Odtamtud sem pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Komentář k návrhu: Začlenění článku sem je alternativou k jeho přejmenování, navíc se už zde podobný obsah nachází.
Stupeň ohrožení hodnotí šanci na přežití jednotlivých biologických taxonů. Při zařazování do kategorie se bere v potaz mnoho faktorů, nejen počet přeživších kusů, ale také přírůstky a úbytky v populaci během času, známé hrozby, možnosti odchovu v zajetí a tak dále.
U běžných druhů (SE) není žádné bezprostřední nebezpečí ohrožující přežití druhu. Příklady jsou např. člověk, kočka, pes.
NT – téměř ohrožený (Near Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.
EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.
EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy.
DD – Chybí údaje (Data Deficient) se přiřazuje druhům, u kterých není k dispozici dostatek informací k zařazení do jedné z kategorií nebo chybí znalost o velikosti populace či hrozeb.
V červených seznamech se v Česku používají kategorie: vyhynulý (A1), nezvěstný (A2), nejasný (A3), kriticky ohrožený (C1), silně ohrožený (C2), ohrožený (C3) a vyžadující další pozornost (C4).
Podle zákona o ochraně přírody krajiny 114/1992 Sb. rozlišuje vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky 175/2006 Sb. druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.