PROFILPELAJAR.COM

Přehled medailí
Sportovní gymnastika na LOH
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice

Eva Bosáková
Eva Bosáková
Narození	18. prosince 1931; Mladá Boleslav
Úmrtí	10. ledna 1991 (ve věku 59 let) nebo 11. ledna 1991 (ve věku 59 let); Praha
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	sportovní gymnastka
Choť	Miroslav Hlaváček (1972–1984)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Bosáková-Hlaváčková, rozená Věchtová (18. prosince 1931 Mladá Boleslav – 10. ledna 1991 Praha) byla česká sportovní gymnastka, olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa.

Životopis

Narodila se v sokolské rodině, její otec Alois Věchet byl vynikajícím sokolským gymnastou a účastník letních olympijských her v Berlíně.^[2] Od dětství se, zprvu pod vedením svého otce, později Luboše Ogouna, věnovala gymnastice. Byla též výborná krasobruslařka a hrála házenou^[2], ale gymnastika zvítězila.

V roce 1949 byla první mezi dorostenkami v přeboru Československé obce sokolské a následující rok již reprezentovala Československo při mezinárodním utkání s Rumunskem. Po ukončení gymnázia studovala Institut tělesné výchovy a sportu.

V 21 letech v roce 1952 na olympijských hrách v Helsinkách největší měrou přispěla k třetímu místu československého družstva. V následujících letech se, zprvu ztěžka, prosazovala s novým pojetím, když do svých volných sestav zařazovala akrobatické a taneční prvky.

Od počátku roku 1954 byla tajnou spolupracovnicí StB s krycím jménem Doktor.^[3]^[4]

Na olympiádě v australském Melbourne získala stříbro na kladině, v prostných a na bradlech skončila na čtvrtém místě. Na MS v roce 1958 jako první závodnice předvedla ve finále prostných salto vzad a za předvedenou sestavu dostala jednu ze svých dvou tam vybojovaných zlatých medailí.

Vrchol její kariéry přišel v roce 1960 na olympiádě v Římě, kde získala zlato na kladině a stala se tak jedinou závodnicí, která narušila jinak 100% medailový zisk reprezentantek Sovětského svazu. Navíc v prostných skončila na čtvrtém místě, a výrazně tak pomohla československému družstvu ke stříbrným medailím. Po těchto úspěších získala také ocenění nejlepší sportovec roku ČSSR.

Připravovala se ještě na olympiádu v Tokiu v roce 1964, ale ještě před jejím zahájením byla z dosud ne zcela vyjasněných důvodů přinucena vzdát se reprezentace. Poté pracovala v šoubyznysu, nejprve v Československé lední revue, v letech 1965–1966 pak spolu s basketbalovými kouzelníky Harlem Globetrotters. Po návratu do vlasti ji agentura Pragokoncert zaměstnávala v různých revuálních programech v zahraničí, vedla kurzy redukční gymnastiky pro ženy a koncem sedmdesátých let se vrátila ke své profesi jako vedoucí trenérka tréninkového střediska mládeže, kde měla na starosti začínající gymnastky. Po roce 1989 začala pracovat na projektu polyfunkčního domu ženské krásy.

Dne 11. ledna 1991^{[p 1]} měla ve vinárně U Fausta v Praze na Karlově náměstí schůzku se svým právníkem. Na schůzce náhle omdlela a ani okamžitý zásah přítomných lékařů z blízké nemocnice ji nezachránil.^[5]^[6] Smrt způsobilo prasknutí krční tepny v místě chorobného rozšíření tepny (aneurysma). Jednalo se o vrozenou skrytou vadu, následná pitva navíc odhalila dva malé infarkty, které Eva Bosáková patrně bez povšimnutí prodělala. Pohřbena je na pražském Vinohradském hřbitově.

Mistrovství světa

1958: Moskva, (SSSR), prostná, 1. místo
1958: Moskva, (SSSR), kladina, 1. místo
1962: Praha, (Československo) kladina, 1. místo
1962: Praha, (Československo) bradla, 2. místo
1962: Praha, (Československo) družstva, 2. místo

Olympijské hry

1956: Melbourne (Austrálie), kladina, 2. místo
1960: Řím (Itálie), kladina, 1. místo
1960: Řím (Itálie), družstva, 2. místo

Odkazy

Poznámka

↑ Datum úmrtí 11. ledna udává například časopis Reflex nebo portál Lidovky (viz reference). To je v rozporu s obecně udávaným datem 10. ledna (viz např. údaj na hrobu E. B.).

Reference

↑ POHNUTÉ OSUDY: Eva Bosáková si objednala toasty, víno a – zemřela. 20. listopadu 2015. Dostupné online. [cit. 2022-05-22].
↑ ^a ^b MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. S. 25.
↑ Archiv bezpečnostních složek. Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování, rozsah 17262-18252, reg. č. 17559. Protokol registrace svazků spolupracovníků, rozsah 00001-04830, reg. č. 4685. Archivní protokol agenturních svazků a map vlastnoručních zpráv spolupracovníků, rozsah 54095-57511, archivní č. 552305.
↑ Autor: Šimůnek Michal Název: Agentura StB ve sportu [online]. cibulka.net [cit. 2012-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-14.
↑ Eva Bosáková. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
↑ POHNUTÉ OSUDY: Eva Bosáková si objednala toasty, víno a – zemřela | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2015-11-20 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.

Literatura

ONDÍK, Antonín; DOBROVODSKÝ, Vladimír. XVII. Olympijské hry. 1. vyd. Praha: STN, 1961. 178 s. Kapitola V Caracallových lázních největší úspěch naší sportovní gymnastiky.
BORSKÁ, Ilona. Trůn, na kterém se stojí. Praha : Mladá fronta, 1975. 226 s.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 123.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 81–82.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 65.
100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 175.