Přestože se sloučenina nazývá triethylhliník, má dimerní strukturu se vzorcem Al2Et6, kde Et je ethyl, CH2CH3. Jeden pár ethylových skupin tvoří můstky a čtyři jsou koncovými ligandy. Dvě můstková uhlíková centra mají koordinační číslo 5. Vazby připomínají ty, které známe z diboranu, jsou to třícenterní, dvouelektronové vazby. Podobně jako trimethylhliník, i triethylhliník je strukturálně nestálý a koncové ethylové skupiny se rychle vyměňují s můstkovými. Při vyšších teplotách se dimer rozpadá na monomerní AlEt3.[2]
Syntéza a reakce
TEA lze připravovat různými cestami. Objev efektivní cesty byl technologicky významný. Vícekrokový proces lze shrnout do následující reakce:[3]
V této reakci lze použít i slabé kyseliny, například koncové acetyleny nebo alkoholy.
Můstky mezi páry hliníkových center jsou poměrně slabé a lze je štěpit zásadami za vzniku aduktů se vzorcem AlEt3L:
Al2Et6 + 2 L → 2 LAlEt3
Použití
TEA se průmyslově využívá jako surovina pro výrobu mastných alkoholů, které se převádějí na tenzidy. Prvním krokem je oligomerizaceethylenu, která poskytuje směs trialkylhlinitých sloučenin (zjednodušeně zde znázorněny jako oktylové skupiny):[3]
Al2(C2H5)6 + 18 C2H4 → Al2(C8H17)6
Následně se tyto sloučeniny oxidují na alkoxidy hliníku a ty jsou potom hydrolyzovány:
TEA se zapaluje při styku se vzduchem a rozkládá se či vzněcuje také při kontaktu s vodou nebo oxidačními činidly.[7] Je jednou z několika tak těkavých látek, že je lze zapálit i kapalným kyslíkem. Snadná vznětlivost je zvláště vhodná pro použití jako iniciátor (zapalovač) raketového paliva. TEA lze i přímo použít jako raketové palivo, nicméně nikdy takto v praxi používán nebyl.[8] Nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX používá směs triethylhliník-triethylboritan jako zapalovač prvního raketového stupně.[9]
Triethylhliník zahuštěnýpolyisobutylenem se používá jako zápalná zbraň, pyroforická alternativa k napalmu, například v raketách M74 pro raketometM202A1.[10] V této aplikace je znám jako TPA (thickened pyrotechnic agent či thickened pyrophoric agent, tedy českyzahuštěné pyrotechnické činidlo, resp. zahuštěné pyroforické činidlo). Obvyklé množství zahušťovadla je 6 %. Lze ho snížit až na 1 %, přidávají-li se další ředidla. Pro zvýšení bezpečnosti lze použít například n-hexan; zajišťuje nepyroforické chování do odpaření ředidla, kdy vznikne „ohnivá koule“ jak z par TEA, tak hexanu.[11]
↑Gábor Vass, György Tarczay, Gábor Magyarfalvi, András Bödi, and László Szepes “HeI Photoelectron Spectroscopy of Trialkylaluminum and Dialkylaluminum Hydride Compounds and Their Oligomers” Organometallics, 2002, volume 21, pp. 2751–2757. DOI:10.1021/om010994hJe zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abMichael J. Krause, Frank Orlandi, Alfred T. Saurage, Joseph R. Zietz Jr. “Aluminum Compounds, Organic” in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry 2002, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/14356007.a01_543Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Krause, M. J; Orlandi, F; Saurage, A T.; Zietz, J R, "Organic Aluminum Compounds" Wiley-Science 2002.
↑Elschenbroich, C. ”Organometallics” (2006) Wiley-VCH: Weinheim. ISBN3-527-29390-6
↑WATARU NAGATA AND YOSHIOKA MITSURU. Diethylaluminum Cyanides. Org. Synth.. 1988. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.; Coll. Vol.. S. 436.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Je zde použita šablona {{OrgSynth}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Clark, John D., Ignition! An Informal History of Liquid Rocket Propellants, Rutgers University Press, New Brunswick, NJ, 1972
↑Mission Status Center, June 2, 2010, 1905 GMT, SpaceflightNow, accessed 2010-06-02, Quotation: "The flanges will link the rocket with ground storage tanks containing liquid oxygen, kerosene fuel, helium, gaserous nitrogen and the first stage ignitor source called triethylaluminum-triethylborane, better known as TEA-TAB."
