PROFILPELAJAR.COM

Borovice pohorská
	Borovice pohorská, velký strom v Kalifornii, v USA
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	borovicovité (Pinaceae);
Rod	borovice (Pinus);
Podrod	Strobus;
Sekce	Quinquefoliae;
Podsekce	Strobus;
Binomické jméno
	Pinus monticola; Douglas ex D.Don, 1832
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice pohorská ^[2] (Pinus monticola) je velká severoamerická pětijehličná borovice.

Synonyma

Pinus monticola varieta minima
Pinus strobus varieta monticola
Strobus monticola

Popis

Stálezelený, jehličnatý, větrosprašný, jednodomý a rychle rostoucí strom (kolem 75 cm za rok^[3]), dorůstající do výšky až 70 m a dožívající se věku nad 400 let. Kmen je přímý a dosahuje i průměru 2,5 m. Větve jsou rozprostřené a stoupající a téměř uspořádané v přeslenech. Koruna je zprvu úzce kuželovitá, později široká a zploštělá. Borka je u mladých stromů šedozelená, hladká a tenká, u starších šedohnědá a rozbrázděná do obdélníkových až šestihranných šupinovitých plátů a tlustá kolem 5 cm. Letorosty jsou zprvu tenké, bledě červenohnědé, pokryté rezavými chlupy, mírně žlázovité, málokdy hladké, později purpurovohnědé či šedé a hladké. Pupeny jsou elipsoidní či válcovité, rezavě zbarvené, mírně pryskyřičnaté a 4–5 mm dlouhé.

Jehlice jsou rovné, mírně zakroucené, pružné, rozprostřené až vzestupné, modrozelené; vyskytují se ve svazečcích (Fasciculus) po 5. Dlouhé jsou 4–10 cm dlouhé a široké 0,7–1 mm, trojstranné, na okrajích nepatrně vroubkované a s ostrou špičkou; s řadami průduchů (Stomata) na horních površích a bez zřejmých řad průduchů na spodních površích. Svazečkové pochvy jsou 10–15 mm dlouhé a brzy opadávají; jehlice zůstávají na stromě 3-4 roky.

Samčí (pylové) šištice (Microstrobilus) jsou žluté, elipsoidní, 10–15 mm dlouhé, seskupené blízko konců větví. Samičí (semenné) šištice – šišky (Megastrobilus) jsou souměrné, před rozevřením kopinatě až elipsoidně válcovité, po rozevření široce kopinaté až elipsoidně válcovité; hnědé až žluté, bez purpurového či šedého nádechu; pryskyřičnaté. Visí ve shlucích blízko konců větví v horní části koruny na 2 cm dlouhých stopkách; šišky jsou 10–25 cm dlouhé, dozrávají druhým rokem a po vypadnutí semen opadávají. Šupiny šišek jsou tenké. Přírůstek prvního roku (Umbo) je koncový a snížený. Semena jsou stlačená, široce obvejčitě deltovitá, červenohnědá a 5–7 mm dlouhá. Křídla semen jsou 20–25 mm dlouhá.

Příbuznost

Borovice pohorská se vyskytuje ve dvou varietách:^[4] Pinus monticola varieta minima a Pinus monticola varieta monticola. Borovice pohorská je příbuzná borovici vejmutovce.

Výskyt

Domovinou borovice pohorské je Kanada (provincie Alberta a Britská Kolumbie) a Spojené státy americké (státy Idaho, Kalifornie, Montana, Nevada, Oregon a Washington).

