobá té původně plánované s aféliem u orbity Marsu.[2]
První statický zážeh všech 27 motorů Merlin byl po několika odkladech proveden 24. ledna 2018.
První let se uskutečnil 6. února 2018. Raketa měla odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve 13:30 místního času (19:30 SEČ), kvůli větru se však start odložil na 15:45 místního času. (21:45 SEČ).
V 15:45 místního času raketa úspěšně vzlétla a po 8 minutách se úspěšně vrátily a přistály pomocné stupně. Prvnímu stupni se kvůli nedostatku zápalné směsi TEA-TEB, která se v komoře míchá s palivem a okysličovadlem, nepodařilo znovu zažehnout dva ze tří motorů pro přistávací manévr. Kvůli tomu nedokázal přistát na připravené plovoucí plošině a zřítil se rychlostí 480 km/h do oceánu, zhruba 100 m od plošiny.[3][4]
První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster.[7] Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2)
První komerční zakázka pro Falcon Heavy. Komunikační satelit Saúdské Arábie mířící na geostacionární dráhu. Centrální stupeň se ale nepodařilo v pořádku dopravit na pevninu, když se kvůli vysokým vlnám na oceánské plošině převrátil.
V rámci programu STP amerického vojenského letectva bylo vyneseno 24 vojenských a výzkumných satelitů. Při této misi se také poprvé povedlo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu
Celkem 50. start rakety z rodiny Falcon v roce 2022. Centrální stupeň byl jednoúčelový, po uvolnění nákladu a vyčerpání paliva volně dopadl do Atlantiku. Utajovaný náklad amerického letectva o hmotnosti ~3 750 kg byl označen jako Shepherd Demonstration for the Space Force a měl "otestovat nové technologie pro zvýšení bezpečnosti a odpovědnosti při setkávání a přibližování".[10] Vynesen byl také sekundární nosič LDPE-2 s několika satelity (Tetra-1, Alpine, LINUSS A1 a A2), které po startu umístil na jejich dráhy.
První ze tří geostacionárních spojovacích satelitů ViaSat-3 využívajících elektrický pohon, doplněná o dva menší satelity. Přímé vynesení na geostacionární dráhu si vyžádalo využití bočních stupňů bez možnosti přistání pro další použití, šlo tak o první misi, kde byly všechny tři první stupně spotřebovány. K opakovanému použití ale byly určeny obě poloviny horní kapotáže, které byly vyzvednuty 2000 km od místa startu..
Od roku 2027 se má podílet na vynesení prvních modulů pro kosmickou stanici Gateway a kosmické lodi Dragon XL která bude stanici zásobovat.[20]
Galerie
Znak Falconu Heavy
Boční stupně Falconu Heavy přistávají na LZ-1 a LZ-2.
Tesla Roadster, kterou vypustil Falcon Heavy při svém prvním startu.
Start Falconu Heavy
Start Falconu Heavy
Start Falconu Heavy
Falcon Heavy před startem
Start Falconu Heavy
Odkazy
Poznámky
↑Pokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen.
↑ Interactive Animation of Tesla Roadster Trajectory. www.heavens-above.com [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online.
↑ Nejsilnější raketa odstartovala. Centrální část nosiče se zřítila do oceánu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-06 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
↑ Centrální část nosiče Falcon Heavy se zřítila do Atlantiku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-02-07 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
↑MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru. Twitter [online]. 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Stephen Clark na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
↑GEBHARDT, Chris. SpaceX Falcon Heavy launches USSF-67 from 39A [online]. 2023-01-15 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑BERGER, Eric. In a consequential decision, Air Force picks its rockets for mid-2020s launches. Ars Technica [online]. 2020-08-07 [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑DAVENPORT, Justin. ViaSat-3 Americas launches on expendable Falcon Heavy [online]. 2023-04-30 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑ATKINSON, Ian. Falcon Heavy launches largest ever geostationary satellite [online]. 2023-07-26 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑DINNER, Josh. SpaceX Falcon Heavy rocket launches NASA's Psyche probe to bizarre metal asteroid (video). Space.com [online]. 2023-10-13 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑NEWS, Mirage. NASA Awards Launch Services Contract for Psyche Mission. Mirage News [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑CLARK, Stephen. NASA launches mission to explore the frozen frontier of Jupiter’s moon Europa. Ars Technica [online]. 2024-10-15 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑BEIL, Adrian. The @FAANews has approved the return to flight for Falcon 9!. X.com [online]. 2024-10-11 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
