Borovice pichlavá
Borovice pichlavá u Blue Ridge Parkway ve Virginii, USA
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	borovice (Pinus)
Podrod	Pinus
Sekce	Trifoliae
Podsekce	Australes
Binomické jméno
Pinus pungens Lamb., 1805
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice pichlavá (Pinus pungens) je druh borovice, pocházející z východu Severní Ameriky.

Je to obvykle menší stálezelený strom, dorůstající výšky 6–12 metrů, s přímým nebo pokřiveně vystoupavým kmenem a nepravidelnou kulovitou korunou, která se sama špatně čistí od suchých větví. Borka je tenká, šedohnědá až červenohnědá, v dospělosti rozpraskaná do nepravidelných hrubě šupinatých plátů. Dožívá se zhruba 250 let.^[2][3][4]

Jehlice vyrůstají po dvou, zřídka i po třech ve svazečcích s vytrvalou pochvou; jsou žlutozelené až zelené, 4–7 cm dlouhé, velmi tuhé a ostře pichlavé, na stromě vytrvávají obvykle tři roky. Pupeny jsou pryskyřičnaté. Šišky jsou téměř přisedlé, nepravidelně vejčité, až 9 cm dlouhé, s výrazně vystouplými štítky (apofýzami), které jsou zakončeny nápadnými, až 1 cm dlouhými ostny. Dozrávají druhým rokem, část z nich je serotinního typu, otevírají se tedy se zpožděním; i po otevření a vypuštění okřídlených semen ještě dlouho vytrvávají na stromě (až 30 let).^[2][3][4]

Ploidie druhu je 2n=24.^[2]

Domovinou borovice pichlavé je Appalačské pohoří na východě Spojených států amerických, kde roste roztroušeně až do nadmořské výšky 1350 m (v extrémech až 1760 m). Je pionýrským druhem preferujícím slunná, suchá, písčitá nebo kamenitá stanoviště převážně na kyselých půdách; pro úspěšné zmlazování ze semen potřebuje pravidelné disturbance, především lesní požáry. Mrazuvzdorná je do -23 °C. Větší zapojené lesy nevytváří, roste obvykle solitérně či v menších roztroušených porostech, v příznivých polohách je příměsí smíšených lesů s borovicí tuhou a virginskou, s javory (Acer rubrum), duby (Quercus coccinea, Quercus velutina), tupelou lesní (Nyssa sylvatica) nebo kyslounem stromovým (Oxydendrum arboreum), v podrostu s rododendrony, brusnicemi či cesmínou.^[3]

Je druhem borovice bez většího ekonomického významu vzhledem k malým rozměrům a nepravidelnému růstu. Její nepříliš kvalitní dřevo je lokálně využíváno jako palivo nebo zdroj buničiny. Ekologický význam spočívá ve zpevňování svahů a poskytování útočiště volně žijícím živočichům. Místy se pěstuje jako okrasná dřevina pro exotický vzhled ostnitých šišek, v ČR spíše výjimečně jako sbírková dřevina v některých arboretech a zahradách, mj. v arboretu Žampach nebo v Dendrologické zahradě v Průhonicích.^[5][4]

• 
  Habitus stromu
• 
  Detail jehlic
• 
  Pylové šištice
• 
  Mladá šiška
• 
  Jedinec na extrémním stanovišti

• Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice pichlavá na Wikimedia Commons