Cypřišek Lawsonův
Nešlechtěný cypřišek Lawsonův v přírodním prostředí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	cypřišovité (Cupressaceae)
Rod	cypřišek (Chamaecyparis)
Binomické jméno
Chamaecyparis lawsoniana (A. Murray) Parl., 1864
Synonyma
Cupressus lawsoniana [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) je severoamerický jehličnatý strom z čeledě cypřišovitých.

Je původem ze Spojených států severoamerických z oblastí států Kalifornie a Oregon. Roste většinou v izolovaných populacích v jehličnatých lesích, nejčastěji s borovicemi a jedlemi, do nadmořské výšky asi 1700 m a hlavně na hadcových podložích. Snáší sušší prostředí, znečištěné ovzduší i polostín, má rád zásaditou půdu. Při extrémních mrazech namrzá. V roce 1854 byl dovezen do Edinburghu ve Skotsku a o pět let později i do Čech (Nové Hrady?).^[3][4]

Je to stálezelený strom dorůstající ve své domovině do výšky 50 metrů, v našich podmínkách jen 25 metrů. Má tvar úzce kuželovitý až válcovitý, kmen mívá výčetní tloušťku až 3 m. Jeho větve jsou husté s kratšími a většinou vodorovnými větvičkami. Konce větví i terminálu jsou obvykle převislé. Borka je hnědá s červenavým nádechem, u nejstarších stromů je tlustá 15 až 25 cm (u stromu do 100 let stáří asi jen 2 cm). Hladké špičaté až zašpičatělé modrozelené šupinovité listy jsou přitisklé k ose, zespodu mají šedý lem ve tvaru písmene X, jsou dlouhé od 2 do 3 mm. Po rozetření vydávají příjemné aroma, stejně jako mladá kůra.

Žlutozelené samčí šištice, mající v průměru 2 až 3 mm, jsou v období zralosti načervenalé až purpurové, mají červená prašná pouzdra s pylem. Samičí šištice jsou kulovité nebo mírně kuželovité, 8 až 12 mm v průměru, skládají se z 5 až 10 šupin, zralá jsou červeno hnědá. Po opylení dozrávají ještě téhož roku na podzim, pod každým plodolistem vyrostou 2 až 4 semena dlouhá od 2 do 5 mm se zhruba stejně velkým křídlem.^[3][5][6]

Dříve v době přirozené hojnosti bylo jeho bílé, vonné dřevo velmi ceněno a z Ameriky i vyváženo, např. do Japonska na stavbu chrámů, nebo se používalo na stavbu lodí. Nyní jsou přirozené zdroje vydrancovány.

Dřevo obsahuje olej používaný jako léčivá droga, vnitřně i inhalací, Olej se nyní získává destilací pilin a jiného dřevěného odpadu. Dlouhodobé vdechování naopak je spojováno s onemocněním ledvin.

Cypřišek Lawsonův je velice variabilní druh. Šlechtí se intenzivně co do výšky, vzhledu, tvaru i barvy jehličí a je známo okolo 500 kultivarů. Toho se využívá v parkové a zahradní výsadbě, kde je jeden z nejvýznamnějších jehličnanů.^[3][6][7]

Zhoubná patogenní plíseň Phytophthora lateralis se rozšířila v některých místech výskytu cypřišku Lawsonova, hlavně ve vnitrozemí Kalifornie, a ničí stromy bez ohledu na jejích věk. Není znám způsob jak toto šíření zastavit chemicky, ani nejsou odolné klony stromů. Soudí se, že plíseň je rozšiřována vodou, zvířaty a lidmi.^[6]

Stromy dosahují ve své domovině úctyhodných rozměrů i stáří.

• Nejmohutnější roste v Siskiyou National Forest v Oregonu, má výčetní tloušťku kmene 365 cm, výšku 69,8 m a šířku koruny 12 m (v r. 1998).
• Nejvyšší lze nalézt v Jed Smith State Park v Kalifornii, je vysoký 81,08 m a kmen má průměr 280,4 cm (v r. 2009).
• Věk nejstarších stromů je odhadován na 560 let.^[6]

• 
  Známý ze zahrad
• 
  Poněkud odlišný
• 
  Samčí šištice
• 
  Samičí šištice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cypřišek Lawsonův na Wikimedia Commons
• Galerie cypřišek Lawsonův na Wikimedia Commons

• (anglicky) USDA Forest Service-Silvics of North Anerica: Chamaecyparis lawsoniana Archivováno 16. 1. 2010 na Wayback Machine.