COSPAR

COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.

Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat o problémech spojených s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.

Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.

COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.

V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.

Pořadí	Rok	Místo
1.	1958	Londýn, Spojené království
2.	1959	Haag, Nizozemsko
3.	1960	Nice, Francie
4.	1961	Florencie, Itálie
5.	1962	Washington D.C., USA
6.	1963	Varšava, Polsko
7.	1964	Florencie, Itálie
8.	1965	Mar del Plata, Argentina
9.	1966	Vídeň, Rakousko
10.	1967	Londýn, Spojené království
11.	1968	Tokio, Japonsko
12.	1969	Praha, Československo
13.	1970	Leningrad, SSSR
14.	1971	Seattle, USA
15.	1972	Madrid, Španělsko
16.	1973	Kostnice, Německo
17.	1974	São Paulo, Brazílie
18.	1975	Varna, Bulharsko
19.	1976	Philadelphia, USA
20.	1977	Tel Aviv, Izrael
21.	1978	Innsbruck, Rakousko
22.	1979	Bengalúr, Indie
23.	1980	Haag, Nizozemsko
24.	1982	Ottawa, Kanada
25.	1984	Graz, Rakousko
26.	1986	Toulouse, Francie
27.	1988	Espoo, Finsko
28.	1990	Haag, Nizozemsko
29.	1992	Washington D.C., USA
30.	1994	Hamburk, Německo
31.	1996	Birmingham, Spojené království
32.	1998	Nagoja, Japonsko
33.	2000	Varšava, Polsko
34.	2002	Houston, USA
35.	2004	Paříž, Francie
36.	2006	Peking, Čína
37.	2008	Montréal, Kanada
38.	2010	Brémy, Německo
39.	2012	Maisúr, Indie
40.	2014	Moskva, Rusko
41.	2016	Istanbul, Turecko
42.	2018	Pasadena, USA
43.	2020	Sydney, Austrálie
44.	2022	Athény, Řecko
45.	2024	Pusan, Jižní Korea

Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.

V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.

Český komitét COSPAR (v roce 2022):

• RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
• RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, tajemník

členové:

• Ing. Čestmír Barta, CSc., BBT Materials processing, Praha
• doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
• doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
• doc. Ing. Jan Kolář, CSc., Česká kosmická kancelář, o.p.s., Praha
• doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr, MFF UK, Praha
• prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha

Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.

(volební období 2002–2006)

Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)

Viceprezidenti:

• Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
• Dr. E.C. Stone (USA)

Členové výboru:

• Prof. J. Audouze (Francie)*
• Dr. G. Horneck (Německo)
• Prof. T. Kosugi (Japonsko)
• Dr. M.E. Machado (Argentina)
• Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
• Prof. J.B. Zielinski (Polsko)

Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957–1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.

• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

• https://web.archive.org/web/20061001182117/http://www.cas.cz/ostatni.php?m=4-06&ID=95
• http://technet.idnes.cz/grun-cesko-a-evropa-spolecne-ke-hvezdam-d9g-/tec_vesmir.asp?c=A070619_172945_tec_vesmir_vse