Ekologie

Borovice pohorská roste nejčastěji v přímořských oblastech Kanady a Spojených států amerických, v oblastech s vlhkými zimami a suchými léty. Roční srážkové úhrny na ostrově Vancouver a v Kaskádovém pohoří se pohybují kolem 1500–2010 mm, v pohoří Siskiyou Mountains okolo 510–1520 mm, v horském pásmu Sierra Nevada kolem 760–1500 mm a v oblasti Inland Empire (Inland Northwest) kolem 710–1520 mm. V Britské Kolumbii strom roste v kotlinách a údolích pouze do nadmořských výšek 450 m, zatímco v Kalifornii roste až do výšek 3000 m. Borovice pohorská tvoří jak rozsáhlé samostatné jednodruhové lesy, tak též lesy smíšené, především s jinými jehličnany: s cypřiškem Lawsonovým, douglaskou tisolistou, jedlovcem Mertensovým (Tsuga mertensiana), jedlovcem západním, modřínem západoamerickým (Larix occidentalis), pazeravem sbíhavým, zeravem obrovským, z borovic s borovicí Balfourovou, borovicí bělokmennou, borovicí Jeffreyovou, borovicí Lambertovou, borovicí ohebnou, borovicí pokroucenou, borovicí těžkou, z jedlí například s jedlí nádhernou, jedlí obrovskou, jedlí ojíněnou, jedlí plstnatoplodou a jedlí vznešenou, ze smrků se smrkem Engelmannovým a smrkem sitkou. Podrost bývá tvořen celoterčníkem různobarvým (Holodiscus discolor), javorem lysým (Acer glabrum), kopytníkem Asarum caudatum, muchovníkem olšolistým (Amelanchier alnifolia), tisem západoamerickým (Taxus brevifolia) a dalšími. Borovice pohorská je mrazuvzdorná do –34,3 °C, nesnáší zastínění.

Roste v různých typech půd, například čedičového, sedimentárního, svorového či žulového původu. Strom nejlépe roste v půdách hlubokých, dobře odvodňovaných a zadržujících vlhkost, když pH půdy je mezi 4,5–6,8 . Borovice pohorská poskytuje životní prostředí, úkryt a potravu mnoha zvířatům. Jehlice tohoto stromu slouží jako nouzový zimní zdroj v případě nedostatku jiné potravy jelenci černoocasému (Odocoileus hemionus columbianus), občasně také jako zdroj potravy a úkryt jelenu Wapiti. Semeny stromu se živí křečci rodu Peromyscus a čikarí červený Tamiasciurus hudsonicus.

Nepřátelé a nemoci

Borovice pohorská je nejvíce ohrožována rzí vejmutovkovou, která strom často zabije. Pro minimalizaci škod způsobených rzí je třeba pěstovat semenáče tohoto stromu ze semen získaných z vůči této rzi přirozeně odolných stromů^[4]. Borovice pohorská je hlavním hostitelem trpasličího jmelí Arceuthobium monticola. Na kořenech stromu někdy rostou houby václavky, které strom oslabují a někdy zabijí, i další druhy hub. Taktéž občas stromu škodí lýkohub Dendroctonus ponderosae a další. Strom nesnáší oxid siřičitý a fluoridy, které způsobují žloutnutí a předčasný opad jehličí. Středně silná borka chrání strom pouze průměrně proti ohni, nicméně mladé stromy jsou pro tenkou borku ohněm velmi zranitelné.

Využití člověkem

Borovice pohorská je významným zdrojem vysoce kvalitního dřeva, používaného na vnitřní konstrukce a obložení, na výrobu oken, dveří, překližky, nábytku, zápalek a párátek. Pro svou náchylnost ke rzi vejmutovkové není borovice pohorská, podobně jako borovice Lambertova, příliš vhodná pro těžbu exotického dřeva v Evropě a v jiných částech mírného pásma, kde se tento patogen vyskytuje. Borovice pohorská je pěstována v několika arboretech a chráněných krajinných oblastech, v hortikultuře je ovšem neobvyklá a je známo jen několik kultivarů. Borovice pohorská je státním stromem státu Idaho. Domorodí Američané (Indiáni) míchali z pryskyřice léčivé obklady na rány, žvýkali pryskyřici, z borky tkali koše a další nádoby.

Ohrožení

Borovice pohorská je organizací IUCN považována za téměř ohroženou a tendence její populace je klesající. Mezi faktory ohrožující tento strom patří snížená regenerace populace v důsledku konkurence, útoky rzi vejmutovkové, kácení a potlačování přirozených lesních požárů, neboť lesní požáry významně likvidují pro tento strom konkurenční jehličnany.