Cchao Kang-čchuan (čínskypchin-jinemCáo Gāngchuān, znaky zjednodušené 曹刚川, tradiční 曹剛川; * 9. prosince1935) je bývalý čínský komunistický voják a politik, do vyšších funkcí se propracoval v 90. letech, když byl zástupcem náčelníka generálního štábu (1992–1996), ministrem-předsedou státního výboru pro obranný průmysl, vědu a technologie (1996–1998), náčelníkem hlavní správy vyzbrojování (1998–2002) a ministrem obrany (2003–2008). Byl členem (1997–2007) a místopředsedou (2002–2007) ústřední vojenské komise KS Číny a členem (1998–2008) a místopředsedou (2003–2008) ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky. Současně působil ve vedení KS Číny jako člen ústředního výboru (1997–2007) a politbyra ústředního výboru (2002–2007) KS Číny.
Život
Cchao Kang-čchuan se narodil 9. prosince1935 v okresu Wu-kang na jihu centrální části provincie Che-nan. V roce 1954 nastoupil na Třetí dělostřeleckou technickou školu v Nankingu.[1][2] Roku 1956 vstoupil do Komunistické strany Číny a byl poslán do vojenských kurzů ruštiny v Ta-lienu, po jejichž absolvování studoval od roku 1957 pět let na Vojenské dělostřelecké inženýrské akademii F. E. Dzeržinského v Sovětském svazu. Poté byl v důsledku změny profilu akademie převelen na Vysokou dělostřeleckou inženýrskou školu v Penze, kterou absolvoval v roce 1963.[1][2] po návratu do Číny sloužil jako důstojník v hlavní správě logistiky Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). V roce 1975 byl převelen do generálního štábu v němž působil do roku 1990, poté byl přeložen do aparátu ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky.[1] Při znovuzavedení vojenských hodností roku 1988 obdržel hodnost generálporučíka.[2]
Na XVII. sjezdu KS Číny v říjnu 2007 již pro vysoký věk nekandidoval do vedení strany a v březnu 2008 odešel i ze státních funkcí a úřadů na penzi.[4][2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Цао Ганчуань na ruské Wikipedii.
↑ abcdefgLI, Xiaobing. China at war: an encyclopedia. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, LLC, 2012. ISBN978-1-59884--416-0. S. 29–30. (anglicky)
↑BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN978-981-270-041-4. S. 321. (anglicky)
↑ abSULLIVAN, Lawrence R. Historical dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2022. ISBN9781538157237. S. 52. (anglicky)